Energetické rostliny

[Kahsa Profil]

Zdravím máte někdo zkušenost spěstování energetických rostlin. Na internetu jsem hodně četl o ozdobnici čínské, ale nikde jsem se nedočetl jak to je s výkupem. Prosím napište své zkušenosti

[Bílý jednorožec Profil]

Naše zahradnictví se zabývá pěstováním RRD - topolu 105 a topolu černého pro CHKO. Pokud budete mít zájem, můžeme vám dodat pro sezonu 2011 v březnu řízky v jakémkoliv množství nebo prostokořenné odrostky 1,5m v certifikované sadbě a poskytnout poznatky k pěstování. Jen rámcově: Rychle rostoucí dřeviny začnou být v nejbližších letech důležitou energetickou plodinou ČR.
Sázíme do odplevelené obdělané půdy kolem 10.000ks/ha. První rok je nutno plejt nebo ožínat, pak už si stromy s plevelem poradí. Pro pěstování lze využít i mokré pozemky nevhodné k jiné sklizni, plochy neobdělatelné, skládky a kontaminované půdy. Stromy dorostou do štěpkovatelé velikosti za tři roky, pro sklizeň polen za čtyři až pět let. Roční přírůstek na hektaru je 80-120q sušiny. Za štěpku se dnes platí kolem 2000.-Kč za tunu, výhřevnost kg je stejná jako o hnědého uhlí, zplodiny při hoření minimální. Dobré vysušení trvá asi dva roky venku. RRD jsou dnes vedeny jako zemědělská plodina s nárokem na dotaci . Výhodou je možnost šesti až osmi sklizní za období 30 let, stromy po uříznutí znovu obrazí s ještě větší intenzitou. Nemáte-li mechanizaci, necháte si obdělat pro výsadbu pozemek dodavatelsky, sklizeň polen je jednoduchá, štěpkování opět dodavatelsky nebo vypůjčeným strojem. Jen v upynulém roce se zvýšila cena štěpky na čtyřnásobek, další růst ceny je zřejmý i nadále. Kotelny spalující štěpku dostávají dotační příplatky na ekologické palivo. S rostoucí cenou všech energií dojde během pár let k velkému nárůstu zajmu o dřevo. Kdo zasadí letos, bude mít náskok. Při srovnání výrobních nákladů na obilí a výsledné prodejní ceny produktů , vedou jasně rychle rostoucí dřeviny. Dokonce si myslím, že nárůst a zájem bude takový, že stát začne novou výsadbu za pár let administrativně omezovat- viz solární elektrárny. Zde však nehrozí nic jiného, než skokový nárůst cen jídla v důsledku obsazení půdy dřevinami. Pro topení máme velmi dobrou zkušenost s vysoce účinným dřevoplynovým kotlem Fro"hling, který umí pracovat i ve zcela automatickém provozu a vyrábí se ve velikostech od deseti do několika set kW.
Bližší informace na mailu : bilyjednorozec@volny.cz nebo tel.602210459 Zahradník Vladimír.

[bold Profil]

Je to pěkná představa,samo to roste. Ovšem záleží kde se to pěstuje. "Zalesnit" úrodnou půdu (to by nás pánbůh potrestal-reakce na topení obilím ) Jak píšete, první rok jenom chodím a starám se, za 3roky můžu řešit štěpku, za 5 polena. Tohle si můžu dovolit jen na svém pozemku (většina smluv je na 5 let) Takže za 5 let mám polena,ty další 2roky schnou, takže první topení (ne štěpku) mám za 7 let. Navíc nutno pořídit novou technologii (motorovou kosu,pilu,štěpkovač) Když pěstujeme obilí, tak nám stačí klasická technologie, jsou sice vyšší vstupní náklady (hnojení-chemie) ale zase sklízíme "suchý produkt" Takže nasadím a na podzim topím. Jsme schopní udělat 8tun z ha, což je na vaší spodní hranici, ale není problém kdykoliv změnit plodinu.
Nechci aby to vyznělo jako kritika, jen chci nastínit různé možnosti v různých podmínkách. Na závěr chci dodat že jsem o tom také uvažoval, ovšem z důvodu potřeby blokovat pozemky na více než 5let jsem od toho upustil. Navíc je tu spousta "černých"dřevorubců a nikdo z vás nepočítá s úniky tímhle směrem.

[tozer Profil]

Zdravím, jeden čas sem o tom taky uvažoval, ale nějak sem už nesehnal info, např. jak dlouho vydrží na stanovišti, jak je to s hnojením(nutnost přihnojování prům hnojivy), finanční náročnost likvidace ,,posklizňových,, zbytků, možnosti odbytu, v jaké nadmořské výšce ještě lze úspěšně pěstovat, atd pořád by mě to docela zajímalo i když už jen informačně, proto bych byl rád za odpověď

[zdeni Profil]

tenhle spusob pěstovaní jedině na horší pudy podmačene špatny přistup techniky ,na pěkne pudy je to škoda a sousední zemědělci vas asi proklejou nebo neco horšiho že tam množite plevel bez plevelu to težko udržite

[Bílý jednorožec Profil]

Pokusím se odpovědět na všechny tři příspěvky. Pěstovat RRD na prvotřídní ornici je asi špatně. Téměř každý však má nějaký mokřad, který prakticky neseká, protože tam utopí
traktor, širokou mez nebo svážek. Tam udělají dřeviny svou práci. Sedm let od výsadby na topení, to je dost. Ale kolik času uplyne od výsadby smíšeného lesa, než poprvé řízneme do dřeva? To není spekulace na jeden rok, ale zajištění budoucnosti a to dosti výnosné. Po staletí byli sedláci lidé, kteří dokázali myslet hodně dopředu. Oral pole a přemýšlel o stavbě domu ,třebas několik let. Pak ho postavil a bydlely v něm generace bez nutnosti změn. Vyhovovalo místo i vybavení, které obdivujeme dnes třeba po sto letech. Dnes přijde mladý jarlínek, postaví si dům u potoka na hypotéku, odjede k moři, vrátí se za týden a místo domu je díra ve břehu. Tak hoši, víc myslet, nekverulovat a snažit se tvořit pro budoucnost.
Já už se chystám nazout sedmé gumy, jak říká pan Topfer, ale s chutí sázím smíšené lesy s obmýtím 150 let, neustále vymýšlím něco pro vnuky.
V porostech topolů je dobře vysít plazivý jetel, ten dvakrát neb třikrát zamulčovat a teprve další rok sázet řízky. Jetel zahubí všechny ostatní, stromům nevadí a do půdy dá dost dusíku. Čím se hnojí v lese? Ničím. Topoly vytváří humus z listů, jdou do několikametrové hloubky a vezmou si samy vše co potřebují. Novou výsadbu ve smíšeném lese i v topolech dělám do řádků 140cm. Ožínám Kubotou1610 s mulčovačem Agritec80cm několikrát za sezonu. Teď chci zkusit mezi většími topoly pást ovce.
Nadmořská výška pro pěstování asi není důležitá, spíš dostatek vláhy. Likvidaci výmladkového lesa jsem nezažil- dělá se po třiceti letech. Ve Švédsku na to mají firmy, které
dodavatelsky pařezy odfrézují a zregenerují půdu do polohy orné. Nevím, asi to funguje dobře. Pěstování RRD podpořené obrázky mám na PermaWeb.cz

[tele Profil]

Můj malý příspěvek k danému tématu: štěpka se v průměru vykupuje od 100 do 200 Kč za prostorový metr - ověřeno u 3 zpracovatelů nebo obchodníků, výš cena šplhá v zimních měsících. Doposud jsem nesehnal ověřitelná ekonomická data z vekovýrobního pěstování RRD a to mám velice dobré kontakty na BIOM CZ. Uvažoval jsem o výsadbě na cca 80 ha TTP,
ale nakonec jsem to neriskoval. Dalším slabým argumentem je nárůst hmoty po 3-5 letech od výsadby, protože plantáže v okolí cca 50 km, které znám jsou odhadem na třetině až polovině deklarovaných objemů. Velice dobrý byznys je prodej řízků ( silně mi to připomíná princip prodeje žížal určených k produkci substrátu v 90-tých letech ) a díky dotacím na techniku i štěpkování. Zcela pominu vliv jednostraného 30 letého brakování půdy. Kdo trošičku přemýšlí o hnojení a uhlíkové bilanci, ví o čem mluvím. Čím horší půdní podmínky, tím rychlejší konec. A závěrem každý rozumný sedlák by měl mít smluvně zajištěn odběr komodit nebo mít dlouhodobé dodavatelsko odběratelské vztahy. A rozhodně není mojí metou spolupráce s energetickou lobby - devastace marginálních oblastí výkupem slámy do spaloven za směšné ceny, fotovoltaika, mega BPS nebo právě RRD. Odhaduji, že v momentě zrušení dotací zajdou RRD na úbytě.

[farmářJH Profil]

Právě jste nakousli jednu velkou myšlenku. Žádnej rozumnej sedlák , viz výše zmíněno, nejde asi jen tak do výroby, kdy je silně závislý na někom jiném. Mimo jiné v exkluzivitě výkupu.
Pokud mohu napsat své výhrady :
1) to množství kořenů. Odkořenění se dělá velkou frézou, levné to evidentně nebude, jen tak si ji nikdo nepořídí sám. Sám jste kolego řekl, že topol jde kořeny do velké hloubky a je velmi životaschopný. Takže jedině je pak otrávit chemií jinak půjde skoro o pomnožení porostu, tipuji a hádám.
2) půdní kyselost. Budeme se bavit o pH půdy zalesněné a pole? asi tak.
3) vstupní náklady - musím napsat , že mi to také připomíná činčily, žížaly, pštrosy. Rozumím nákladům,ale opravdu bych se sám radši podílel na množení materiálu, než pěstování hmoty.
4) Ad uhlík - to není takové zlo, je vázán ze vzduchu z CO2. Ale ostatní potřebné látky ve vzduchu nejsou a odvoz materiálu, změny pH a vázání v půdních komplexech mne děsí.
5) výkup. Sklizeň drtícími kombajny....zase vstupní náklady, silné traktory.

Když to shrnu, mohu koupit leda nedotovanou zničenou louku (protože sám takovej hnus nevlastním) a zalesnit ji. Pokud bude podmáčená, tak i RRD.
Jinak se mi to moc nelíbí, popravdě.
K zamáčení - naši předci kopali strouhy, stahovali vodu do rybníčků, věděli, kdy tam zajet a co tam pěstovat. Snad nejsme takoví tupci, abychom neuměli navázat právě na tak ceněnou péči o krajinu. A ničit si pracně vybudované TTP ( kdo zakládal porosty trávy na poli asi ví, o čem mluvím a dělal to z potřeby luk a pastvin či zaměření technologií...) tak ne, to mne neláká. Ani staré louky, vyčištěné do původních rozloh. Možná v energetické krizi by člověk při včasném odhadu dopředu zalesnil RRD omezenou plochu, přímo úměrnou své spotřebě. Ale ničit si pole pro produkci závislou na dotaci a cizí kšefty....ne, děkuji. Novodobé otroctví mne neláká.

[tozer Profil]

jak to tak pozoruji nikdo se do RRD moc nehrne a ani se tomu nedivím, sice je krásný že se nemusí hnojit ale nechtěl bych to pole nebo louku po oněch 20-30letech vlastnit...ono pokud se kořeny rozbijou půdní frézou tak bych se nebál že porost znovu obroste, spíš bych se bál aby mi z pěstování něco zbylo na živnost, zajímala by mě rentabilita(kolik ha bych musel mít abych se nemusel bát o chleba), ono ani ta sklizeň nebude levná záležitost a pochybuju že to někdo vykoupí nepoštěpkovaný......

[tele Profil]

S tou uhlíkovou bilancí jsem se špatně vyjádřil. Neměl jsem na mysli nic ve smyslu emisních limitů, ale prostý odnos C org z půdy jednostranou sklizní jakékoliv plodiny - třeba kukuřice pro BPS. Zrnová kukuřice ho ve slámě vyprodukuje cca 4 t/ha. C je nedílnou součástí humusu a humusu jsou v půdě 1-4 % dle typu a druhu. Pro ilustraci matematicky se písčitá půda vyčerpá při veškerém odnosu organické hmoty do 13 let i při plném anorganickém hnojení.

[Lnena Profil]

U nás po vykácení lesa zbývá obrovské množství větví. Je to odpad, který se dá zpeněžit úplně stejně, jako když budu pěstovat na úrodné zemi kanadské topoly. No, neříkám, často opravdu ten štěpkovač přijede a ta hmota zmizí, ale často se na to taky úplně vykašlou a ta hmota shnije. A jestli se platí dvě stovky za prostorový metr, tak to je tak na zaplacení toho štěpkování a dopravu s tím, že je ještě často extra zvlášť zaplacené čištění lesa. Pěstovat to na svých polích je podle mě opravdu nesmysl. To už bych je snad radši jen zatravnil, dvakrát za rok mulčoval a sbíral okleštěné dotace. Tam se dá alespoň i docela dobře spočítat, jestli je to byznys nebo krach.

[Bílý jednorožec Profil]

A tak v rozšafných diskuzích ztrácíme rok za rokem, zatímco stromy by rostly. Mám k vytápění tři domky a chystám statek, kde kromě
bydlení, dílny , šaten a společné kuchyně bude i vestavěný skleník(akrylátový) na pěstování sadby. Tam bude větší automatický kotel
na štěpku. Spočetl jsem, že mi bude stačit cca 30.000 topolů, vysazených do míst, kde nic jiného nelze. Stromy budeme sklízet v zimě,
kdy v zahradnictví není práce. Ořezáním a seštěpkováním vždy jedné třetiny bude dost paliva, stromy znovu obrazí, čímž se celkový
vzhled mých mezí prakticky nezmění. Mám vyzkoušeno, že každoročně ořezávaná matečnice letos, v pátém roce života, vytvořila
pruty délky 5m. Za tři roky naroste docela slušný strom . Přírůstek na jednom hektaru RRD je ročně 10 až 12 tun sušiny. Pro nevěřící
Tomáše připojím pár fotek, jak to dřevo- zemědělská plodina vypadá. Navíc doplňuji informaci- tuna štěpky stojí opravdu 2000,-Kč,
jak snadno zjistíš na internetu. Jedna tuna topolové štěpky má stejnou výhřevnost jako tuna hnědého uhlí. To nejsou náměty
k diskuzi, ale technické údaje.

Řízky zasazené v dubnu do záhonu v zahradě, mají v červenci velikost dospělého člověka.

IMG_2490.JPG (183.16 KiB) Zobrazeno 19342 krát

Pruty matečnice v srpnu, vyrostlé od března na pětiletých kořenech

P1030092.JPG (129.26 KiB) Zobrazeno 19342 krát

[bold Profil]

osobně jsem si s touhle myšlenkou pohrával, ovšem nevěděl jsem který kousek pole "obětovat". Takže to vyhrály meze. Takže mně zajímá ekonomická náročnost na jeden metr takto osázené meze........?

[Bílý jednorožec Profil]

Nevím, uspokojí-li vás moje odpověď. Meze orám rýčovým strojem Imants. To je mašínka, která oře do hloubky 35 cm a dělá jedním
projetím dva metry široký záhon v úplné úpravě pro výsadbu. Sázím jednoleté stromky, aby je nezahubil plevel. Stromky si
připravuji ve školce sám.Řízek stojí kolem tří korun, roční odrostek asi dvacet, půjdete-li je koupit. Sázíme ručně jen rýčem,
do Imantsem připravených záhonů je to hračka. Dvojřady dělám od sebe 50 cm a spon také. Pro jarní výsadbu mám v záloze
ještě asi dva tisíce stromků, řízky budou v únoru. Mívám jich kolem 10.000ks- množství na 1ha. Co neprodám, zaškolkuji
zase na stromky.

Rýčový stroj Imants- 16 rotujících rýčů kypří půdu do 35cm, za nimi rotační prutové brány rovnají záhon

IMG_0783.JPG (151.18 KiB) Zobrazeno 19179 krát

[vik Profil]

jen se chci zeptat měl jsem též zájem zasadit to na 05ha,ale místní úřad životního prostředí my to zatrhnul tak se chci zeptat jak to děláte vy.

[Bílý jednorožec Profil]

Rychle rostoucí dřeviny jsou již několik let uznány jako zemědělská plodina. Vysazením není porušen žádný zákon, nejedná se o les.
Půda je evidována nadále jako orná bez jakékoliv změny.Tudíž nikoho se neptat, životnímu prostředí do toho nic není. Plocha dřevin je normálně zanesena v půdním bloku a je nárok i na dotaci. To platí po dobu třiceti let, pak bude nutno(?) dřevinu odstranit.
Co však bude za třicet let? Z půl hektaru RRD v dobrých vláhových podmínkách by mělo vyrůst ročně palivo pro jeden rodinný dům.
Ovšem, mně se zase do topolů naváží správa CHKO, chtějí, abych místo topolu 105 pěstoval topol černý. Je to , myslím, jen kapric
z jejich strany. Topol se sklízí maximálně ve věku pěti let, v této fázi nehrozí žádná invaze semeny do okolí. Tak jsem si pro svoji
kontrolu vysadil do zkušebního políčka oba druhy. V příloze obrázek. Vlevo topol černý, vpravo stromky topolu 105, foceno 22.9.
Stromky jsou ve věku dvou let.

[miki Profil]

Žádná rostlina (ani křídlatka) která je pěstována na pozemku který je řádně zákonně udržován, stejně jako pozemky okolní, není a nemůže být invazní. V invazní se změní jen na pozemku bordeláře. Neznám případ, kdy by se z takového pozemku samovolně rozšířila do okolí.
Jo jinak ta mašinka je pěkná, spíš mi to připomíná rotavátor, ale asi nemá ráda kamení.
Rýčový pluh vypadá takto http://www.celli.it/en/products/spading-machines/z90/

[vik Profil]

no já to chtěl na pozemek který je vedený jako louka je tam bažina a roste tam jen bordel,ale řekli mi že je to invazivní a nepůvodní rostlina a že mam smůlu.no zkusim tam ještě zajít a uvidim tohle mi řikali před 2 roky.Měl bych otázku sází se na jaře nebo na podzim?děkuji

[Bílý jednorožec Profil]

Řízky je nutno sázet na jaře, do ohřáté půdy- nejlépe v dubnu. Do té doby je mám v lednici, aby neklíčily. Půda však musí být předem
dobře připravená a odplevelená. Na podzim je možno sázet roční odrostky, nejsou také tak háklivé na odplevelení. Zamokřená louka-
ideální stanoviště na odrostky topolu 105. Rýčový stroj Imants je dle mých informací asi nejlepší mašinka na našem trhu. Není levná,
odvádí však komplexní úpravu půdy. Pařez, kámen buď vyhodí, nebo se na něm zastaví. Zdvihnu, vyndám a jedu dál. Táhám ho za JD 4520- 53HP s tempomatem. Koupil jsem ho od dovozce- firmy Plantax ve Vraném. Po prvním použití zapomenete na všechny pluhy, brány, disky , rotavátory. Připravujeme s ním úplně všechny pozemky včetně nové výsadby v lese.

[Petr Špatenka Profil]

U nás po vykácení lesa zbývá obrovské množství větví. Je to odpad, který se dá zpeněžit úplně stejně, jako když budu pěstovat na úrodné zemi kanadské topoly. No, neříkám, často opravdu ten štěpkovač přijede a ta hmota zmizí, ale často se na to taky úplně vykašlou a ta hmota shnije. A jestli se platí dvě stovky za prostorový metr, tak to je tak na zaplacení toho štěpkování a dopravu s tím, že je ještě často extra zvlášť zaplacené čištění lesa. Pěstovat to na svých polích je podle mě opravdu nesmysl. To už bych je snad radši jen zatravnil, dvakrát za rok mulčoval a sbíral okleštěné dotace. Tam se dá alespoň i docela dobře spočítat, jestli je to byznys nebo krach.

Ahoj,

co se byznysu, nebo krachu týče, si musí každý spočítat sám, podle toho jak to bude dělat. Já už mám MAX 4 sedm hektarů (zatím vše na kulatinu) a podle čtyřletých stromů můžu říct, že až budu za dva roky kácet, tak mi bude v průměru satčit 10-15 stromů do metru dřeva. Kolik dnes stojí metr měkkého listu asi víme. Na tomto hektaru je asi 9500 stromů. Náklady na letošní hektar mě vyšly asi na 15000 včetně pletiva, benzínu.... Pravda sadbu mám svou, takže + 15000.
Osobně si myslím, že poněvadž pěstuji jen toto a jinak zemědělství nerozumím, tak se mi to urřitě vyplatí více, než když nám platil nájemce 1200 za hektar ročně.
Petr

[Petr Špatenka Profil]

Jen pro zajímavost v galerii mám obrázků více.
www.japonsketopoly-rrd.cz

[AtaAF 5088 Profil]

Zdravím,

taky bych něco přidal. Toto mi napsala jedna paní z firmy zabývající se na pěstování topolů:

výnos japonského topolu: uváděné množství je při pěstování na úrodné půdě a při optimálních podmínkách tj. časté úhrny srážek (což pro letošní rok bohužel neplatí), při sponu: dvojřádek 0,40-0,50x200 cm. Průměrný výnos je zhruba kolem 12 t suché hmoty (suš/ha/rok), toto množství musíte násobit dvěma a dostanete potencionální výnos surové biomasy z 1ha/rok, protože průměrný obsah vody v čerstvé biomase je 53 %. Pak tedy průměrný výnos při 3 letém obmýtí odpovídá zhruba 72 t surové biomasy, vykupují např. teplárny (odvezete rovnou z pole a nemáte další náklady s uskladněním a sušením). Ceny za dřevní štěpku naleznete např. na stránkách (tzb-info.cz) - ceny paliv a energií - dřevní štěpka. Ceny se na jaře 2011 pohybovaly od 1000 - 2200 Kč, za surovou biomasu, za vysušenou štěpku je cena ještě vyšší. Ceny uváděné na našich stránkách jsou spíše informativního charakteru, kolik zhruba můžete očekávat, záleží jakého odběratele se vám podaří zajistit a zda dodáte suchou nebo mokrou štěpku. Samozřejmě cena bude dále stoupat, jelikož se zdražují fosilní paliva.

A pokud by měl někdo zájem, mám možnost sehnat jeden řízek snad i za 1 Kč. Ale já se budu držet kukuřice, pšenice, ječmene, prosa a řepky. I když v Itálii sem viděl jen kukuřici a ty topoly a nějakou čočku nebo co to bylo. Jinak mě osobně ty topoly nijak extra nelákají, až bude jejich cena aspoň na 3.000-3.500,- za tunu...začnu o tom možná přemýšlet. Ale zatím se mnohonásobně vyplatí kukuřice a její sláma, než rychle rostoucí dřevo.

[Petr Špatenka Profil]

No tak je jasné, že pokud máte mašiny na klasické plodiny, těžko začnete dělat jen tak něco jiného. Ona skutečnost je zatím taková, že jen pár pěstitelů už v našich podmínkách sklidilo dostatek štěpky na to, aby se z toho daly vyvozovat konkrétní závěry. Já to zatím dělám na kulatinu, protože ta se prodá dráž, než štěpka. Na štěpku je toho potřeba tak 20-30 ha, aby to dobře uživilo.
Myslím, že co se RRD týče, tak to je tak otázka ještě 5-10 let, než se na to vrhnou i klasičtí zemědělci. Avšak, kdo bude připraven, ten na tom bude lépe.
Petr

[bold Profil]

doufám že se na to vrhnou dřív. páč potom bude hodně dřeva a bude laciné. naopak klasické zemědělské komodity budou dražší. viz dnešní rok. Každým rokem dělám 95% běžných plodin. a 5% experimenů Je to jistota, někdy je víc, někdy míň ale pokaždé se prodá beze stráty. Do těch 5% zahrnu i RRD na kraje polí. Nyní vzrůstá potřeba píce, lidi se ptají jestli mám seno, páč si nakoupili koníky,kozičky,ovečky a zjistili že potřebují seno a letos prostě není. I když si s myslěnkou 3ha RRD pohrávám, tak ji nejspíš zavrhnu, po prvotním nadšení přichází vstřízlivění. Názory jsou už různé, někdo to už i zavrhuje.

[Petr Špatenka Profil]

jj Taky znám pár lidí co to zavrhují. Prolém je, že to většina z nich ani neviděla a jen brblají, že se tím budou zaxxrat zěmědělské plochy. Co já četl, tak u nás v republice je cca milion hektarů, který nevyužíváme a naše plochy dokážou uživit až 15M obyvatel. Proto taky dle http://eagri.cz/public/web/mze/zivotni- ... bdobi.html má být do roku 2030 až 50 000 ha RRD a nyní je to nějakých 1 200. Kdo chce začít, měl by to nejdříve vidět jinde a hlavně si nemyslet, že mu to vyroste samo na louce ale výsledek každého roku zatím byl vždy super! (Až na ten první pokus v 0,5 ha louce

[AtaAF 5088 Profil]

Ano mám techniku na klasické rostliny, a nehodlám to zatím měnit. Ony ty topoly taky nevyrostou bez vody a když už, tak se sklízí tuším nejlépe na podzim...nebo v zimě kdy mají malý obsah vody. Bohužel jejich obsah je stále tuším nějakých 65-75%? A teplány platí hlavně za suchý materiál, takže dosušit, ale kde to budu sušit když nemám halu na 1500 tun štěpky? A když už, ta to vysuším na já nevím na 25%, tím pádem mám o 50% štěpky méně. Jako už tu píšu asi nesmysly. Ale čím víc takových bude, kteří s tím začnou, tím líp pro mě, protože mi dají víc za kukuřici. Ještě je to první 2 roky náchylný na plevel a po několika letech se těch topolů z pola nezbavím ne? A řezačka na to stojí víc jak kombajn na obilí. I když to mě zavádí k tomu, abych ji stejně koupil jen kvůli službám na ty topoly.

[bigbul Profil]

Zdarec ,taky se připojím krátce k debatě ,můj názor je ,že je to pěkné zvěrstvo pěstování RRD na orné půdě ,taky jsem přišel o 3 ha na kterých chtěl majitel pěstovat RRD ,jeho nadšení bylo veliké ale po zjištění ,že je třeba taky kolem toho něco dělat a po zjištění že to tak zase rychle neroste a topolům se nedařilo jejich nadšení rychle vyprchalo a zůstal po nich znehodnocený pozemek kterého už asi nikdo nikdy pole neudělá.

[Petr Špatenka Profil]

No co se řezačky týče, tak štěpku sklízí tou samou co kukuřici. V zimě má vlhkost cca 52% a samozřejmě teplárny berou aj mokrou, jen za nižší cenu. Jinak likvidace kořenů se provádí zajedováním pařezu a následnou půdní frézou rychlosti chůze a pak přeorat a je to. VUKOZ takhle v zimě hektar sklidil a nyní tam mají obilí, takže žádná hrůza. No a že je někdo trubka a neví, že se o to první rok musí postarat a udělá si hned tři Ha, tak ten si nezaslouží obdiv, to je logické:) Já už jich budu mít na jaře 10,5 a roste to moc pěkně a dřevo prodám myslím určitě. Pravda je, že když to dělám k práci, tak mám jaro a léto docela zabité, ale věřím že za pár let mě to uživí.

[farmářJH Profil]

já to mám promyšlené. RRD přijdou jako antierozní opatření na kraje luk, ovšem jen tam, kde je to moje. Mám 3ha záměny, zrovna z velké části na to vhodné, což je škoda. Čekám jen na ukončení pětiletého závazku.
Má to smysl. Topit musím stále a něco málo se i prodá.

[Petr Špatenka Profil]

Tak nějak jsem to plánoval aj já, dřevo pro sebe u našeho lesa a pole. A pak jsem viděl těch 5,5 ha pole pod lesem, za které nám zemědělec dával 1k/ha ročně a už to bylo