Mlýn na obilí

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 06 srp 2015 10:46

Dobrý den všem,
hned v úvodu chci napsat, že nejsme zemědělci, ale zabýváme se výrobou a distribucí mlýnků pro mletí obilí, olejnin, koření atd. většinou pro domácnosti. Toto nové téma jsem si na vašem fóru dovolila založit z toho důvodu, že jsme se rozhodli na českém trhu nabídnout malé průmyslové mlýny na obilí s kapacitou mletí do 50kg/1hod. Jedná se o vertikální mlýny dánského typu, které jsou určeny pro mletí obilovin na jemnou celozrnou mouku (mlýny mají zcela odlišnou konstrukci, než takzvané šroťáky, kterým jsou podobné).
Protože tyto mlýny nemají v České republice žádnou tradici a jedná se tedy o zařízení naprosto ojedinělé, chtěla bych se vás zemědělců zeptat, jestli by byl o takovéto mlýny v zemědělské komunitě zájem.
Dnes se stává velice moderním "prodej ze dvora" a semletím prodávaného zrna na mouku se může tato komodita zhodnotit několikanásobně.
Prodej zpracovaných komodit sice není "ze dvora" povolen, ale žádná vyhláška ani zákon neřeší, kde a jakým způsobem si nakoupené zrno semele konečný spotřebitel. Takže pokud si konečný spotřebitel zrno semele na mlýnu, který stojí u vás ve dvoře, je vše v pořádku.
Nyní máme několik kousků těchto mlýnů s průměry kamenů od 20-30cm, ale pokud by byl zájem, můžeme dodat i mlýn s průměry kamenů 40,50,60cm.
Mlýn při práci můžete vidět na videu zde:
http://mlynkypredator.hunting-shop.cz/p ... ator/AH25/
Za jakékoliv názory a připomínky budu vděčná.
Petra

Příspěvky: 554
Registrován: 08 črc 2009 20:06

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod miki » 06 srp 2015 15:20

Takový "mlýn" má doma můj strýc už hodně dlouho (jestě má dřevěnou řemenici na plochý řemen) a šrotoval na něm obilí. Problém byl tehdy v používání přírodních mlecích kamenů a v nastavování mezery mezi kameny , hlavně při chodu na prázdno, kdy se kameny třely o sebe a enormě se odíraly.
Ve své podstatě se jedná o ekvivalent kladívkového šroťáku. Nejsem si jist, že by si někdo při nákupu obilí ze dvoru nechal semlít větší množství. Možná pokud někdo nemá doma šroťák, tak by si tak 50 kg nechal kdysi sešrotovat, ale ty doby už jsou pryč.
Pokud uvažujete s mlením obilí na mouku pro domácí použití, tak je lépe si doma namlet vždy mouku čerstvou. Nedovedu si představit, že by jsem si namlel padesátku mouky a doma ji přesíval a odstraňoval otruby. Nehledě na to jak by se mouka dlouhodobě skladovala a zda by se do ní něco nepustilo.
Jinak se mě zdá, že mlýny mají osu rotace rotoru horizontální, tudíž s velkou pravděpodobností asi nebudou vertikální (ale možná se pletu)
Překovejme meče v pluhy a naopak

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 06 srp 2015 20:02

Miki,
díky za reakci. Právě pro podobnost vertikálních mlýnů se starými šroťáky jsem uváděla poznámku v závorce. Vertikální pohyb mlecích kamenů je výhodný z několika technických důvodů. Největší výhoda tohoto řešení je právě naprosto precizní nastavení jemnosti mletí mouky. Přítlak mlecích kamenů je řešen přes kuličková ložiska přítlačným šroubem s velmi jemným stoupáním závitů. Korundové mlecí kameny jsou precizně spasovány a při práci ani při chodu na prázdno se nedotýkají.
Mlýn s touto kapacitou mletí není určen pro to, aby si člověk sám pro sebe namlel 50kg mouky. Je vhodný spíše pro soukromé pizzerie a malá pekařství, nebo pro spolky lidí, kteří již nechtějí konzumovat komerčně mletou mouku plnou chemikálií.
Z naší praxe víme, že velmi rychle stoupá zájem lidí o výrobu vlastního domácího pečiva, zkuste se jen pro zajímavost podívat na "kváskovou mapu".
Velká část lidí začíná být tlačena k pečení vlastního chleba ze zdravotních důvodů. Mají různé alergie na chemikálie v mouce, která se mele ze zrna uskladňovaného ve velkých silech. Na trhu je sice pár dodavatelů, kteří melou čistou mouku na kamenných mlýnech, ale ceny mouky jsou velmi vysoké a pro mnohé nemocné lidi je tato kvalita nedostupná.
Tady, si myslím, může být prostor pro malého zemědělce, který např. svoji namletou špaldu může prodat za 40,-Kč/1Kg.
Samozřejmě pro větší firmy, které obchodují s obilím v desítkách či stovkách tun to nepřichází v úvahu.

Při této příležitosti bych se chtěla zeptat, jestli jako zemědělci neuvažujete o zveřejňování komodit které pěstujete, např. zde na tomto webu. Takovou "obilnou mapu".
Zákazníci, kteří kupují naše mlýnky zápolí s nedostatkem obilnin na mletí mouky přímo od zemědělců. Velmi žádaná a nedostatková je špalda, žito a také pohanka. Ceny od firem, které zrno vykupují jsou přemrštěné.
Např. nedávná moje zkušennost - neloupaná pohanka 1kg za 65,-Kč. Polovinu této váhy tvoří slupka, takže 1kg mechanicky vyloupané pohanky 130,-Kč.
Velmi děkuji za vaše názory. Petra

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 07 srp 2015 08:54

K tomuto bych se vyjádřil asi takto. Pšenice- většina pšenic je pěstovaná konvenčně, tudíž je ošetřována chemicky. Je velmi málo zemědělců kteří by dělali tuto plodinu BIO. Žito je více konkurenčně schopné potlačovat plevel a tudíž lze dělat i bez chemie. Špalda je nenáročná avšak zůstává v pluchách a tudíž je potřeba loupat. Malé loupačky nedostupné, velké cca 80 tis a to je pro malého zemědělce nereálné.
Mletí: Většina "odběratelů" si pořídí mlýnek "soudek" kterýžto namele pro osobní potřebu dostatečně. Přiznejme si to, ale většina jedinců toužících po svém pečivu zakoupí obilí od zemědělce kterýžto dodá surovinu i s výkladem kde rostla, jak byla živena a je spojena s návštěvou zemědělské usedlosti a tímto se stává kulturním zážitkem pro celou rodinu. V teple domova se seběhne kolem mlýnku a poskakujíc kolem trouby těšíc se ze svého výrobku. Zakoupením hotové mouky se ochudí o jeden díl svého chleba, neb nemůže ve společnosti dávati k lepšímu kterak mleli mouku.
Navíc mletí a prodej mouky naráží na legislativu neb mouka jest potravinou a málokterý farmář dokáže uspokojit nároky kontrol kteréžto mu pravidelně zasílá závistivý soused. Tudíž mletí mouky na kšeft je dosti náročnou atrakcí.
Mám pocit že jsem od vás již obdržel nabídku a musím konstatovat že cena je lákavá (až odrazující, neb něco tak levného nemůže přece fungovat 8) ) Ovšem při představě nutných úprav pro uspokojení legislativy jsem od tohotož upustil. Velmi rád bych svou špaldu ,žito,pšenici,oves dále zpracovával, a do oběhu dodával, avšak takto činiti nebudu, neb při návštěvě arogantního státního úředníka, kterýžto by mně poučoval co smím a co nesmím, by došlo k tmě před očima a asi bych se neudržel, a svou 110kg hmotnou postavu bych uvedl do skoku a změnil se v úplně jiný živočišný druh.
Ani nevíte jak rád bych se vrátil do meziválečného období, v klidu se dřel na svém poli a prodával svou celozrnou hrubou mouku kteroužto by si kupující na svých sítách doma přečistili a svůj chléb upekli. Zatím pečeme doma chleba a rohlíky. Skoro ve všem je aspoň část mojí úrody (chvilku jsem si zvykal na kropenaté knedlíky :D ) a můžu říct že jest blahodárná celozrnná mouka pro zažívací trakt.
Ano, je zde možnost vytvoření spolku lidí kteří vytvoří klub a budou si vyráběti vlastní mouku bez ovlivňování ze strany státu. Jest možno prodati obilí a nechat zákazníka si ho namlít- to je jediná cesta kterak pořídit mlýn a prodávat mouku.
Zkuste svou nabídku rozšířit o menší loupačku na špaldu a jiné podobné plodiny- veřte že toto je ta díra na trhu která potřebuje zaplnit, kdo se tohoto chytí a zaplní tuto díru tak má jistotu. Marně jsem sháněl nějaký rozkres či fotky jak taková loupačka funguje, jsem drobně dílensky vybaven a byl bych schopen ji zhotovit, avšak nemám žádný mustr a vymýšlet cestou pokusu a omylu je dosti zdlouhavé.
Toliko za mně coby drobného zemědělce majícího čas část své produkce prodávati drobně.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 07 srp 2015 16:46

Zdravím vás pane MPS (Bolde),
jsem ráda, že znám vaše důvody, proč jste se do mletí nepustil. Samozřejmě s legislativou a různými úředníky máte naprostou pravdu, také jsme na to narazili. Meleme teď pro lidi z našeho okolí a řešíme to tak, že každý zákazník si "jako semele sám". Pokud by vám to nevadilo, na podzim bych se ozvala, měli bychom zájem o nějakou špaldu, žito a pohanku, jestli ji máte v nabídce.
Co se týká loupačky, netušila jsem, že je s nimi na našem trhu takový problém. Zahraniční firma, od které bereme litěné díly mlýnů, dělá krásné malé cenově velmi zajímavé loupačky. Nejměnší 50kg, 1,5kW motor, výkon 120kg zrna/1hod. Dále pak větší modely s možností automatického provozu, kapacity 200, 300, 500 a 800kg/1hod. Loupačky jsou určeny pro loupání obilí, pohanky, prosa atd.
Takže pokud by jste měl o loupačku zájem, nevidím problém, ozvěte se do e-mailu.
Dále můžu všem doporučit méně profesionální způsob loupání, který používáme my. Po malé technické úpravě se dá velmi rychle se slušnou účinností loupat na mlýncích s ocelovými disky, které jsou určené pro mletí vhlkých a olejnatých materiálů, můžete vidět zde: http://mlynkypredator.hunting-shop.cz/p ... ynek/KE11/
Pokud by byl zájem, mohu popsat toto technické řešení, popř. přiložit plánek.
Petra

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 07 srp 2015 19:32

Je to vaše vlákno takže přímo sem. špaldy jsem s bídou sklidil 3q,(tudíž prodej spíše po kilech a až zaseju) předběhla mně průtrž mračen, nuž ale je zaseto na příští rok, škoda že na špatném pozemku. žito v menším množství lze (ta samá situace ale s poněkud lepším výsledkem) Zbytek vámi poptávaných komodit zatím nedělám. Jakmile dořeším skladovací prostory (na více druhů)a vlastní kombajn tak se budu přizpůsobovat trhu.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 08 srp 2015 11:52

OK, díky za odpověď. Škoda, že nemáte špaldy více.
Chci se zeptat, najde se tady někdo, kdo pěstuje špaldu, žito, pohanku popř. amarant, od koho bych mohla tyto plodiny nakupovat?
Nejlépe Jižní Čechy.
Moc děkuji Petra

Uživatelský avatar
Příspěvky: 1826
Registrován: 04 úno 2009 21:07

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod poulm » 26 srp 2015 15:50

Moje žena se už naučila vařit ze špaldové mouky,kterou z 90% nahradila klasickou mouku z obchodu a musím potvrdit,že jsou ta jídla úplně o něčem jiném,mnohem lehčí, lépe ztravitelné a přijatelné pro člověka. Naše babičky a dědečkové v podstatě žili nejzdravěji.
Mj. jsem přestal jíst i tzv. bílé pečivo,sladké nápoje a trochu upravil stravu a za půl roku jsem zhubl 17kilo. Není třeba žádných přihlouplých diet či navštěvování fitek a trápit se na mučidlech,stačí si jenom uvědomi co a jak jíme.

to bld: škoda že se ti neurodilo,chtěl jsem si od tebe koupit 50-100kg špaldy :(
V určitém okamžiku se z každého nářadí stává kladivo
Všechno lze udělat snáz s kladivem
Nevěř na zázraky,spoléhej na kladivo
Optimista je pesimista s kladivem
Když se věci nedaří, každá snaha o zlepšení vede ke kladivu
Jedno kladivo vydá za tunu nářadí

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 26 srp 2015 18:57

ono se urodilo, ale projevil se lámavý klas špaldy a při dešti s větrem se to prostě vylámalo a zůstalo tak 10%, aspoň že tak, mám co do země na příští rok.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 4
Registrován: 06 zář 2015 13:12

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod borisek » 06 zář 2015 14:22

[quote="bold"]Zkuste svou nabídku rozšířit o menší loupačku na špaldu a jiné podobné plodiny- veřte že toto je ta díra na trhu která potřebuje zaplnit, kdo se tohoto chytí a zaplní tuto díru tak má jistotu. Marně jsem sháněl nějaký rozkres či fotky jak taková loupačka funguje, jsem drobně dílensky vybaven a byl bych schopen ji zhotovit, avšak nemám žádný mustr a vymýšlet cestou pokusu a omylu je dosti zdlouhavé.

Vaše slova mne přiměla k reakci. Vyvíjel jsem původně pro svou potřebu zařízení na loupání špaldy (odrůda Rubiotta) s malým výkonem. Důraz jsem kladl na nepoškození klíčku při procesu loupání. Podotýkám, že takováto špalda je v zahraničí ceněna výše, než běžná špalda s poškozenou klíčivostí. Po letech vývoje a experimentování jsem zhruba před rokem dospěl ke slušnému výsledku ale protože vyvinutý postup a tomu odpovídající zařízení není jednoduché a už vůbec ne levné, nabídl jsem několika vybraným lidem v naší republice "v oboru špaldy" spolupráci. Vzhledem k diskusím ohledně kapacity a ceny zařízení jsem se rozhodl formulovat takovouto nabídku: "Na mé vlastní náklady zhotovím loupačku špaldy se zachováním klíčivosti zrn. Navrhněte, prosím, cenu za loupání, která by byla pro Vás akceptovatelná a také množství špaldy ročně, které byste požadovali takto oloupat. Děkuji za odpověď." Konec mé nabídky. Velmi mne udivilo, že takovouto službu nakonec nikdo nechce!! Nikdo z oslovených ani nedokázal stanovit jakékoli číslo ohledně ceny za loupání. Tvrdím tedy, že tato "díra na trhu" sice opravdu existuje, ale nepotřebuje zaplnit. Ještě dodávám, že mi šlo výhradně o špaldu. Loupání jiných plodin není zdaleka takový problém. Jestli se najde někdo, kdo je schopen stanovit konkrétní poptávku na loupání špaldy, rád tuto myšlenku opráším. (Výroba nejjednodušší loupačky na klíčivou špaldu mne vyjde minimálně na 30 tis. kč a cena poněkud roste s požadovanou kapacitou.)

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 06 zář 2015 14:59

Nuž plácnu tedy částku, podle mně je 1kč/kg za loupání slušným kompromisem. Problémem je doprava. Naložit mých 5tun špaldy, dovést, nechat vyloupat, odvést- tato činost špaldu značně prodraží. Za funkční loupačku cena 30 tis není závratná. V rakousku loupačky mají, doposud se nikdo nezabýval dovozem, či výrobou a prodejem v ČR.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 4
Registrován: 06 zář 2015 13:12

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod borisek » 07 zář 2015 00:35

Díky za bleskovou reakci a konkrétní čísla. 5 tun špaldy lze snadno a levně vyloupat zhruba na třech místech v republice. (Minimální množství pro uvedení výkonné loupačky do chodu bývá asi 1 t.) Problém (mimo dopravu) je v tom, že zrna pak mívají poškozené klíčky a typicky je určité procento zrn prasklých. Ta rovněž neklíčí a navíc jsou (při následném skladování) v prasklinách rychle postižena plísní. Takovéto obilí se hodí jen k rychlé spotřebě. Dělal jsem si amatérsky zkoušky klíčivosti všech vzorků špaldy, které se ke mně dostaly. Klíčivost byla typicky pod 36% se dvěma výjimkama - 1. ručně vyloupaná špalda z poslední sklizně (96%) a 2. zrna "špaldy ke klíčení" (90%) s astronomickou cenou kolem 300 kč/kg ovšem v miniaturním balení.

Musím vysvětlit, že téměř denně pečeme chleba z čerstvě semleté celozrnné mouky, takže máme k dispozici stále čisté zrní pšenice a žita z poslední sklizně. Dáváme přednost kvalitnímu obilí a i když jej k jídlu tedy vesměs nepoužíváme v naklíčené formě (ani je nesejeme), tak klíčivost používáme jako jeden z ukazatelů kvality. Běžně však používáme standartní odrůdy potravinářského obilí. Špaldu jsme používali zatím jen experimentálně a protože je zřetelný rozdíl v chuti chleba z "neklíčivé" špaldy, koupené v obchodě a z klíčivé, pustil jsem se do vývoje onoho loupacího zařízení... Jeho prototyp loupe zatím asi dvě zrnka za sekundu, takže pro uspokojení potřeb jedné rodinky by musel být v chodu nepřetržitě. Máte-li teď nutkání k smíchu, ubezpečuji Vás, že problém loupání špaldy se zachováním klíčivosti je neoficiálně na nobelovku. Řešili to v Anglii, Rakousku i Německu, ale nikdo dosud neumí oloupat špaldu zároveň levně a bez poškození. Moje metoda loupání sice není energeticky náročná, ale stroj je poměrně neskladný a pro reálný loupací výkon by se musely operační uzly zmnohonásobit. Technicky to není problém, ale pokud bych měl jít do toho, muselo by mi to vycházet také ekonomicky, což vede k ceně loupání o řád větší, než navrhujete. Kdybych tušil, jak složité zařízení mi vyjde a hlavně kdybych věděl, že jsem asi jediný človék, kterému vadí konzumace "mrtvých" zrn, nikdy bych do té loupačky nešel.

Ještě poznámku: Jsou dnes k dispozici odrůdy špaldy, které se snadno loupají (Rubiotta mezi ně nepatří), ale zdá se, že čím snáze se ta určitá špalda loupe (jde o křížence s moderní pšenicí), tím více se i její složení a další vlastnosti blíží té moderní pšenici. Dokonce dnes seženete i takovou špaldu, která jde už z kombajnu bez pluch, ale ta má proteinové složení skoro stejné, jako moderní elitní pšenice.

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 07 zář 2015 07:31

děkuji za upřímnost a bližší popis . Já jsem začal špaldu dělat z důvodu své potřeby. Dělám pro svou potřebu a zbytek prodám, neb když už, tak aspoň půl hektaru :lol: . Ovšem ještě jsem nedospěl k fázi kdy bych řešil mrtvé či živé zrno. Doposud loupu na šrotovníku, tudíž je 80% zrn polámaných, vyčistím na ručním fukárku a dále zpracovávám. Tohle ale nelze při prodeji či uskladnění zrna. Tudíž se neustále zabývám myšlenkou jak loupat špaldu doma. Myšlenku na komerční loupání jsem zavrhl, neb při představě množství elevátorů a dalších technologických cest které je potřeba zaplnit aby se soustrojí uvedlo do chodu, mně jímala hrůza. Bohužel de dnešní doby se mně nepodařilo sehnat ani základní princip loupačky a tak se nemám od čeho odrazit. Rovněž síť loupaček v ČR je zoufalá (když už bych se osmělil a řešil tuto záležitost komerčně) Tudíž dále pátrám po nějaké loupačce ať už starší, dovozové, či plánům na výrobu vlastní. 8)
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 07 zář 2015 19:43

Je zajímavé vidět, že loupání špaldy se zachovanou klíčivostí řeší kromě nás také někdo další v této republice. I když každý z jiného důvodu. My se specializujeme na celozrnný bezlepkový klíčený chleba, který má významné blahodárné účinky na zdraví člověka.
Více na http://www.klicenychleba.cz
Zachování klíčivosti je pro nás naprostou prioritou. Nějaký čas jsme se s problematikou loupání špaldy potýkali, ale nakonec jsme začali špaldu loupat na mlýncích s ocelovými disky, jak jsem psala v předešlém příspěvku. Toto řešení je velice efektivní a levné. Používá se k němu mlýnek s nezměněnou konstrukcí, pouze se ocelové mlecí kameny polepí 4-5mm silnou gumou. Zrno je od slupky velmi jemně valivým pohybem odděleno, podobně jako při vymnutí mezi prsty. Toto řešení má dvě úskalí. Použítá guma musí být velice kvalitní a houževnatá, aby nedocházelo k jejímu opotřebení, v Čechách ji v deskách vyrábí firma pod názvem "Paraguma". Je to podobný materiál, jaký používají kluci na praky, tzv. letecká guma. Druhá potíž je technologie lepení a kvalita lepidla. Mlecí disky musejí být precizně odmaštěné a musí se použít nejkvalitnější kontaktní nebo polyuretanové lepidlo. Pokud se proces lepení odflákne, guma se odlepuje. Po ukončení loupání se gumové pláty odtrhnou, mlecí kameny se očistí a mlýnek slouží dále ke svému původnímu účelu. (Nebo se mohou vyrobit náhradní ocelové disky, které se kvalitně polepí a vyměňují se celé).
Pro loupání špaldy je třeba minimální přítlak disků a loupání jde velice rychle. Jinak tímto způsobem jde loupat pohanka, rýže, proso atd.
Na podobném principu fungují i velmi drahé specializované loupačky, které nemají gumové disky ale válce. Pro představu přikládám video nadšence, který sestrojil loupačku a čističku zrna. Je na něm velmi dobře vidět funkce dvou gumových disků.
https://www.youtube.com/watch?v=lVcOOJXKjYw
Velmi jednoduché loupačky špaldy jsme také viděli v Srbsku v horách poblíž hranic s Makedonií, kde se dodnes hospodaří na malých pozemcích a hospodáři sejí staré odrůdy obilnin. Něco velmi podobného je vidět na dalším odkazu, ikdyž to je spíše mlátička, ale funkce je téměř stejná.
http://www.islandgrains.com/lawrences-h ... -thresher/

Co se týká díry na trhu s menšími loupačkami, na moji nabídku loupaček reagoval doposud pouze jeden zájemce. Takže asi moc lidí loupat nepotřebuje.
Je škoda, že není více lidí, kteří, když mají tu možnost, mohli by si vyrobit bio zrno alespoň pro svou rodinu.
Chápu, že běžný zemědělec nemá čas se patlat s 1t bio zrna a musí se otáčet, aby vydělal, ale někdy je moudré zpomalit.
Zdá se mi šílené promořit půdu herbicidy, zasít zrno, sklidit, upéct chleba a tím nakrmit malé děti. Výrobci chemikálií pro ošetření půdy sice stále dokola blábolí, že jejich přípravky se v půdě velmi rychle rozloží a jsou pro savce neškodné. Existuje mnoho reálných důkazů a studií, které dokazují, že tyto bláboly jsou lež. Ale v jednom výrobci chemie nelžou. Pro savce jsou jejich výrobky neškodné, a to proto, že jejich výrobky inhibují metabolické stezky, které savci nemají např. inhibitor 5-enolpyruvyl-šikimát-3-fosfátu. Tyto chemikálie opravdu působí pouze na rostliny, ale tak jak to bývá, ve všem je nějaké ale, dnes snad již každý ví, že velká část zdraví a imunity je závislá na trávicím traktu a ten je obýván mikroflórou, toto slovo vychází ze základního slova flóra a veškerá flóra má metabolické stezky, které jsou ovládány těmito chemikáliemi.
Tedy jinými slovy vám pravidelné požívání stravy, ve které jsou zbytky herbicidů zničí tak důležitou mikroflóru. Ve výsledku se poměrně rychlým tempem zhoršuje zdraví obyvatelstva, přibývá infarktů, rakovin, artróz a hlavně depresí, spotřeba antidepresiv stoupá v celé EU raketovou rychlostí a lékaři, kteří vystudovali západní medicínu léčí a léčí, ale nemocných stále přibývá. Zdá se, že tuto problematiku nechce nikdo vidět, ale myslím si, že příroda nakonec nabubřelé lidstvo donutí přemýšlet a změnit své chování.
To jsem ale trochu odbočila od tématu :)
Petra

Příspěvky: 4
Registrován: 06 zář 2015 13:12

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod borisek » 07 zář 2015 23:37

Vidím, pane Bolde, že jste opravdu v obraze. Asi nemám co dodat. Snad jen, že kdybyste měl zájem o stávající používané principy loupání klasické špaldy (také bych tam řadil Rubiottu, i když je šlechtěná), je možné se o tom něco dovědět na internetu. Na exkurzi do provozu Vás dnes nikdo nevezme. Podstatné věci se mi však zjistit podařilo. Klasický způsob je starý "kameňák" a z něj odvozené šetrnější varianty (viz poslední príspěvek Petry). Další možnost je jakési odstředivé vrhadlo proti děrované ploše, svinuté do válce. Dělá to jedna česká firma (byl jsem tam na návštěvě). Velkokapacitní loupání má výhodu v tom, že se loupání provádí na více etap, kdy první etepa loupe největší zrna (s určitým poškozením) a neoloupe menší zrna. Každá následující etapa umožní vytěžit i menší zrna. Tyhle postupy tedy vyžadují separaci nevyloupaných obilek mezi etapama. Při velkém množství je to docela efektivní a někteří to umí tak dobře, že poškození zrn není okem viditelné a projeví se jen při podrobnějším zkoumání, či zkoušce klíčivosti. Samozřejmostí je neustálé oddělování zrna od plev, což je však maličkost.

Naprosto jinou koncepci jsem zvolil já. Ne, že bych ji chtěl tajit, ale po příspěvku Petry tuším, že je to zbytečné. Asi mne zcela převálcovala...



Vážená Petro, svým příspěvkem jste mne velmi překvapila a děkuji Vám za něj. Z mého hlediska má snad jen jednu chybu. Měl jsem jej číst před pěti lety...
I já jsem zpočátku "válcoval" obilky mezi dvěma deskama s gumou, ale Rubiotta (jen ta jediná!!!) se mezi nima většinou nechtěla otočit, anebo se při zmenšování mezery rozdrtilo zrno. Považoval jsem to až dosud za slepou uličku. Některé druhy špaldy i obilky normální pšenice takto jdou loupat snadno, ale Rubiotta jen tehdy, když se jí ucvakne asi milimetr konce, kde jsou pluchy srostlé. Nakonec jsem šel trochu jinou cestou... Klíčem k vašemu úspěchu bylo zřejmě nalezení té správné gumy.
K vaší neskutečně elegantní metodě s "leteckou" gumou jen dodám, že připevnit spolehlivě tuto gumu ke kotoučku by pro mne byla hračka.
Pro úplnost se Vás musím zeptat, zda jste takto zkoušeli loupat konkrétně Rubiottu. (Na tom videu to podle mne není ona. Rubiotta má obilky o třech velmi pevně spojených pouzdrech, v nichž bývají nejčastěji dvě plně vyvinutá zrna, ale může tomu být i jinak.) Zkoušeli jste klíčivost po oloupání?

Prošel jsem si vaše velmi zajímavé stránky (ohledně chleba), neboť peču sám kváskový chleba z čerstvě mleté celozrnné mouky už 20 let. Klíčený chleba je pro mne novinkou. Očekával bych velké problémy se střídkou. Když jsem dosud (více méně nechtíc) použil k přípravě chleba naklíčené obilí, byl nepříjemně sladký a měl mazlavou strukturu - to vše díky amyláze, která vzniká při klíčení. Takový chleba jsem vždy považoval za ne vhodný k dennímu užití. Budu to tedy ještě zkoušet.

Mimochodem, znáte mlýnek Porkert UM 75? Několik jich provozuji. Jsou samozřejmě dodatečně vybaveny motorem s převodovkou (120 ot./min). Vaše mlýnky jsou koncepčně stejné, ale mají podstatně větší výkon. Zajímalo by mne také, jaké doporučujete otáčky pro své mlýnky Predátor.
Osobně nechápu, jak může někdo používat rychloběžné mlýnky na obilí, kterých je všude plno.

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 11 zář 2015 09:37

Jsem ráda, že se vám náš způsob loupání zdá zajímavý. Měli jsme takto upravenou loupačku z velkého modelu profesionálního mlýna, průměr kamenů 19cm. Nevím přesně zpřevodování, ale odhaduji 700ot/min a tato mašinka loupala famózně a takovou rychlostí, že jsme ji nebyli schopni využít. Nyní loupeme na loupačce z malého mlýnku a je to naprosto dostačující.
Co se týká vašeho dotazu na loupání Rubiotty, nejsem schopna odpovědět, protože Rubiottu přesně nepoznám, ale loupali jsme všechno možné většinou bez problémů. Naprosto úžasně a rychle se loupe pohanka, odhaduji 1kg/2min.
Co se týká klíčivosti, nikdy jsme přesně neodpočítávali zrnka pro přesné stanovení klíčivosti, ale vzhledem k tomu, že vyrábíme klíčený chleba, klíčivost jsme samozřejmě sledovali a zdála se nám perfektní.
Klíčený chleba jsme pár let ladili a nyní dosahujeme bez problémů ustálené kvality, chce to dodržet pár základních parametrů. Nejdůležitější je chcete-li chleba standardní konzistence a chuti, semlít zrno včas, tzn. kořínky vyrůstající z obilky by neměly být delší než 5mm. Zrno necháváme namočené 24hod, po této době dojde ke 100% hydratace zrna a po semletí se nesmí již přidávat voda a kvásek musí být spíše hustší, aby těsto dále neředil. Jsou-li dodrženy tyto parametry a zrno je jemně semleté, vychází chleba velmi příjemné struktury, spíše podobný klasickému chlebu, jak jsme na něj zvyklí, nežli těžkým mazlavým chlebům. Pokud jde o chuť, v případě, že necháte zrno klíčit dlouho, chléb je opravdu nasládlý, ale dodržíte-li výše zmíněný postup, mírná nasládlost klíčeného zrna je krásně vyvážená kyselostí kvásku. Výsledná chuť je pro nás a pro lidi, kteří mohli náš chleba ochutnat, až na vyjímky velmi zajímavá až návyková. Po nějaké chvíli konzumace klíčeného chleba se nikomu zpátky ke koupenému chlebu z krámu nechce.
Ale to nejsou hlavní pozitiva celozrnného klíčeného chleba. Myslím, že převratnou věcí je skutečnost, že v zrnu obsažené proteolytické enzymy jsou při klíčení schopné rozštěpit lepek. To, si myslím, je pro nemocného člověka, který má chuť na opravdový kus chleba, neocenitelná věc a navíc 1kg tohoto chleba vychází na 3-5,-Kč.

Chtěla jsem vás požádat o radu ohledně lepení gumových disků, o kterém se zmiňujete. Zjednodušení tohoto technologického postupu by pomohlo mnoha lidem.

Mlýnek Porkert UM75 známe, ale nemáme žádný důvod jej používat.

Naše mlýnky pro domácí použití poháníme většinou míchadlem, jak jste mohl vidět na instruktážním videu a to má kromě předovky zabudovanou také regulaci otáček, takže otáčky mletí jsou různé pro různé materiály. Např. mokré klíčené zrno 900ot/min, suché zrno mleté na mouku 400ot/min, měkká zrna olejniny 900 a více ot/min.
Je zajímavé, že při mletí suchého zrna na mouku se mletý materiál příliš nezahřívá. Rozhodně je teplota výrazně nižší, než při semletí mouky na vysokootáčkovém kamenném mlýnku s malým průměrem kamenu do 10cm.

Ještě se vás chci zeptat na zkušenosti s použitím mouky z triticale na pečení chleba. Někde na tomto fóru jsem narazila na informace, že triticale je pro pečení pekařských výrobků nevhodné z důvodů jeho hořkosti. Prý je také zrno potažené nějakou voskovou vrstvou, jestli jsem tomu dobře rozuměla. Samozřejmě vím, že triticale má více odrůd, ale chci se vyjádřit k těmto nesprávným informacím.
Triticale jsme použili mnohokrát na výrobu klíčeného i normálního chleba a nikdy jsme nezaznamenali ani náznak hořkosti ani jiných problémů.
Dokonce jsem jeden rok ze zvědavosti upekla z celozrnné triticale mouky vánoční cukroví, které jsem pak vzala na otestování do restaurace mezi přátele, kam každý donesl něco na ochutnání. Talíř mého cukroví byl první prázdný a v průběhu akce za mnou chodili známí, co že to bylo za cukroví. Po informaci, že mouku jsme udělali z krmného triticale, nechtěli věřit. Cukroví mělo velmi lahodnou, jakoby oříškovou příchuť.
Nevím ale, jaký druh triticale jsem použila. Se zemědělcem, od kterého zrní pochází, jsem v kontaktu, tak se pro zajímavost zeptám a toto info doplním.
Pokud máte někdo zkušenosti s triticale moc by mě tato informace zajímala.

Příspěvky: 1109
Registrován: 14 lis 2009 15:49

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod slava » 11 zář 2015 13:15

ja jsem lepil paragumu na ocel dvouslozkovym lepidlem na dopravnikove pasy s vybornym vysledkem http://www.gumex.cz/dvouslozkova-lepidl ... 15108.html

Příspěvky: 4
Registrován: 06 zář 2015 13:12

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod borisek » 19 zář 2015 14:34

Musel jsem vyzkoušet chleba z klíčeného obilí. (Nebyl sladký, jak jsem se obával. Petro, díky za nápovědu.) Je to zřejmě vrchol chlebového umění. Vsadil bych se, že takový chleba by chtěl každý. Není mi však jasné, jak by se to dalo časově zvládat. Dělám už skoro 20 let podobný chleba (přesně stejného složení i postupu jen s tím rozdílem, že neklíčím a melu nasucho) a podařilo se mi dostat na pracnost 18 minut denně. Je to neuvěřitelné, ale málokdo je ochoten věnovat této základní potravině i takové minimum času, jako já a tak si těžko dovedu představit, že přibude ještě denní obsluha klíčení a čistění mlýnku po mokrém mletí. Podotýkám, že denně čerstvý chleba považuji za samozřejmost.
Ačkoli s Vámi, Petro, téměř ve všem souhlasím (a ještě jednou děkuji za Vaši nevšední otevřenost), musím říct, že co se týká lepku, je můj názor zřejmě odlišný. Je pravděpodobné, že lepek provází civilizaci od nepaměti a pokud by jeho škodlivost byla taková, jak se dnes masově tvrdí, už bychom tady dávno nebyli. Proto jsem předpokládal, že zakopaný pes bude v novodobé technologii jeho zpracování a užití. Nechci to tady rozvádět, ale tvrdím, že správně zpracovaný lepek by rozhodně neměl člověku škodit. Sám jsem toho příkladem a určitě se mu nevyhýbám, právě naopak. Onen "správně zpracovaný lepek" je totiž prakticky inertní látka, navíc mechanicky také velmi odolná a prochází trávicím traktem člověka téměř beze změny. Plní tak bezkonkurenčně funkci vlákniny (obilné) a jeho role je podle mne NEZASTUPITELNÁ. Je to jediná věc, pomocí které já dokážu velmi rychle vyčistit střeva (nejen svá). Jiné postupy "čistění střev" považuji za neúčinné, nebo prakticky neproveditelné, či přímo škodlivé. Nedomnívám se tedy, že lepek je ve zmíněných chlebech rozložen (ať již enzymy, či jinak), ale naopak správně zpracován tak, že se dále chová inertně. (On se ten lepek do toho inertního stavu nakonec dostane vždycky, ale jde o to, aby k tomu došlo dříve, než jej sníme.) Tím by se určitě dal vysvětlit doslova osvěžující účinek Vašeho chleba. Odvažuji se neskromně dodat, že "můj" chleba jej má také. "Můj" není můj, ale jde o znovuobjevený tradiční moravský chleba (který by se měl podobat chlebu zmíněnému například v bibli), to vše převedeno do moderní doby tím, že využívám čerstvě mleté a maximálně čerstvé kvalitní obiloviny. Při přípravě chleba se dá udělat hodně chyb. Například mletí obilí je pole neorané (špatně orané). Mouka by podle mne měla být zásadně celozrnná. Mlecí proces by měl probíhat takovou rychlostí, aby se elementy mouky při mletí nepřehřívaly a také zbytečně neoxidovaly. Měly by mít určitou rovnoměrnou velikost i zastoupení frakcí. Velké množství prachové frakce je zřejmě na závadu. Dělal jsem v tom směru rozsáhlé polovědecké výzkumy a ze všech mouk nejkvalitnější vyšla mouka z pomaluběžného mlýnku Porkert, který jsem již dříve zmínil. (Zkoušeno několik tehdy dostupných mlýnků.) Má nejmenší množství prachové frakce a nejnižší teplotu při mletí (nepřesahuje 40 °C). Zrno se v něm asi tak 6x "žvýkne" mezi litinovými mlecími "kameny", čímž z něj vznikne více, než 100 částeček. Tento proces by měl trvat asi tak čtyři desetiny vteřiny (je-li mletí rychlejší, mouka se přehřívá a tak by se musela ubrat jemnost) a minimalizaci oxidace dosáhneme, když mouka padá přímo do vody, či budoucího těsta. Tak nějak si představuji kvalitní mletí. Mělo by to být alespoň trochu podobné, jako když zrno žvýkám zubama. Dnešní průmyslové mletí i výsledné mlynářské produkty jsou od této představy hodně vzdálené a pro mne zcela nevyužitelné. Mouka se zkrátka dá zkazit několika způsoby. Mokré mletí, o kterém mluví Petra, kupodivu řeší všechny zmíněné problémy. Z mého hlediska to má jen dvě vady: 1. větší pracnost a 2. že jsem to nevymyslel sám :(

Chleba z Triticale: Pro velký zájem jsem jej zkoušel asi před 12 lety. Každý, kdo se doslechl, jej chtěl ochutnat. Nikdo si nevzal podruhé. Tak jsem jej dojedl sám... už nikdy více! Kříženec žita a pšenice, vyšlechtěný pro dobytek, kterému dělá problémy lepek. Buď je tam "jiný" lepek, nebo je vznik lepkové struktury blokován obsahem tuku, či vosku v samotném zrnu. Nevím. Rozhodně už to nebudu zkoušet, protože střídka nedržela pohromadě a chuť byla nezajímavá. Jednou jsem se setkal s žitem, kde byla jen příměs Triticale. Když se to použilo na chleba, měl v chuti takový divný ocas. Obilný mol taky nemá rád Triticale, což napovídá hodně.

Lepení gumy na kov: Správné lepidlo, postup i odmaštění povrchů jsou základní předpoklady úspěchu. To však ještě obvykle nestačí. Většina lepidel pro správnou reakci s materiály vyžaduje absenci kysličníkové vrstvy. Proto je nutno kovovou i gumovou plochu bezprostředně před nánosem lepidla (časový limit určitě kratší, než 4 hodiny) obrobit nejlépe suchým pískováním, či kvalitním broušením. Pak je degradace spoje tak zpomalena, že prostě vydrží dlouho.

Jiný způsob: Určitě není jediný, ale já bych volil stejné provedení, jako mají někdy kotouče spojkových lamel. Jde o "ozubení", které nemá funkci ozubeného kola, ale vypadá to stejně. Bývá tupější (úhel záběru 30°, modul 2 až 5, aby vyšlo kolem 30 zubů). Takové ploché ozubené kolo z gumy tl. 5 mm bych vsadil do věnce (tl. 3 mm) s vnitřním ozubením připevněného na obvod vašeho kotoučku. Myslím, že je to profi řešení. Jednoduchá výroba, vyměnitelnost, kdybyste měli potíže, jsem schopen poradit, nebo i realizovat (nejdřív v listopadu).

Díky za informace o otáčkách aj. Zdají se mi příliš vysoké vzhledem k průměrům vašich mlýnů. Škoda, že neznáte Rubiottu. Má daleko zajímavější proteinové složení, něž běžná pšenice a jiné špaldy. To vede k jiné chuti a možnosti snížení jiných bílkovin ve stravě. Myslím, že Rubiotta je jediná povolená špalda u nás, což však bohužel neznamená, že je jediná dostupná...

Uživatelský avatar
Příspěvky: 1826
Registrován: 04 úno 2009 21:07

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod poulm » 21 zář 2015 11:56

Bohužel musím nesouhlasit,že lepek člověku prospívá.
Klasické pšenice šponované na výnosech,které pěstuje 90% zemědělců a z ní vyráběná mouka a pečivo patří mezi bílé jedy č.1 hned vedle cukru atd.
Dřív jsem tomu taky nevěřil,ale co jsem začal mít vážné zažívací potíže,tak jsem to musel začít řešit. Přestal jsem konzumovat "bílé" pečivo, přestal jsem kupovat a jíst klasický cukr,sladkosti a nápoje z něj atd.,levné uzeniny a do 3/4 roku se mé zažívání výrazně spravilo a zhubl jsem 17kilo.
Nejsem expert,jen komentuji svoje zkušenosti.
Bohužel ještě jsem se nedostal do fáze "luxusu" abych si mlel vlastní mouku,natož klíčenou a pekl denně čerstvý vlastní chleba, resp. na to nemám čas,při v podstatě dvou zaměstnáních a dětech to prostě nejde,ale jsem ochotný za takový "domácí" chleba zaplatit více jak za nějaké uzeniny,bohužel tyto služby jsou v mém okolí teprve ve fázi rozvoje a věřím,že to bude časem lepší. No,ale aspoň si tu a tam upečeme svůj chleba v takové te levné klasické domácí pekárně,co má už každý druhý. Není to nic echt,ale pořád lepší než jíst ty pyliny z obchodu. Samozřejmě to chci časem vylepšovat.
Tím jsem chtěl jenom říct,že 95% obyvatelstva nemá šanci se zabývat domácím mletím obilí a péct si denně vlastní čerstvý chleba,ať už je to z finančních důvodů pořízení mlýnku,přístup k "bio" obilí,jeho skladování atd. nehledě na to že 2/3 obyvatelstva se pohybuje na hranici existenční problémů. Tak co více k tomu dodat.

Nějaké čtení tady:
http://www.revolucni-vyziva.cz/bila-mouka-celozrnna-mouka/
Samozřejmě na googlu najdete milion článků o bíl emouce,ale zdravý názor si musíte udělat sami:
https://www.google.cz/#q=b%C3%ADl%C3%A1+mouka
V určitém okamžiku se z každého nářadí stává kladivo
Všechno lze udělat snáz s kladivem
Nevěř na zázraky,spoléhej na kladivo
Optimista je pesimista s kladivem
Když se věci nedaří, každá snaha o zlepšení vede ke kladivu
Jedno kladivo vydá za tunu nářadí

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 22 zář 2015 07:10

Návrat ke klasickému pečivu a opuštění chemických polotovarů je záležitostí "dospělých". Bohužel trh ještě není připraven pro "staré pekařství" Doma pečeme "sobotní" chleba. Klasicky v troubě. Sice jsem si na sebe ušil bič, neb musím chystat obilí k mletí, avšak mletí zvládne žena už sama, na mýnku na kafe z bývalé jednoty (tohle je varianta pro ty kteří nechtějí kupovat drahý strojek).V sobotu upečený chleba vydrží do další soboty bez výraznější změny chutě a konzistence a právě to je ta výhoda oproti kupovanému, který se po dvou dnech stává živnou půdou pro vznik plísní či je vhodný k podložení auta. Další zkušenost je, že v pekárně se upéct chleba domácích kvalit nedá, a proto pečeme v troubě a pekárna se vystěhovala z kuchyně.Máš pravdu že při dnešní "vytíženosti" nejde skloubit starý a nový svět tudíž návrat do dob minulých zariskují "dobrodruzi" avšak žijí nejspíše šťastněji. Pokud se to budeš snažit skloubit, tak budeš dělat pomalu 20 hodin denně a zjistíš že ti život proběhl před očima.
A dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že si 95% obyvatelstva nebude péct chleba doma. Poslední dobou je blázinec s odběrem "chlebových" surovin. Lid chce pšenici,žito,špaldu- bohužel jsem pěstitel a prodej mám jako okrajový, tudíž nejsem schopen nabídnout přepychové služby jako je e-shop, či kamenný obchod otevřený skoro pořád. Většina lidí to chápe a počká si až sedlák z traktoru sleze a volnou chvilku jejich obilí věnuje :lol: :lol:
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Uživatelský avatar
Příspěvky: 1826
Registrován: 04 úno 2009 21:07

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod poulm » 22 zář 2015 08:46

Ahoj,
máš pravdu,je to tak,čím dál více lidí si uvědomuje,že to co nám prodávají v obchodech a supermarketech nám doslova ničí zdraví a tráví,otázkou je,jestli už není pozdě.
Velice mně mrzí,že jsme v třetím tisíciletí a musíme začínat oprašovat metody a postupy našich babiček a dědečků,aby jsme si připravili chutný a pokud možno i zdravý chleba,který patří mezi nejprostší potravinu. A to se ještě nebavíme o dalších pokrmech jako sýr,máslo,jogurt,salám,klobása a mnohé další,které po domácku vyrobené chutnají samozřejmě úplně jinak a o kvalitě nemluvě.
Osobně si myslím,že tohle všechno je výsledek honby koncernů za zisky a snaha většiny lidí koupit pokud možno co nejlevnější jídlo bez ohledu na kvalitu,aby zbylo více peněz na mobily,internety,počítače,automobily,televize a moře dalších požitků dnešní spotřební doby,které podle reklam v televizi musíme mít.
Generace našich prarodičů kdysi vydávali za jídlo až 80% rodinného rozpočtu,v současnosti to odhaduji okolo 10-20% a pořád se to zdá lidem moc a nejraději by jídlo chtěli zadarmo. Dovoluji si tvrdit,že v současnosti máme v obchodech nejlevnější jídlo v dějinách lidstva. Ovše tento luxus si pomalu a jistě začíná vybírat svoji daň v podobě rakovin,alergií,a moře dalších chorob.
A jak z tohoto kolotoče ven? No, myslím si,že někde se musí začít a jako dobrý začátek považuji upéct si dobrý chleba :D
V určitém okamžiku se z každého nářadí stává kladivo
Všechno lze udělat snáz s kladivem
Nevěř na zázraky,spoléhej na kladivo
Optimista je pesimista s kladivem
Když se věci nedaří, každá snaha o zlepšení vede ke kladivu
Jedno kladivo vydá za tunu nářadí

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 23 zář 2015 07:51

dřív to fungovalo na vesnici tak, že hospodář dělal 80% pro sebe a těch 20% prodal z toho koupil to co potřeboval. Tento způsob života byl sic naplněn dřinou (neb zorat jeden ha znamenalo ujít 20km v brázdě s pluhem v ruce) ale zas byl člověk těžce nezávislý. V dnešní době je toto nemyslitelné, dodavatelé energií okupují domovní zvonek a nabízí účasti na burzách a podobných zhovadilostech- naprosto cizím lidu prostému. Ideální je mít v chalupě jednu žárovku na dlouhé zimní večery (aby zas nebylo v chalupě 12 dětí :lol: ) a topit tím co si sám vypěstuju. na dvoře studna a fertik. Jak říkáš 80% "zájmu" bylo jídlo a přiznejme si to zbytek jsou jen zlaté pozlátka.... ale dnešní doba si žádá elektřiny,internetu,satelitního příjmu HD programů a pod, včetně splachovacího záchodu :D Jelikož člověk stárne a vyžaduje trochu toho klidu tak jsem zakoupil kus půdy v odlehlé části katastru a zde umístil maringotku, bez elektřiny a na to navazujících blbostí...tady se připravuju na život v "minulosti" :lol: :lol: A musím uznat že tento předpotopní život, by mně možná i vyhovoval. Jelikož jsem již nějaký pátek doma, tak doba pokročí a ve chlévě se kravka objeví (nevíte někdo o vymazlené jalůvce z chléva- neb z pastvy je to divočejší a stát u koryta vyžaduje klid) na gruntě místnost na zpracování mléka vznikne, vedle malá pekárnička a k tomu malilinkatý obchůdek zvaný klubovna kde se budou případné přebytky prodávati členům klubu. Žena opustí dobře placené místo v dobře zavedené firmě a ujme se role selky neb když dorazí z práce, tak má ještě šichtu doma a to co zvládá tak to by nedal snad ani kůň (já bych to dělat nechtěl- nemám 8 párů rokou) Každopádně domácí chléb je základ, po zvládnutí tohoto levelu, je fáze 2 a tou je mléko a mléčné výrobky.... nuž uvidíme... :lol: :lol:
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 333
Registrován: 20 zář 2012 18:02

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Buclík » 24 zář 2015 22:58

Bolde, se vším s tebou souhlasím. Syn 35 let začíná, krmí jalovice u zemědělské velkofirmy a po práci měl letos čtvrté žně. Má samozřejmě drobný dobytek včetně čtyř mladých koziček a dělají si z kozího domácí sýry. Chci jen k tvému textu přidat, že sedlačení je na dlouhou trať, nejlépe na generace. Má tříletého syna a něco dalšího na cestě. Já myslím, že sedlák by měl mít aspoň pět dětí, aby se aspoň jeden plodný následovník rodu na sedlačení(grunt) povedl. Pak je to jen samá radost !!!

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Petra » 19 říj 2015 20:39

Slávo,
díky za tip, vyzkoušeli jsme nalepit gumové disky na loupačku doporučeným lepidlem a naprostá spokojenost.

To Borisek:
to je dobře, že se vám klíčený chleba povedl a chutnal. Opravdu je tento chleba ve své kvalitě nedostižný. Píšete, že se příprava klíčeného chleba nedá časově zvládat. My to vnímáme zcela opačně. Pro nás je klíčený chleba významný spořič času. Namáčení a klíčení běží samo, slití vody je pár okamžiků. Největší úspora času je pro nás neuvěřitelná trvanlivost tohoto chleba. Pečeme 1x za týden a někdy chleba máme i 10 dní. Nejlepší kvalitu a chuťové vlastnosti má tento chleba 4.-5. den. Samozřejmě pokud chcete každý den chleba čerstvý, může být příprava klíčeného chleba obtížná.
Jen pro zajímavost jsme testovali trvanlivost klíčeného chleba, několik krajíčků jsme nechali na ošatce pod síťkou na kuchyni a po týdnech jsme ochutnávali a hodnotili výsledky. Je zajímavé, že tento chleba stárne velmi pomalu a velmi dlouho si udržuje své chuťové vlastnosti. Velice významný faktor je také to, že klíčený chleba neplesniví.
Poslední kousek chleba jsme testovali po 6-ti měsících. Byl tvrdý, ale ne tvrdý tak, jak běžný chleba, tzn. jako kamen. Měl tvrdý povrch, ale stále měkčí střed. Byl bez plísně a jakékoliv pachutě. Zdá se to neuvěřitelné, ale i po 6-ti měsících byl tento chleba poživatelný.

Co se týká tritikale, konečně jsem zjistila, jakou odrůdu od zemědělce odebíráme. Je to LEAR a TULUS. Chuťově jsou tyto dvě odrůdy od sebe k nerozeznání. Po vaší negativní reakci na pečení z tritikale jsme trochu experimetovali a mám zajímavé poznatky.
Velmi záleží na druhu pečiva, které se z tritikale připravuje. Testování dopadlo takto:
- chleba kváskový - vynikající
- kynuté těsto na buchty - vynikající (kynuté kvasnicemi)
- těsto na bábovku - vynikající (kynuté práškem do pečiva)
- lívance - vynikající (kynuté kvasnicemi)
- vánoční cukroví - nepřekonatelné, nejlepší cukroví, co jsme kdy měli
- houskový knedlík - slušný, ale žádný zázrak (kynutý kvasnicemi)
- těsto na pizzu - nedobré, zřetelná pachuť
- rohlíky - nedobré až nechutné, výrazná pachuť

Od našeho zemědělce jsem se dozvěděla, že jsou odrůdy tritikale, které se více blíží pšenici a další odrůdy se více blíží žitu. Takže zřejmě může být i významný rozdíl v chuti mezi různými odrůdami.

Ještě bych ráda reagovala na vaši poznámku o oxidaci mouky. V několika set-leté mlynářšké a pekařské praxi je to přesně naopak, než píšete. Mouka se vždy nechávala částečně zoxidovat. Staří pekaři dokonce mouku přehazovali, aby došlo k jejímu provzdušnění a rychlejší částečné oxidaci. Mouka se nechávala oxidovat z toho důvodu, že pečivo z ní vyrobené, mělo zcela odlišné chuťové a mechanické vlastnosti od mouky čerstvě semleté. Pekařský výrobek upečený z čerstvě semleté mouky má nedobrou strukturu, je tužší a drobivý. Jeho chuť je nesrovnatelná s chutí z mouky odpočinuté.
I tento faktor se mohl promítnout do vaší nedobré zkušenosti s pečením z tritikale.
Doba potřebná k odpočinutí mouky tak, aby pečivo bylo chutné, je minimálně 10 dnů. Mouku je také dobré přesypat, aby se provzdušnila.

Technický popis vaší loupačky, se přiznám jsem moc nepochopila, potřebovala bych vidět nějaký nákres. Pokud by jste našel čas, rádi na vývoji takové loupačky budeme spolupracovat.

Také jsem vás chtěla požádat o trochu špaldy Rubiotta. Poptávala jsem se mezi zemědělci, ale nikdo tuto odrůdu nemá. Na našich stránkách s mlýnky Predátor na mě najdete kontakt, takže budete-li mít trochu času, ozvěte se.
Petra

Příspěvky: 2021
Registrován: 06 říj 2007 12:21
Bydliště: Suchodol

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod tele » 19 říj 2015 20:59

Petra píše:Slávo,
díky za tip, vyzkoušeli jsme nalepit gumové disky na loupačku doporučeným lepidlem a naprostá spokojenost.

To Borisek:
to je dobře, že se vám klíčený chleba povedl a chutnal. Opravdu je tento chleba ve své kvalitě nedostižný. Píšete, že se příprava klíčeného chleba nedá časově zvládat. My to vnímáme zcela opačně. Pro nás je klíčený chleba významný spořič času. Namáčení a klíčení běží samo, slití vody je pár okamžiků. Největší úspora času je pro nás neuvěřitelná trvanlivost tohoto chleba. Pečeme 1x za týden a někdy chleba máme i 10 dní. Nejlepší kvalitu a chuťové vlastnosti má tento chleba 4.-5. den. Samozřejmě pokud chcete každý den chleba čerstvý, může být příprava klíčeného chleba obtížná.
Jen pro zajímavost jsme testovali trvanlivost klíčeného chleba, několik krajíčků jsme nechali na ošatce pod síťkou na kuchyni a po týdnech jsme ochutnávali a hodnotili výsledky. Je zajímavé, že tento chleba stárne velmi pomalu a velmi dlouho si udržuje své chuťové vlastnosti. Velice významný faktor je také to, že klíčený chleba neplesniví.
Poslední kousek chleba jsme testovali po 6-ti měsících. Byl tvrdý, ale ne tvrdý tak, jak běžný chleba, tzn. jako kamen. Měl tvrdý povrch, ale stále měkčí střed. Byl bez plísně a jakékoliv pachutě. Zdá se to neuvěřitelné, ale i po 6-ti měsících byl tento chleba poživatelný.

Co se týká tritikale, konečně jsem zjistila, jakou odrůdu od zemědělce odebíráme. Je to LEAR a TULUS. Chuťově jsou tyto dvě odrůdy od sebe k nerozeznání. Po vaší negativní reakci na pečení z tritikale jsme trochu experimetovali a mám zajímavé poznatky.
Velmi záleží na druhu pečiva, které se z tritikale připravuje. Testování dopadlo takto:
- chleba kváskový - vynikající
- kynuté těsto na buchty - vynikající (kynuté kvasnicemi)
- těsto na bábovku - vynikající (kynuté práškem do pečiva)
- lívance - vynikající (kynuté kvasnicemi)
- vánoční cukroví - nepřekonatelné, nejlepší cukroví, co jsme kdy měli
- houskový knedlík - slušný, ale žádný zázrak (kynutý kvasnicemi)
- těsto na pizzu - nedobré, zřetelná pachuť
- rohlíky - nedobré až nechutné, výrazná pachuť

Od našeho zemědělce jsem se dozvěděla, že jsou odrůdy tritikale, které se více blíží pšenici a další odrůdy se více blíží žitu. Takže zřejmě může být i významný rozdíl v chuti mezi různými odrůdami.

Ještě bych ráda reagovala na vaši poznámku o oxidaci mouky. V několika set-leté mlynářšké a pekařské praxi je to přesně naopak, než píšete. Mouka se vždy nechávala částečně zoxidovat. Staří pekaři dokonce mouku přehazovali, aby došlo k jejímu provzdušnění a rychlejší částečné oxidaci. Mouka se nechávala oxidovat z toho důvodu, že pečivo z ní vyrobené, mělo zcela odlišné chuťové a mechanické vlastnosti od mouky čerstvě semleté. Pekařský výrobek upečený z čerstvě semleté mouky má nedobrou strukturu, je tužší a drobivý. Jeho chuť je nesrovnatelná s chutí z mouky odpočinuté.
I tento faktor se mohl promítnout do vaší nedobré zkušenosti s pečením z tritikale.
Doba potřebná k odpočinutí mouky tak, aby pečivo bylo chutné, je minimálně 10 dnů. Mouku je také dobré přesypat, aby se provzdušnila.

Technický popis vaší loupačky, se přiznám jsem moc nepochopila, potřebovala bych vidět nějaký nákres. Pokud by jste našel čas, rádi na vývoji takové loupačky budeme spolupracovat.

Také jsem vás chtěla požádat o trochu špaldy Rubiotta. Poptávala jsem se mezi zemědělci, ale nikdo tuto odrůdu nemá. Na našich stránkách s mlýnky Predátor na mě najdete kontakt, takže budete-li mít trochu času, ozvěte se.
Petra

Menší renonc: Lear je oplatková pšenice, ne triticale :wink:

Příspěvky: 16
Registrován: 06 srp 2015 09:51

Re: Mlýn na obilí - Loupačky

Příspěvekod Petra » 11 srp 2016 15:33

Po delším čase jedna zajímavá aktualizace.
Došlo ke změkčení zákona, který upravoval získání živnostenského listu na obor "Mlynář" a případné rekvalifikace na tento obor. Dříve byla rekvalifikace velmi zdlouhavá a složitá. Nyní se jedná o 4-denní kurz. Situace pro zemědělce, kteří chtějí zhodnocovat vlastní zrno a prodávat mouku tzv. ze dvora se velmi zjednodušila. V případě zájmu o kurz mě kontaktujte. Mail na stránkách www.mlynkypredator.cz


LOUPAČKA ŠPALDY
Zájem o malé loupačky špaldy nás mile překvapil. Zdá se, že čím dál tím víc lidí začíná chápat, že čisté potraviny jsou nenahraditelné a začínají produkovat potraviny pro vlastní potřebu a přebytky prodávají. Od září 2016 bude k dispozici malá loupačka špaldy s kapacitou 180kg/hod. Později chceme nabídnout kapacity 300kg/hod a 600kg/hod. V plánu máme také loupačku pohanky.
Petra Štěpničková

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 12 srp 2016 08:03

Honem vyrobit, neb je tady díra na trhu. Pro malé zemědělce tady není skoro nic. Ani loupačka ani malá sítová čistička. Ten kdo to začne vyrábět tak by mohl mít solidní start podnikání.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 210
Registrován: 23 kvě 2009 10:22
Bydliště: Východné Slovensko

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Bartuc » 05 led 2018 08:53

dobry den, neviete niekto nahodou ako je to s legislativou v tomto smere na slovensku?

Uživatelský avatar
Příspěvky: 5402
Registrován: 28 pro 2007 18:40
Bydliště: Zlínský kraj

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod bold » 05 led 2018 12:14

Bartuc píše:dobry den, neviete niekto nahodou ako je to s legislativou v tomto smere na slovensku?

který legislativní směr myslíte?
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet

Příspěvky: 210
Registrován: 23 kvě 2009 10:22
Bydliště: Východné Slovensko

Re: Mlýn na obilí

Příspěvekod Bartuc » 06 led 2018 09:33

myslím ohľadom nejakého mlynárskeho / pekárskeho preukazu /výučného listu... alebo či je možné mlieť obilie za splnení všetkých hygienických a živnostenských predpisov aj bez nich. myslím či by som sa mohol vôbec oficiálne zaoberať aj touto otázkou, pokiaľ nemám vyštudovanú školu takéhoto charakteru.

Další

Zpět na Co se sem nevešlo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků