nasazení př. vozů

[PavelK Profil]

Používáme Annaburger 22 ke 2 kombajnům. Loni jsme zkoušeli obsluhovat 3 kombajny v pšenici ( 8,5 t/ha ) na poli o délce 600m. Vše klapalo jak má: tonáž odvozců odpovídala př. vozu ( 2 návěsy Annaburger, 1x MAN s návěsem), pole nebylo dlouhé, ale za traktorem se prášilo víc jak za kombajnama. Pěkně se na to dívalo, ale bylo to všechno " o prsa ". Stačil by malý detail ( menší odvoz a překláďák nevysypeš celý, delší pole a nestíháš to objíždět) a celá linka by začala ztrácet. Je jasné, že v řepce a v obilí 5 až 6 t/ha by to mělo fungovat. Nedokážu si však představit linku 1xtridem př. vůz a 3x kombajn třídy JD sts nebo Claas 600.
Zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s nasazením př. vozů jiných značek. Osobně jsme jezdili pod Horsh 160, ale byl pomalý.

[OŤAS Profil]

Myslím že toho bylo řečeno hodně, zkrátka když nastane situace že kombajny začnou zastavovat a čekat, tak překládací vůz ztrácí smysl a veškeré investice do něho vložené taky. Všechno je to o zkušenostech , citu a umění sladit pohyb strojů.

[Polci Profil WWWICQ]

Mám zkušenosti s Annaburgerem 20.16, ten zvládá v pohodě 2 kombajny a v krizové situaci i 3 (určitě ne 600 či STS - spíše 550 či 460). Po zkušenostech jsme jej vzali. Zkusíme ho dát dohromady s 2x580 a 1x550 a uvidíme jak to půjde. Je to 25m3. Takže pokud se nepojede do plného zásobníku, mělo by to vycházet. Důležité je, aby se kombajny netrhaly a jezdily za sebou. Dále jsme měli Bergmanna, ale ten je dost vysoký a krátký a z toho pramení určitá nestabilita a špatný výhled do vozu při sypání. Je schopen také obsloužit 2 kombajny s přehledem a při 7 strojích na 1 poli byl schopen pobrat tak 4, ale to byl extrém... Z doslechu vím o Flieglovi s výtlačným čelem a přesýpacím šnekem vzadu. Dlouho to přesýpá. To je spíše taková náhražka - pro soukromníka, který nikam nepospíchá je to řešení - hlavně je ten stroj víceúčelový.
Horsch UW 160 se mi dost líbil. Relativně jednoduché řešení...Ale už se nedělá a jeté jsou neskutečně drahé.

[Martin Hruška Profil WWW]

Zajímaly by mne praktické informace z provozu o využívání překládacích vozů různých značek u nás v ČR a SR.

[Martin Hruška Profil WWW]

To těch vozů jezdí v ČR tak málo, nebo nikdo nechce diskutovat?

[VonVagel Profil]

Myslim ze tak malo. Ta doba kdy se prekladaci vozy zacnou u nas vice vyuzivat se blizi... Navic napriklad u nas v podniku
ten kdo neumi jezdit pod mlatickou nema v traktoru co delat...
Dalsi vec ktera prekladacim vozum moc nepreje ze spousta podniku se zbavila automobilove dopravy a nakoupila navesy... Coz podle me ztraci na vyznamu. Ja si linku predstavuju takhle:
Mlaticka - Prekladaci vuz - Nakladni vozidlo (pripadne velky naves + traktor)

Tak nejak to je videt v galerii Cesko-Polsko-Nemecka spoluprace od jirky600. Nakladaky pekne na ceste u pole a na poli jen mlaticky a prekladaci vozy + zaloha traktor a naves.

[Martin Hruška Profil WWW]

Konečně se nám diskuze rozjíždí. U překládacího vozu by bylo ideální pokud by objem korby odvozného prostředku z kraje pole byl stejný nebo jednou takový jako je překládací vůz. u překládacích vozů jsou na trhu jednonápravové vozy s objemem maximálně 21 m3 (Horsch, Bergmann,Gustrower). Další skupinu vozů tvoří tandemové vozy o objemu 25 m3, trochu samostatnou kategorií jsou objemy 28 m3 na tandemu, pak už jde o tridemy s 33 -36 m3 objemu.
Zde odvoz provádí nákladní auta s objemem 50-65 m3 .

V ČR zatím nejvíce používají překládací vozy přední a osvícení službaři a "špičkové zemědělské podniky" typu Viš'nové, Rostěnice,

[VonVagel Profil]

Překládací vůz HTS 22.16
Překládací vozy firmy Annaburger představují nové měřítko výkonnosti a universality v oblasti překládání obilovin při sklizni. Rozsáhlá měření prováděná v předních evropských zemědělských státech ukázala, že
je možno zvýšit výkon moderních sklízecích mlátiček díky vyprazdňování obilí za jízdy do překládacích vozů. Díky tomu je možno zvednout výkon mlátiček až o 25% oproti situaci ,kdy mlátička stojí na souvrati. Ve spolupráci firmy CRS-Marketing s.r.o., firmy Daňhel s.r.o. a firmy Annaburger vznikl koncept , který vyústil v konstrukci a výrobu jednoho z "nejvýkonějších překládacích vozů" na trhu ve světě.

[Martin Hruška Profil WWW]

Pro Von Vagel: Mně tady vždy nejde o reklamu. Zajímají mne praktické zkušenosti i od jiných značek než je Annaburger.

[bobr2 Profil]

Nemám praktické zkušenosti s použitím překládacích vozů, ale myslím si že jejich použití má smysl pouze u podniků s velkou výměrou a velikými pozemky, popřípadě u službařů. Jinak by mne zajímala ekonomika provozu - bude zvýšení výkonu mlátiček takové že to vyváží náklady na provoz př. vozu ? A jaký bude u služeb rozdíl v cené za hektar výmlatu sólo mlátičkami a mlátičkami + př. vůz ?

[VonVagel Profil]

Ne takhle to nebylo mysleno. Me prekvapila veta ze ty tri spolecnosti vyvinuly koncept...To me zajima:)

K ekonomice provozu. Prekladaci vuz by mel zvysit vykon mlaticky o 20%. Tzn kdyz udela 20ha denne je to 4ha navic.
Pokud by zvladl obsluhovat mlaticky dve je to cca.8ha...x sazba za vymlat... Verim tomu ze se to vyplati.
Dival jsem se na stranky CRS Marketing, pokud by se dal vyuzit prekladaci vuz na hnojivo a osivo stava se z nehp vyceucelovy stroj...coz taky neni spatne:)

[Martin Hruška Profil WWW]

Ten koncept opravdu vzniknul v ČR. Nejdřív firma Daňhel z Týna nad Vlatavou vyráběla vlastní překládací vozy(nástavby), které se velice podobaly nástavbám Kaweco.
Pak si náš zákazník z ZDV Krchleby objednal u Daňhela první nástavbu na starší podvozek HTS 20.79. Tato nástavba měla šnek o průměru jen 350 mm a trochu jiné zpřevodování.
Druhý rok jsem si u Daňhela objednal novou nástavbu na podvozek HTS 20.79 o objemu 25 m3, která vypadá trochu jinak.
Přední šnek už měl 420 mm. Po jedné sezoně u zákazníka se zákazník rozhodl pro verzi korba a šnek a mně zůstal překládací vůz na skladě. Tato verze překládala 25 m3 za asi 6 minut, což bylo trochu hodně.
Vůz jsme vzali do Annaburgu a jeden šikovný inženýr na náí pracoval 2-3 týdny. Změnil převody a stoupání šneku a hned jsme se dostali na 3 minuty. Tento vůz jezdí nyní v Agro Chomutice absolutně bez problémů.

Na základě zkušeností z tohoto vozu vznikl koncept překládacího vozu, který má přední šnek 550 mm průměr a největší výkon překládání n trhu. Pohon ležícího šneku je zezadu přes ozubené kolo.

Na podzim jsme první prototyp odzkoušeli na sklizni zrnové kukuřice v Bečvárech.

Celý proces vývoje trval asi 3 sezony.

[Martin Hruška Profil WWW]

Teď to jsou další 3-4 roky co se vozy sériově vyrábějí. Celý koncept pracuje perfektně. Zkouškou bylo překládání obilí do vagónů ve Višňovém, kde mimo sezonu ročně 3 vozy překládali přes 60000 t obilí za sezonu.

[Polci Profil WWWICQ]

K ostatním konceptům se vyjadřovat více než jsem napsal ve svém minulém příspěvku v této diskusi nemohu. Ale co se týče ekonomiky provozu - pokud to beru z pohledu službaře překládací vůz nezaplatí svoje přímé náklady, ale následně pomůže při shánění práce, zlepší image u zákazníků, a zvýší výkon strojů. Pokud i podnik pochopí následnou nutnou logistiku nákladních automobilů či velkoobjemových návěsů do kterých by se mlo sypat .
Nikomu bych nedoporučoval se pouštět do služeb pouze s překládacím vozem. Nikdo to nechce zaplatit. Dám jednoduchý příklad. Pokud jezdím hlavní žně, mohu počítat s cca 30-40 denním využitím stroje. Pokud budu brát traktor o výkonu 200 koní s plynulou převodovkou a překládací vůz bude to investice cca 4,5 mil. Takže pokud bych se držel odpisů měl bych v 6 letech vydělat pouze na ně 750 000 Kč. Takže denně bych musel za vyvážecí vůz fakturovat 18750-25000 Kč. Takže pokud bude u 2 strojů, které udělají 50 ha denně, zdraží mi to hektar 500 Kč. A to nepočítám naftu, plat řidiče, rezervy na náhradní díly či v případě leasingu/úvěru náklady na úroky a pojištění, eventuelní prostoje...Na druhé straně je jasné, že traktor mohu využít i jinde, překládací vůz taktéž třeba na překládání osiva hnojiva atd...nepočítám zůstatkovou cenu stroje. Vše to jsou pouze "hrubé" výpočty s nějakou přibližnou přesností. Věřím, že Martin Hruška bude schopen najít protiargumenty.
V podnicích, kde bude výměnný systém či využijí stroj třeba na zmíněné plnění vagónů bude zase ekonomika jiná...
Pro nás je však vyvážecí vůz , i přes výše popsaná úskalí, velmi dobrá investice. Podniky po počátečním "okukování" nakonec sami vyžadovaly nasazení tohoto vozu a pokud bylo potřeba někde "přitlačit", bylo tam oněch 20-30 % navýšení výkonu u 2-3 strojů...pokud to bylo kam sypat

[Zetor Profil]

Souhlasil bych tu s názorem, že překládacím vozům uškodil nákup moderní dopravní techniky, kterou podniky využívají i při sypání za jízdy. Přesto si překladač dokážu představit v mnoha podnicích. Nejrychleji to pochopili lidé, kteří velmi hrají na nízké utužení půdy. Přesto je asi potřeba ty lidi více masírovat a více jim to tlouct do hlavy, problém je, že oni potřebují vidět čísla. Ale v dnešní době, kdy najednou stoupají náklady a ceny stagnují, podniky začnou hledat způsoby jak snižovat náklady, a na překladač by mohly slyšet. Je dobré, že jsou k dispozici předváděcí kusy a lze tak výhody demonstrovat v praxi. Problém je, že na dni zemědělce se nic demonstrovat nedá. Osobně bych dělal exkurze do Višňové, já to pochopil až tam a stačilo se jen dívat. A to co jsem viděl v Rostěnicích při sklizni kukuřice na zrno, no o tom bych pomlčel, a to stály dvě překládací korby na dvoře. To bylo jak kdyby jste vylévali naftu do kanálu. Těch podniků kde by to našlo uplatnění je hrozně moc. Např. Kačina, pro 3 600ky by se využil bohatě. Stejně tak Skalsko, kde často jezdí 4 kombajny pohromadě. Tam ovšem radši sypou do návěsů, alespoň že většinou za jízdy... Mluvil jsem s člověkem z Kolínska, dělá něco jako mechanizátora v podniku. Když jsem mu říkal, že pro dvě CRka jezdící spolu je překladač ideální, tak souhlasil, ale byl překvapen, že je nějaký předváděcí kus a že by ho mohl zkusit... Tak doufám, že to aspoň zkusí.

Argument, že to je jen pro velký pozemky je trochu mylný podle mě. Prostě jde o to, aby ten kombajn nezastavil... Musí se to ale dobře sesychronizovat aby to vycházelo. Tím pádem i velikost odvozů. Byl jsem svědkem toho, že si majitel Horsche UW 160 stěžoval, že na jeden překladač naplní Tatru 815 a kus přívěsu, nikoliv celou soupravu. Překladač se musel vracet a dosýpat ji, to bylo zdržování. Ideální by bylo naplnit jedním překladačem celou soupravu a překladač při tom co nejvíc vyprázdnit. Řešení? Nechali si postavit větší překladač a teď naplní soupravu naráz. Tatry jezdí naložené a nikde zbytečně nečekají na dosypání.

[Petrrrr Profil]

To Zetor: To v Rostěnicích, plně s tebou souhlasím, že plítvání nafty kombajnu to bezesporu bylo a velké (pro nezasvěcené: kombajn musel cestovat s plným zásobníkem přes půl pole cca 500 m k odvozním prostředkům - Man s vlekem, Liazka - a zpět). Zároveň je pravdou, že překládací nádstavby stály na dvoře právě když byly nejvíce potřebné. To je jeden pohled. Z druhého pohledu, když se nad tím s odstupem času začínám znovu zamýšlet,říkám si, jaký by to mělo smysl, kdyby tam ten překladač přece jen byl. Když si vezmeš spotřebu toho kombajnu při výše popsaném režimu sklizně, odhaduji ji tak okolo 30 l/ha (Lexion 600 + 12 řádek) a přidal bys k němu překládací vůz, tak sice spotřeba u kombajnu klesne řekněmě ke 20 l/ha - jsem optimista. Naopak zase musíš připočítat další náklady na provoz traktoru s překládacím vozem - spotřeba, další člověk na poli... A pokud jde o zvýšení výkonu sklizně, tak i v tomto případě je to vcelku relativní. Ty jsi měl štěstí, že v době tvé přítomnosti na poli odvozci ještě stíhali. Ovšem po tvém odjezdu došlo k několika nevynuceným změnám z důvodu plného koše (vcelku běžná zálěžitost ve sklizni zrnové kukuřice) a bylo po odvozu, takže kombajn i s překladačem by tak jako tak stál. Poslední věcí je tlak na půdu. Tady se přikláním určitě k překladači - už jen to cestování po poli bylo značně nepohodlné...


Nejvhodnějším řešením by za této situaci bylo asi nasazení traktoru s velkoobjemovým návěsem --> výkon mlátičky by tím stejně nestoupl, ale aspoň by kombajn nemusel lítat přes půl pole a vylívat naftu takovým způsobem....

[OŤAS Profil]

Kombajn je na to, aby mlátil a ne aby vozil po poli. Když si vezmu Lexion 600 s plným bunkrem a 12. řádkem (radši ani nebudu počítat tu váhu), tak by mně z toho jako agronoma museli omývat. V podniku kde se tvrdě dělá minimalizace jsou to jen samá pozitiva.

[Martin Hruška Profil WWW]

Slyšeli jsme názor z praxe, což je dobře. je třeba asi rozlišovat záležitost podniků služeb a větších zemědělských podniků, kde jsou priority nastaveny trochu jinak.
Jak správně připoměl Polci je třeba u službaře i u podniku počítat s tím, že překládací vůz je vícenáklad na 1 ha. To znamená ,že každá 1 t je trochu zatížena nákladem navíc. Na druhou stranu překládací vůz snižuje náklady, které jsou :

- díky menším kolejím se snižují náklady na podrývání nebo zpracování půdy. Zatím to nikdo nekvantifikoval, ale je to tak
-v systému bezorebného zpracování půdy a setí je každá kolej problém úrodnosti, nakonec i výnosu z ha.
- zvýšení výkonu mlátiček o 20-30% je reálné, závisí potom na celé logistice a velikosti odvozných prostředků
-ze zkušeností z praxe vím, že pomocí překládacího vozu se dá lépe optimalizovat počet odvozných prostředků a náklady

Jeden problém je u překládacích vozů v tom, že jsou nasazeny 20-40dní v roce, proto je možno zvolit výměnný podvozek a koupit k němu překládací nástavbu a po zbytek roku pracovat s jnou nástavbou. Ekonomika se pak vylepší, protože překládací nástavba dělá 50% z ceny celého vozu.

K připomínce ,že řada podniků si koupila velké návěsy. To je pravda, ale i zde se dá šetřit. Pokud chceš jezdit po poli s návěsem a nedělat koleje a mít menší spotřebu, je třeba aby byl tlak v Michelin 600/55-26,5" Cargo X bib někde okolo 2-2,5 bar. Na silnici bych ale chtěl 4 bary, protože guma má větší nosnost, traktor jede 40-50 km/h, při tomto tlaku je nižší spotřeba o až 4 l /motohodinu.

Překládací vůz by měl mít co nejlepší gumy s nejnižším tlakem na půdu.

Jak podotknul Polci, překládací vůz může podniku služeb odevřít dveře do nových podniků nebo nabídnout novou službu.Logicky pokud jezdí odvozce obilí jen na kraj pole a je placen od tuny pak je to pro něj výhodné nechat se plnit od překládacího vozu a jezdit převážně po silnici.

Problém Rostěnic jak jsem ho v minulé sezoně pochopil bude asi taky v příjmové kapacitě na sušičce . Jinak každému je jasné, že překládací vůz speciálně v kukuřici zvyšuje výrazně výkon mlátičky a při vlhkém počasí taky koleje. Vše je ale o lidech, o nastavení tlaku v pneu, o vysvětlení proč překládací vůz a co to podniku přinese.

[Polci Profil WWWICQ]

Na druhou stranu překládací vůz snižuje náklady, které jsou :

- díky menším kolejím se snižují náklady na podrývání nebo zpracování půdy. Zatím to nikdo nekvantifikoval, ale je to tak
-v systému bezorebného zpracování půdy a setí je každá kolej problém úrodnosti, nakonec i výnosu z ha.
- zvýšení výkonu mlátiček o 20-30% je reálné, závisí potom na celé logistice a velikosti odvozných prostředků
-ze zkušeností z praxe vím, že pomocí překládacího vozu se dá lépe optimalizovat počet odvozných prostředků a náklady

Z těchto snižování nákladů nás výrazně zajímají pouze poslední 2... Ale teď trochu vážněji. Analyzoval jsem celou investici do vyvážecího vozu včetně všech pro a proti. Musím říci, že kdo to bude počítat pouze jako přímé náklady a jejich výnosnost, bude možná zklamán, ale vedlejší přínos je opravdu nevyčíslitelný... V hlavních žních jsme byli schopni udělat o cca 300 ha více, v podnicích sami viděli, že logistika odvozu je o mnohem lepší, mohou ušetřit až 1 odvozový prostředek od každého kombajnu, ty odvozy moc nepostávají a nečekají, přijedou a jedou zase zpět (pro řidiče odvozu to moc příjemné není ). Dále, pokud odvoz mírně nestíhá ( rychlejší odvoz dojíždí pomalejší traktory atd...), mám na poli "zásobník", který mi pomůže v odstarnění prostojů do 15 min, které ale v celkovém efektu udělají za den mnoho. Stále více se rozšiřuje odvoz kamióny, kdo někdy plnil komabjnem kamión stojící na silnici u pole, ví co to je za opruz... Kolik se projezdí času na okraj pole, nemůže se jet až na 100% zásobníků a tak se sype třeba v 60%, protože tam a zpět by to nevycházelo... To vše je náklad, který se dá těžko vyčíslit. Stejně tak jde těžko vyčíslit důvěra zákazníků. Pokud jsme schopni přijet "na čas", jak jsme domluveni. V tom nám minulou sezónu vyvážecí vůz hodně pomáhal.
Další výrazný klad byla provozní spolehlivost. Byl to jediný stroj, který stačilo za celé žně pouze mazat a vyskytla se pouze jedna menší závada, kterou jsme si ještě zapříčinili sami. Při této závadě byl servisní technik na místě druhý den ráno, takže tak, jak by to mělo být, ale často není...
Mnoho lidí pokládá vyvážecí vůz za "zbytečnost" do té doby, než jej vyzkouší...

[alda Profil]

Chlapi kdo má skušenosti z překladačem Fliegl. Uvažujeme o koupi výměnného čela. Akorát mě trochu mrzí, že ta růla je v zadu a traktorista asi špatně vidí na odvozní prostředek. Mi osobně se zamlouvá Horsch je jednoduchý, ale moc jich není a jsou dost drahé. Máme ASW 288 v agregaci F930

[Polci Profil WWWICQ]

Dlouho a pomalu to přesýpá. Nedá se to plnit, pokud je to čelo posunuté dozadu (třeba při přesýpání). Je to takové polovičaté řešení... Více pře SZ.

[fallaston Profil]

Takže snažím se pochopit a moc by mě zajímalo v čem je vlastně překládací vůz lepší oproti norlmáním odvozům.Mohl by ste mi to prosím vás někdo stručně a jasně vysvětlit.Děkuji.

[Martin Hruška Profil WWW]

Asi se budu opakovat, ale osvěta pro překládací vozy je nutná. Překládací vůz vybavený nízkotlakými pneu pracuje u skupiny 2-3 mlátiček na poli, překládá za jízdy a na kraji pole překládá obilí nejlépe do stejně velkých návěsů, případně jednou tak velkých.

Díky překládání za jízdy dochází k zvýšení výkonnosti mlátiček o 20-25%. Čím výkonnější mlátička je ,tím je vidět větší efekt.

Druhou věcí je tlak na půdu a oddělení polní od silniční dopravy. Nákladní auta by neměla jezdit do pole, proto překládací vůz. V řadě podniků omezily lidi a dopravu obilovin řeší přes spedice, což je opět parketa pro překládací vůz.

Řada překládacích vozů Annaburger byla dodána s váhou, která měří přeložené obilí z pole a může být kontrolou při odvozu obilé přímo do podniku výkupu.

Při nasazení překládacího vozu se u všech našich zákazníků projevil efekt lepší organizace při odvozu, protože odvozci naloží a jedou. Není zde čas na oblíbenou cigaretu.

Ve východním Německu je tato věc běžná u službařů i zemědělských podniků, u nás to berou pořád ještě něco jako exotického.

[agronpav Profil]

Tak jsem si ještě jednou prošel tuto diskusi a napadla mě další celkem zajímavá souvislost. Jak píše Martin Hruška, využitím překlaďáku lze navýšit výkon mlátičky až o 30 %, máme tedy k dispozici 1/3 další mlátičky. Pro sklizeň pšenice při dosažení požadovaných kvalitativních parametrů je optimálních zpravidla 7 (10) dní po dosažení plné zralosti, žito je k porůstání náchylnější a samostatnou kapitolou jsou některé odrůdy sladovnického ječmene, které jsou schopné vytvořit už v klasu krásné klíčky. Z vlastní zkušenosti si troufám tvrdit, že většina podniků v ČR zpravidla není schopna sklizeň v těchto termínech z ekonomických důvodů zorganizovat. Když je suché léto, pak to tolik nevadí, ale loni se kolegovi znehodnotilo přes 50 ha potravinářské pšenice (mj. číslo poklesu, rozvoj plísní!!!). Že by pomohl překládací vůz?

[Martin Hruška Profil WWW]

Jsem rád, že se zde objevil tento argument, který je velice důležitý. Pokud vezmete pět roků zpátky, tak se podle oblastí vyskytovaly problémy s dešti. Čím dříve sklidí podnik řepku nebo jinou plodinu na začítku žní, tím lepší kvality a také ceny by měl dosáhnout. kvalita produkce bude v budoucnosti stále více bonifikovaná.

Jsem rád, že tuto věc někdo otevřel.

[Zetor Profil]

Celé dnešní zemědělství je charakteristické snahou o provedení operací v ten správný čas. To platí i pro sklizeň. Rozídl sklidit před a po krupobití je celkem jasný... Dnes ty nejproslulejší podniky dokáží sklidit obilí (bez slunečnic, máku, sóji atd) za tři týdny +/-. Petr by mohl blíže popsat, jaký fofr to je v Rostěnicích... Višňové má také do měsíce hotovo, oba podniky částečné pomocí svých strojů a služeb. Je lepší mít předimenzovanou sklizňovou linku a sklidit včas, než naopak. Vždy se dá vyjet do služeb, když mám doma hotovo. Výkonné kombajny se 5 let nemusí vyplatit, ale přijde šestý rok s nepříznivým počasím a tehdy se to vrátí. Překládací vůz je jeden ze způsobů, jak zvýšit výkon sklizně. Může se povést, že pomocí 3 mlátiček se sklidí to, co by jinak sklízely 4. Pak je úspora v hodnotě nového kombajnu. Ta matematika je prostá. Pokud mám tři mlátičky a najednou začnu vysejpat do překladače, zvýším výkon, ale také snížím spotřebu mlátiček. Řekněme, že by se spotřeba snížila u jedné mlátičky o 3l/ha. Každá poseká 1000ha za sezónu, tak to je 3000 litrů na kus a 9000 na celý podnik. V létě stála nafta kolem 35 korun, tak to je 315 000kč jen úspora na naftě za rok. Pochybuji, že překládací nástavba na Annu stojí víc jak milion. Takže za tři roky to máte zpět. A nezapočítávám zisk ze zvýšení výkonu.

Někdo bude argumentovat, že při sypání za jízdy do velkoobjemovejch návěsů se při přechodu na překladač neušetří nafta ani se nezvýší výkon, neboť režim kombajnů se nezmění, stále budou vysejpat za jízdy. To je sice pravda, ale ty velkoobjemové návěsy lze použít jako odvoz, zvýšit jim tlak v pneumatikách (nebo nandat silniční gumy) a celá souprava tak bude mít menší valivý odpor, tudíž menší spotřebu. A jelikož se pohybuje pouze po silnici, tak nás utužení netrápí. To jsou také nějaké peníze co uštříte. To že sklidíte včas a že neutužujete půdu, to ani nemůžete finančně vyjádřit...Což je nevýhoda, protože spousta lidí to musí mít černé na bílém.

V dnešní době, kdy máte nejisté ceny, je dobrý způsob zvýšení zisku snížení vlastních nákladů. A při sklizni toho lze dosáhnout tak jak jsem uvedl. A překladač je jedna z cest, která k tomu vede. Myslím, že na takovéto úspory, překládací vozy, systémy regulace tlaku v pneu, i satelitní navigaci, se začnou upínat zraky prokrokových zemědělců...

A jeden příklad na závěr, pan Jiří Kmínek obhospodařuje asi 1000ha u Prahy, na tuto plochu má Lexiony 600 a 580 (prý nejezdí ani hektar ve službách), překládací vůz, agregovaný s traktorem na tuplákách (!!), a ten vysejpá do velkoobjemového návěsu na silničních pneu. Někdo by řekl, že má zbytečně výkonné kombajny... Ale to je jen jeden pohled na věc, že? Každý ať si o tom pomyslí své...

[VonVagel Profil]

Souhlasim se vsim co tady bylo napsano. Mam ale jednu malou pripominku. Kdyz pominu "mega" podniky malo kde jsem videl jezdit na jednom poli 3 a vice mlaticek. Vetsinou to jsou dve mlaticky. V tomto pripade bych nevidel prekladaci vuz jako reseni...Navic v posledni dobe alespon tady na Opavsku se prekryva sklizen vice plodin.
Priklad ze ZD Loděnice: nasezeni mlaticek spolu 2xLex550,2x2188, 2xsluzbari...

[Zetor Profil]

No tak záleží určitě na místě kde se vyskytuješ. Ale i u dvou mlátiček tpyu např Lexion či CX mi to přijde výhodné. Navíc někdo využívá překladač i od jediné mlátičky. V některých případech tak stačí od výkonné mlátičky odvážet jediná souprava... Ale po Čechách je spousta podniků, které jezdí s dvěma výkonnýma strojema či více menšíma... Napadají mě namátkou tři podniky, kde často jezdí čtyři kombajny na jednom poli... Tady už bych o tom velmi uvažoval... Stačí se podívat na FW. Tam jsou často v galerii dva Lexiony 600 pohromadě, někdy dokonce i tři. Těch podniků mě napadá opravdu velký počet...

[Martin Hruška Profil WWW]

Tak jako mlátičky se vyrábějí s různou výkonností a velikostí, tak se vyrábějí i překládací vozy s různou velikostí, výkonem a dalšími parametry jako je průměr šneku atd.
Rozdíly v počtu mlátiček nasazených u překládacího vozu jsou u sklizně obilí a u zrnové kukuřice. Důležitý faktor je také velikost odvozných prostředků.

U dvou mlátiček v obilí si dovedu představit jednonápravový překládací vůz s objemem 21 m3. Tyto případy v praxi jsou a pracují. Například starší vozy Horsch, které se ale dnes nevyrábějí.

Pokud jde o překládací vozy Annaburger, které mají výkon 15 m3 tak ty lze nasadit i u třech až čtyřech mlátiček. Viděl jsem vůz HTS 22.16 v zrnové kukuřici u dvou Lexionů 480 a překládací vůz to stíhal.

Čas na překládání (výkonnost) je u překládacího vozu dost důležitá věc ohledně výkonu a počtu nasazených mlátiček.

Vše je o propočtu každého zákazníka. Problém je , že řada lidí si to nedokáže spočítat nebo nemá dostatek informací i o svých nákladech.

[bobr2 Profil]

Takže když v podniku jezdí 3 skupiny po dvou kombajnech je ideální mít 3 překládací vozy ???