hubení pryskyřníku

[jirik Profil]

Ahoj všichni,

mám dotaz jak nejlépé a nejlevněji vyhubit pryskýřník z pastviny. Tento rok ho vyrostlo opravdu hodně a nevím co s ním. Děkuji za příspěvky.

[farmářJH Profil]

poznej svého nepřítele: http://botanika.borec.cz/pryskyrnik_prudky.php
a díle,plus co s ním : http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochr ... stech.html

taková krásná věc je ten agromanuál!

Plus vzhledem k jeho oblibě mokrých a tedy i kyselejších půd zkus povápnit, to nikdy neuškodí

[jirik Profil]

poznej svého nepřítele: http://botanika.borec.cz/pryskyrnik_prudky.php
a díle,plus co s ním :http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/hubeni-plevelu-v-trvalych-travnich-porostech.html

taková krásná věc je ten agromanuál!

Plus vzhledem k jeho oblibě mokrých a tedy i kyselejších půd zkus povápnit, to nikdy neuškodí

Děkuji za odpověd a ještě jeden dotaz kolik se doporučuje dávka vápna na 1 ha? A vápno koupím ve stavebnínách nebo se používá jiné.

[farmářJH Profil]

to z hlavy netuším, je to podle PH půdy. Vápno vyhašený jinak si spálíš rostliny. Ekologové používají mletej dolomitickej vápenec,ale vzhledem k obsahu ne neškodných látek to není moc fajn. Osobně bych vyhašený lejtou nebo stržený vápno někde ze starých skladů. Mě utekly 3 palety když jsem jim vysvětlil nač tak pak nebyly :/ mlčeti zlato

http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/r ... stviny.pdf

to by mohlo postačit, plus osvěta : http://www.agroweb.cz/Potreba-vapneni-v ... 23011.html

[agronpav Profil]

Když už chceš vápnit, tak zkus podle metody KVK UF, ta je vypracovaná mimo jiné k tomu, abys do půdy nedodával živiny v disproporcích. Jsou určeny optimální dávky PKMgCaBMn pro daný pozemek, což je zrovna u porostů pícnin velmi důležité. Po určitých neblahých zkušenostech si troufám nedoporučit vápnění bez znalosti aktuálního chemismu půdy.
Co vím, tak rozbory KVK UF dělá v ČR VÚRV a Zemědělská laboratoř Malý, cena za rozbor jednoho vzorku se pohybuje kolem 700 Kč, přičemž to klidně může být i vzorek z více jak 10 ha.

[farmářJH Profil]

nejspíše narážíš na fyzikálně chemickou sorpci, na pufrační schopnost bazických a acidobazických humusových micel , kdy jde o výměnu nejen kationtů ale i aniontů.
Problematika pevažující fosforečné formy, kdy zvrhávání fosforu je podmíněné právě vápněním aby vznikaly formy rozpustné ve vodě , protože ty tři formy jsou rozpustné ve vodě, druhá v slabých a třetí v silných kyselinách, kdy první je přijímána rostlinami volně, druhá hůře a třetí je bežně rostlinám nedostupná je fajn, ale pro podmínky běžné praxe bych se přikláněl k nekomplikovanému měření ph z výluhu nebo pozorování zastoupení rostlinných druhů podle toho, jaký druh půdy a její kyselost preferují. Což je v podstatě tento případ,pokud se nemýlím.
AZP s jejich zpoplatněním akorát za výsledky by mělo být postačující.

Dobrá literatura jsou skripta Půdoznalectví prof. Koláře dostupná ve skriptárně Jihočeské University v Českých Budějovicích. Jinak oblíbenost celkové problematky je též u prof. Kužela, stejná katedra, stejná universita, spousta uebních textů volně na stránkách katedry.

[agronpav Profil]

Ano, výstup metody KVK UF vychází ze vztahů potenciální iontovýměnné kapacity, fyzikálně chemické sorpce, kdy je, zkráceně řečeno, na základě tohoto údaje, v souvislosti dalších vztahů, optimalizován vzájemný poměr mezi živinami. Nejde o to měřit pH, a to pak nějak upravit vápněním, ale poznat pozemek, tedy nesnažit se např. půdu s velmi nízkou KVK "nakrmit" Ca, když pak fyz-chem sorpce nebude schopna pojmout další kationty, ale dát do půdy nejlepší možné množství od každé živiny, případně KVK zvýšit vhodným melioračním zásahem, čímž se ale značně změní podmínky stanoviště. Pak by, při výběru vhodných plodin, nemělo docházet k projevům zjevného nedostatku nebo nadbytku živin v rostlinách.
Velmi důležitou výhodou této metody, je proti metodě Mehlich III, jak dokazuje její tvůrce doc. Matula, aplikovatelnost i na půdách, kde Mehlich, používaný při AZP, nemá valnou vypovídací hodnotu (alkalické).
Biologické indikátory stanovištních podmínek je samozřejmě možné využít, ale bohužel jsem se setkal právě s pryskyřníkem i na půdě s pH 6,9, stačilo zastínění po větší část dne a značná vlhkost, navíc je obecně při využití rostlin jako indikátorů absolutně nezbytné určit správně nejenom rod, ale i druh (např. další oblíbenec v TTP šťovíky), což je v praxi občas celkem komplikované. Toť můj názor

[farmářJH Profil]

samozřejmě, pro každý půdní druh a specifické znaky stanoviště je úprava rozdílná. O tom není debat. Nehodlám se tu trumfovat rozdílností a dosta a nedostatečností metod, protože praktické využití díky jejich rozšířenosti a nebo spíše naopak nerozšířenosti mne spíše vrací k původnímu článku o vápnění.
Tím myslím to, že v případě potřeby snížit vhodnost pro nechtěný pryskyřník je pro daného uživatele opravdu nejsnažší mírně povápnit popřípadně použít vhodný selektivní herbicid a ne s vysokým výdajem prostě pryskyřníku trošku zatnout tipec.
Vzhledem k tomu, jak jsem byl překvapen častou nevypracovaností osevních plánů a plánů hnojení, což se učí i na SZeŠkách, se obávám, že máte pane kolego příliš vysoké nároky
Žadatel, jak jsem původně pochopil, jen žádal jednoduchou pomoc ohledně dávky aplikace, nikoliv aby na základě KPP který by mohl ležet u nich na OÚ nebo na býv. družstvu zjistil , na čem hospodaří, provedl další rozbory aktuálního stavu a jal se věci řešit sofistikovaněji, než je třeba schopen nebo ochoten. Nerozebírám vhodnost, rozebírám dostupnost, cenu a proveditelnost řešení v čase a místě
k tomu se vázaly mé narážky na autory Koláře a Kužela,např: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/doc/3F6 ... 5600370350
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/uloha- ... oty-v-pude
aj. ovšem obávám se, že tazatel opravdu nechtěl nastudovat celou problematiku, jen se prostě chtěl zbavit pryskyřníku v pastvině )))))

[agronpav Profil]

Je pravda, že jsme původní téma trochu rozvedli, ale to spíš ukazuje, jak je zemědělská produkce závislá na, až extrémním, množství možných činitelů, které jsou schopny ovlivnit výsledek, stejně tak že existuje mnoho cest, které mohou vést k určitému cíli. Škoda, že jirik v prvnim prispevku nenapsal, jak chce k obnově přistupovat, případně jestli se jedná o nějakou cennou lokalitu, např. kvalitní složení pícních druhů, vzácné rostliny, speciální režim hospodaření, pokud to není nic z uvedeného, pak je nejjednodušší řešení glyfo+úprava půdního prostředí+nový výsev.Sice dochází k výpadku produkce, ale pastvina ošetřená MCPA taky nebude nic moc. Úplně nejjednodušším řešením by mohl být nějaký způsob nekontinuální pastvy, kdy část TTP je pro dobytek nedostupná a vzrůstné travní druhy potlačí rostliny méně vzrůstné. Jde o to, jak chce kdo k danému problému přistoupit.
Když zase trochu odskočím od tématu, pak absolutní souhlas s nepropracovaností strategického plánování v "mnohé" praxi, k absenci osevních postupů a plánů hnojení bych ještě přihodil speciálně nakládání s organickými hnojivy, bilancování organické hmoty, rámcový plán zpracování půdy nebo použitelný plán financování produkčního procesu (budu mít dost peněz, když je půda, porost potřebují?) - i když toto všechno vlastně navazuje na vypracovaný osevní postup (a do tohoto bilančního a částečně předvídajícího způsobu uvažování mi právě dobře zapadá metoda KVK UF) .

[farmářJH Profil]

Ano,to se vracíte k podstatě ztráty živin z půdy díky odvozu produkce, pak je opravdu nutná přesná bilance,chceme-li dostáhnout vysokého a co nejjistějšího výnosu bohužel spousta lidí to dělá "po staru", tedy někde z první republiky stylem...dám pod okopaninu/kukuřici/řepku hnůj, stříkám to DAMem či hážu NPK, močovinu jako divej a vono to roste. Někdy lépe někdy hůře ale třeba....nějaké obilí....mi tam moc nejde. A nevím proč, sousedovi vedle jde.
Tímhle stylem v téhle době to už opravdu nefunguje. V tom se jistě shodneme:)
Přitom Justus von Liebig to "dal" tak dávno, člověk by předpokládal, že za tu dobu to je vnímáno všeobecně. Ta nešťastná devadesátá léta, kdy půda byla podle mne vnímána spíše jako substrát, už jsou naštěstí také pryč! Já osobně doufám, že půda začíná být opět chápána více jako živý organismus, tedy systém, který má jisté možnosti a my jsme mu nápomocni, ne ho uzurpujeme.
Pryskyřníky se v poslední době stávají plevelem pastvin, jsou vlhčí leta, loňský rok toho byl též příkladem, letos to nevypadá lépe. Pastviny jsou specifickým fenomenem, kde bych se opravdu přikláněl k mírnému vápnění, z mnoha důvodů.
Ano rozvedli jsme to tu trochu mimo dotaz )))
Takže s pozdravem a přáním mnoha úspěchů a s potěšením, že si v podstatě rozumíme, doplňujíce to o sdílenou naději, že osvěta osevních plánů a plánů hnojení s tím spojených z výše uvedených a to dosti logických důvodů přece jen zvítězí nad "tradicí" spíše zvanou ustrnutí ,přeje

Farmář od JH

PS: až tam bude mít parazity, stejně to vezme dusíkatým vápnem a začne znovu! doufám však, že toho nebude nikdy třeba!