Hnojení pod patu NP

[bold Profil]

Zdar všichni. Obracím se na vás s prosbou o pomoc. Tento rok jsem dokomletoval přihnojení pod patu na secím stroji. Při podzimním setí jsme dávali 80-100l DAMu porosty zatím vypadají dobře. Avšak v jarních měsících chceme aplikovat NP a tady je kámen úrazu, dopídit se k nějakým informacím ohledně dávkování či dokonce technologií vedení porostu s hnojením pod patu jest úkol velmi nesnadný. Vzhledem k tomu že rostlinky potřebují hlavně fosfor v počátku tvorby kořínků tak chceme dát právě to tekuté NP. Bohužel pokud se nedopídím nějakých informací tak budeme nuceni dát amofos před setím a pak to dotáhneme DAMem pod patu. Tudíž pokud se někdo s touto technologií setkal, či snad s ní pracuje tak budu neskonale vděčen za nějaké info. Mrzí mně že jsem se spíše setkal s neochotou cokoliv prozradit, nechápu tenhle postup, neb mých 20ha nikoho neohrožuje. Dík.

[tele Profil]

Vyřešil bych to následovně: pod ječmen nebo oves NP 8-24 pod patu v dávce 150 l/ha a zbytek N v močovině 150 kg/ha před setím se zapravením. Základní hnojení PK bych řešil před řepku nebo kukuřici v NPK typu 5-20-30 nebo organikou - kejda, slepičince, hnůj, digestát. Další řešení zásobenosti základními živinami je změna ph ( pravidelné vápnění ) a odstranění půdní desky ( zpřístupnění živin z podorničí ). A pokud se Ti povede zařadit alespoň jedenkrát za osevní postup kvalitní meziplodinu, tak máš téměř vyhráno

[bold Profil]

Dík za obsáhlou studii Každopádně teď řeším NP... není 150l pod patu na ha moc? Jelikož je to slad tak rovněž nevím co ta močovina. Vápnění zatím nedělám, ale jelikož je nezbytné tak se musí dořešit, rovněž pozemky míním podrývat slušovickým podrývákem a pokud na to bude tak seženu terano kteréžto jest ideální stroj na podobné atrakce.

[tele Profil]

Dík za obsáhlou studii Každopádně teď řeším NP... není 150l pod patu na ha moc? Jelikož je to slad tak rovněž nevím co ta močovina. Vápnění zatím nedělám, ale jelikož je nezbytné tak se musí dořešit, rovněž pozemky míním podrývat slušovickým podrývákem a pokud na to bude tak seženu terano kteréžto jest ideální stroj na podobné atrakce.

Bolde, v jednoduchosti je síla. Nehledal bych v tom nic složitého. Jediné kritérium při PPF je suma N, hranice je 30-40 kg/ha. Nevýhodou kapalného přihnojení je poněkud úzký sortiment hnojiv. Slaďák jsem vždy hnojil celou dávkou před setím, 100 kg N je minimum. Budeš-li mít zájem, pošlu Ti klidně agrotechniku.

[chose Profil]

Čau já Ti asi moc nepomůžu, já mam pod patu na pevný hnojiva. Při setí jarního ječmene dám pod patu cca 1q eurofertilu(NP 35 nebo spring 45) a v jednom až tří listech to dohnojím samotným damem. Teď na podzim jsem dal pod ječmeny 1,2q NPK 15-15-15 a pod pšenice 1g amofosu 12-52.

[bold Profil]

nějakou agrotechniku jsem sehnal, ovšem hnojení pod patu zmíněno pouze okrajově, stejně tak v knize ječmen. Ideální by byla metodika PPF. Pokud něco máš v el. podobě tak budu vděčný. bold007@seznam.cz vím sice že fosfor moc v půdě neputuje avšak nejsem vzdělán rostlinolékařsky ani v podobném oboru. Tudíž se se zaváděním nových technologií poněkud peru.

[tele Profil]

nějakou agrotechniku jsem sehnal, ovšem hnojení pod patu zmíněno pouze okrajově, stejně tak v knize ječmen. Ideální by byla metodika PPF. Pokud něco máš v el. podobě tak budu vděčný. bold007@seznam.cz vím sice že fosfor moc v půdě neputuje avšak nejsem vzdělán rostlinolékařsky ani v podobném oboru. Tudíž se se zaváděním nových technologií poněkud peru.

Mám pocit, že žádná metodika ohledně používání NP hnojiv pod patu zpracována není. Maximálně provozní pokusy nebo diplomka. PPF je aplikace určená na nastartování porostu a jediný limit je dávka N 30-40 kg/ha. Aplikace pod patu stejně nemůže nahradit celkovou sumu hnojení jako aplikace na široko nebo do depa. Už jen to, že se touto problematikou zaobíráš Tě posune dopředu

[Jarda X Profil]

Vyřešil bych to následovně: pod ječmen nebo oves NP 8-24 pod patu v dávce 150 l/ha a zbytek N v močovině 150 kg/ha před setím se zapravením. Základní hnojení PK bych řešil před řepku nebo kukuřici v NPK typu 5-20-30 nebo organikou - kejda, slepičince, hnůj, digestát. Další řešení zásobenosti základními živinami je změna ph ( pravidelné vápnění ) a odstranění půdní desky ( zpřístupnění živin z podorničí ). A pokud se Ti povede zařadit alespoň jedenkrát za osevní postup kvalitní meziplodinu, tak máš téměř vyhráno

Zdravím, jen dotaz ohledně zmiňovaného vápnění, jaká dávka je asi na 1ha, já jsem letos nechal vápnit asi po 15 nebo 20 letech a na 15ha jsem dal 33t. Takže cca 2t/ha, projeví se to vůbec na ph. Za rok chci vápnit zbytek orné, cca 28ha a vezmu jednou tolik vápna a něco bych hodil třeba i po louce. A nebo mám vzít víc vápna a dat vyšší dávku, aby to mělo nějaký efekt? Díky za názory.

[tele Profil]

Vyřešil bych to následovně: pod ječmen nebo oves NP 8-24 pod patu v dávce 150 l/ha a zbytek N v močovině 150 kg/ha před setím se zapravením. Základní hnojení PK bych řešil před řepku nebo kukuřici v NPK typu 5-20-30 nebo organikou - kejda, slepičince, hnůj, digestát. Další řešení zásobenosti základními živinami je změna ph ( pravidelné vápnění ) a odstranění půdní desky ( zpřístupnění živin z podorničí ). A pokud se Ti povede zařadit alespoň jedenkrát za osevní postup kvalitní meziplodinu, tak máš téměř vyhráno

Zdravím, jen dotaz ohledně zmiňovaného vápnění, jaká dávka je asi na 1ha, já jsem letos nechal vápnit asi po 15 nebo 20 letech a na 15ha jsem dal 33t. Takže cca 2t/ha, projeví se to vůbec na ph. Za rok chci vápnit zbytek orné, cca 28ha a vezmu jednou tolik vápna a něco bych hodil třeba i po louce. A nebo mám vzít víc vápna a dat vyšší dávku, aby to mělo nějaký efekt? Díky za názory.

Dávka při vápnění obecně 1-3 t/ha dle ph. Platí, že vápno a schwarzkalk ovlivní ph okamžitě, ale krátkodobě, kdežto dolomit nebo vápenec působí pozvolna, ale dlouhodobě. Mě se dlouhodobě vyplácí kombinace schwarzkalk, dolomit, organické hnojení, kvalitně založená meziplodina a odstranění utuženin. Dokáže to posunout hodnotu ph až o 0,2 za rok. U vápnění je stejně důležitější pravidelnost než výše dávky

[Jarda X Profil]

A kdybych chtěl dodržovat tu pravidelnost, tak jak často? Hnojím hnojem každé 3 roky v dávce alespoň 30t/ha.

[bold Profil]

tak ohledně utužení jsem měl možnost porovnat při podmítání. Tam kde zpracovávají půdu klasickou orbou jsou podmáčené "koláče" a pokud je to párkrát přejeté (koleje) tak byla potřeba výkonu značná. Po přejetí na pozemky zpracovávány dlouho bezorebně (horsch) jsem byl velmi příjemně překvapen voda žádná a v místech kde dřív byly laguny je sice vlhčeji ale lze zpracovávat. Takže vytáhnu slušovický podrývák a hodlám provést hloubkové podrytí. Nevěřil jsem tomu že orbu dokážou nahradit radličky, ale už začínám věřit.

[Rolník74 Profil]

tak ohledně utužení jsem měl možnost porovnat při podmítání. Tam kde zpracovávají půdu klasickou orbou jsou podmáčené "koláče" a pokud je to párkrát přejeté (koleje) tak byla potřeba výkonu značná. Po přejetí na pozemky zpracovávány dlouho bezorebně (horsch) jsem byl velmi příjemně překvapen voda žádná a v místech kde dřív byly laguny je sice vlhčeji ale lze zpracovávat. Takže vytáhnu slušovický podrývák a hodlám provést hloubkové podrytí. Nevěřil jsem tomu že orbu dokážou nahradit radličky, ale už začínám věřit.

Ono asi záleží do jaké hloubky se ten hloubkový kypřič pustí(ekonomika),protože v okolí 30km co byli letos založeny porosty řepky po orbě,tak bez problémů a kde bezorebně,tak taková bída,že někde už i zaorávají!!Já osobně přemýšlím,že si příští rok nechám podrýt službou do hloubky kolem 40cm,ale je otázka,jestli to bude pravda!!

[bold Profil]

letos jsou řepky bída všeobecně. Já orbu nezatracuji, pouze jsem měl možnost porovnat jak vypadá bezorebná technologie (dělaná poctivě) a orba do 20cm. Orba je super ale pod hranou pluhu je to beton, který neumožňuje vsáknutí vody do hlubšího profilu. Ta bezorebka je prováděna i kypřením na 35cm a je to sakra znát.

[Mr.Equable Profil]

Ta bezorebka je prováděna i kypřením na 35cm a je to sakra znát.

když se kypří takhle hluboko, nevytahuje se hlušina? Mě se stává, že ikdyž oram kolem tich 20cm, tak že sem tam vyoram hlušinu. A skála asi bude taky problém. My máme řepky slušný.

[bold Profil]

na všechno je potřeba přizpůsobit nářadí. I když bednáři tvrdí že červený konkurent dělá 35cm a vytahuje hlušinu což není dobré (trošku mně na nich mrzí jejich agresivní prosazování svých výrobků) ale osobně jsem měl možnost Horsch sledovat a vím co umí. Dávají se úzké radličky a ty podrývají podorničí bez vytahování.

[tele Profil]

A kdybych chtěl dodržovat tu pravidelnost, tak jak často? Hnojím hnojem každé 3 roky v dávce alespoň 30t/ha.

Tak to jsi za vodou Potom stačí každý 4 rok povápnit a máš to v richtiku. Zůstaň u svých 2 t/ha vápenatých hnojiv a postupně to vytáhneš. Při změně ph se P uvolňuje ze sloučenin s kovy, ve kterých je pro rostliny nepřijatelný, takže vápníš a zvyšuje se přijatelnost P.

[tele Profil]

na všechno je potřeba přizpůsobit nářadí. I když bednáři tvrdí že červený konkurent dělá 35cm a vytahuje hlušinu což není dobré (trošku mně na nich mrzí jejich agresivní prosazování svých výrobků) ale osobně jsem měl možnost Horsch sledovat a vím co umí. Dávají se úzké radličky a ty podrývají podorničí bez vytahování.

Mám zkušenosti jak s červenou, tak žlutou technikou. O marketingu Bednáře se odmítám bavit, někteří jeho prodejci nejsou v pořádku. Důležitá je diagnóza, kde se utužení nachází. Pokud nepoužíváte Terragatory, kombajny s 10 m lištou na 650 pneumatikách nebo nesklízíte 3x za osevní postup kukuřici do BPS náklaďáky, tak máte desku mezi 20-30 cm a odstraníte ji celkem snadno. Kde je, zjistíte rýčem nebo ručním penetrometrem - stačí 8 kulatina zbroušená do špičky a kde se zastaví, je utuženina a po větším tlaku by měla zalézt do země celá ( pokud tam není kamen nebo skála ). Ideální je to prorvat na 30 cm pod řepku a kořeny řepky zadarmo udělají zbytek. Největší problém je ale znovu utuženiny nevytvořit

[tomous Profil]

U nás podrejvání asi nemá smysl páč je místy ornice 15 cm a samej šutr. Kde to jde orám co pluh a traktor dovolí klidně 30 cm ale tech míst je pár. Na utuženou zem je výborná svazenka.

[tele Profil]

U nás podrejvání asi nemá smysl páč je místy ornice 15 cm a samej šutr. Kde to jde orám co pluh a traktor dovolí klidně 30 cm ale tech míst je pár. Na utuženou zem je výborná svazenka.

Dovolím si oponovat, svazenka je dost choulostivá na utužení

[Jarda X Profil]

A kdybych chtěl dodržovat tu pravidelnost, tak jak často? Hnojím hnojem každé 3 roky v dávce alespoň 30t/ha.

Tak to jsi za vodou Potom stačí každý 4 rok povápnit a máš to v richtiku. Zůstaň u svých 2 t/ha vápenatých hnojiv a postupně to vytáhneš. Při změně ph se P uvolňuje ze sloučenin s kovy, ve kterých je pro rostliny nepřijatelný, takže vápníš a zvyšuje se přijatelnost P.

Děkuji, tak to se budu snažit dodržet ty 4 roky, při 2t/ha to není zase tak ekonomicky náročné, je fakt že kolik let jsme o vápnění jen mluvili a skutek utek a na jednou byla zima, letos s tím přišel kámoš, že je sjedná, jestli se s ním nechci svézt. A teď už je kontakt na firmu, která to dělá, tak si teď jen hlídat ty 4 roky .

[tele Profil]

A kdybych chtěl dodržovat tu pravidelnost, tak jak často? Hnojím hnojem každé 3 roky v dávce alespoň 30t/ha.

Tak to jsi za vodou Potom stačí každý 4 rok povápnit a máš to v richtiku. Zůstaň u svých 2 t/ha vápenatých hnojiv a postupně to vytáhneš. Při změně ph se P uvolňuje ze sloučenin s kovy, ve kterých je pro rostliny nepřijatelný, takže vápníš a zvyšuje se přijatelnost P.

Děkuji, tak to se budu snažit dodržet ty 4 roky, při 2t/ha to není zase tak ekonomicky náročné, je fakt že kolik let jsme o vápnění jen mluvili a skutek utek a na jednou byla zima, letos s tím přišel kámoš, že je sjedná, jestli se s ním nechci svézt. A teď už je kontakt na firmu, která to dělá, tak si teď jen hlídat ty 4 roky .

Když jsem přišel do podniku, kde se 20 let hnojilo jen damem, tak se mi podařilo majitele přesvědčit a během 2 let se vyvápnil 1,5 násobek výměry. V kombinaci s organikou a kvalitním zpracováním půdy se slušně zvýšily výnosy. Jestli máš nízké ph tak neváhej a investuj

[tomous Profil]

U nás podrejvání asi nemá smysl páč je místy ornice 15 cm a samej šutr. Kde to jde orám co pluh a traktor dovolí klidně 30 cm ale tech míst je pár. Na utuženou zem je výborná svazenka.

Dovolím si oponovat, svazenka je dost choulostivá na utužení

Tak to nevím,ale já ju letos nasel na cca.0,7ha kde byla špatná půda(tvrdá lepivá mazanice) co se špatně orala s tím,že se svazenka buď poseče na semeno a se zaorá pod pšenici. Díky krásným letošním žním zvítězila druhá varianta a světe div se na to jaký bylo mokro,tak je to úplně jiná půda. Tak teď nevím.

[tele Profil]

U nás podrejvání asi nemá smysl páč je místy ornice 15 cm a samej šutr. Kde to jde orám co pluh a traktor dovolí klidně 30 cm ale tech míst je pár. Na utuženou zem je výborná svazenka.

Dovolím si oponovat, svazenka je dost choulostivá na utužení

Tak to nevím,ale já ju letos nasel na cca.0,7ha kde byla špatná půda(tvrdá lepivá mazanice) co se špatně orala s tím,že se svazenka buď poseče na semeno a se zaorá pod pšenici. Díky krásným letošním žním zvítězila druhá varianta a světe div se na to jaký bylo mokro,tak je to úplně jiná půda. Tak teď nevím.

Tak určitě jako meziplodina nebo zelené hnojení funguje parádně, ale v utužených místech za vlhka nenaroste skoro vůbec. Vyplatí se pod ní zpracování na cca 20 cm.

[zemědělec Profil]

Mám takový dotaz na agronomy. Můžu najednou vápnit vápencem a na to rozmést hovězí hnůj?Loni jsem pod kukuřici po žních zaoral hnůj 30t a zasel meziplodinu a napodzim dal 4t dolomit. vápence a zaoral. Letos mi na část hnůj nevyšel a tak ho tam potřebuji dát až nyní na povápněný.Jeden kolega mě od toho zrazuje.

[tele Profil]

Mám takový dotaz na agronomy. Můžu najednou vápnit vápencem a na to rozmést hovězí hnůj?Loni jsem pod kukuřici po žních zaoral hnůj 30t a zasel meziplodinu a napodzim dal 4t dolomit. vápence a zaoral. Letos mi na část hnůj nevyšel a tak ho tam potřebuji dát až nyní na povápněný.Jeden kolega mě od toho zrazuje.

Vždy se snažím jeden rok vápnit a další hnojit. Když se to nepodaří, tak holt v jeden rok navápnit, podmítnout, nahnojit a zaorat. Čím delší odstup, tím lépe. Sousedi pravidelně vápní a hnojí téměř najednou již roky a zřejmě jim nevadí, že jim N uteče do luftu

[miso243 Profil]

Záleží čím vápniš. Citujem: Efektívnost' vápnenia sa zvyšuje, ak sa spojí s hnojením maštaľným hnojom. Uhličitanovú formu vápenatého hnojiva možno súčasne aplikovat' s maštaľným hnojom, čo pri oxidovej forme (pálené vápno), kvôli stratám dusíka, zásadne nedoporučujeme. Zdroj: http://referaty.atlas.sk/prirodne-vedy/ ... 8/?print=1

[tele Profil]

Záleží čím vápniš. Citujem: Efektívnost' vápnenia sa zvyšuje, ak sa spojí s hnojením maštaľným hnojom. Uhličitanovú formu vápenatého hnojiva možno súčasne aplikovat' s maštaľným hnojom, čo pri oxidovej forme (pálené vápno), kvôli stratám dusíka, zásadne nedoporučujeme. Zdroj: http://referaty.atlas.sk/prirodne-vedy/ ... 8/?print=1

Proti gustu žádný dišputát

[farmarJD Profil]

Dík za obsáhlou studii Každopádně teď řeším NP... není 150l pod patu na ha moc? Jelikož je to slad tak rovněž nevím co ta močovina. Vápnění zatím nedělám, ale jelikož je nezbytné tak se musí dořešit, rovněž pozemky míním podrývat slušovickým podrývákem a pokud na to bude tak seženu terano kteréžto jest ideální stroj na podobné atrakce.

Bolde, v jednoduchosti je síla. Nehledal bych v tom nic složitého. Jediné kritérium při PPF je suma N, hranice je 30-40 kg/ha. Nevýhodou kapalného přihnojení je poněkud úzký sortiment hnojiv. Slaďák jsem vždy hnojil celou dávkou před setím, 100 kg N je minimum. Budeš-li mít zájem, pošlu Ti klidně agrotechniku.

Zdravím, dlouho jsem zde nebyl a koukám co je zde informací. Tele, mohl bych též poprosit o tu Tvoji agrotechniku na
farmarJD@seznam.cz Díky

[bold Profil]

nuž jaro se nám blíží, a tudíž začíná být tahle sekce opět aktuelní . Pátrám po rozdílu lovosického NP 8-24 a tohož samého ze slavkova. Zatím jsem zjistil že slavkov rozpouští amofos kdežto lovosice to vyrábí jinak. Nuž rozdíl ceny jest závratný. Za mně do země slavkov a lovosice asi vyloženě na list. Má zde někdo nějaké zkušenosti?
Já mám v plánu dát 100l NP pod patu a ve fázi 2-4 listů pohodit 100kg LAD. Myslíte že to bude dostatečné? Jde o slad na hané

[tele Profil]

Jaký je rozdíl v ceně NP? Já bych dal 100 kg NP pod patu a před setím se zapravením alespoň 150 kg/ha močoviny