Obnovitelné zdroje energie

Příspěvky: 30
Registrován: 25 dub 2006 22:02
Bydliště: Bílovec

Příspěvekod McCormick » 12 led 2007 22:55

to crossman: tak ty jsi ze severní moravy? a odud přesně?
Každý správný ekologický zemědělec práškuje v noci :)

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 12 led 2007 23:31

To crossman: Tak ten lis pracuje na strašně primitivnim principu. Netvrdim že semto vymyslel, neboť tento způsob je známej asi dýl než kolik mi je :D. Přesto si někdo v zahraničí nechal před rokem, nebo dvouma, tento princip patentovat a asi to platí i u nás. Já sem si to vypočítal a nakreslil sám. Částečně výrobu jsem si provedl také v režijních nákladech, jen matrici jsem si nechal vyrobit, neboť na to nemáme stroje, nebo spíš lidi kteří by to uměli. Když to všechno sečtu a nebudu počítat čas který sem strávil kreslením a výpočtama, tak mě to vyšlo do 200 tisíc kč. Hodinovej výkon je přibližně jedna tuna. Jinak samotnej peletovací lis je jen jedna z mnoha součástí linky. Budu uvažovat že by linka byla jen na slámu a nemusela být zařezna sušárna, protože sláma by byla suchá tak do 20%. Potom na začátku bude rozdružovací zařízení, do kterého se strčí celej balík, lepší jsou balíky hranaté a ještě lépe z lisu který má řezání. Z rozdružovacího zařízení to jde do kladívkovýho šrotovníku, kde se sláma rozemele na jemno. Ze šroťáku to jde přes magnetický odlučovač kovů do zásobníku před lis a pak už rovnou do lisu. Za lisem by měl být ještě chladič peletek, protože když peletka vypadne z lisu, tak je pěkně horká a nemá úplnou tvrdost.
Co se týče nějaké rentability, tak ta jedna tuna je asi tak minimální hodinový výkon, neboť u toho musí být obsluha a ta může obsluhovat klidně takovéto lisy dva. Na otázku kolik by bylo potřeba zpracovat hmoty a jaké není lehké odpovědět. Když bys lisoval řekněme ty peletky ze slámy, tak tam je celkem problém s odbytem. Já mohu třeba dodávat do elektráren a tam se ta prodejní cena pohybuje jako u Ekoveru někde okolo těch 1300-1500kč za tunu, přesně se to počítá podle výhřevnosti. Když by si měl slámu svojí tak by si měl pouze náklady na slisování, odvoz a nějaké uskladnění, což si dokážeš určitě spočítat. U nás se tyto náklady v přepočtu na tunu pohybují do 300kč za tunu. Samotné slisování do peletky je velice energeticky náročné a vyjde přibližně na 300 kč za tunu, podle ceny elektriky (pro jednoduchost počítej přibližně na jednu tunu 100 kWh). Takže nějaké ty přímé výrobní náklady budou okolo 600-700kč za tunu plus ještě odpisy atd. Aby to mělo alespoň trošičku slušnou rentability, chtělo by to za rok slisovat minimálně 1000 tun. Druhá možnost je lisovat peletky z pilin. Tam je krásná cena (až 4000 kč za tunu) a v zahraničí je o ně stále obrovský zájem. Ale piliny jsou většinou mokré a musí se sušit, což je další investice do sušárny a taky to je velice drahý. To se zas hodí spíše pro někoho kdo ty piliny má ze svého provozu a "nic" ho nestojí, takže nic pro nás zemědělce :D .
Pokud ale bude cena uhlí stále stoupat, tak si myslím že by mohl začít být zájem i o slaměné peletky přes všechny jejich negativa.

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 12 led 2007 23:40

To McCormick: Cena linky je dost vysoká. Obzvlášť když si jí necháš udělat kompletně od firmy. Tam to vyjde 1,5-3 mil.kč na linku o výkonu jedné tuny za hodinu. Proto mám v plánu vyrobit jednu linku o větším výkonu, která by byla pojízdná a mohlo by se s ní jezdit po celé republice. Ale nevím jestli se tento záměr reallizuje ještě letos, neboť mám momentálně hodně práce s jiným projektem a přesvědčit do takovéto spolupráce více zemědělců je na delší dobu.

Uživatelský avatar
Příspěvky: 257
Registrován: 30 pro 2005 19:32
Bydliště: MladoBoleslavsko

Příspěvekod vasek » 13 led 2007 11:06

Osobně si myslím, že nebude dlouho trvat a o slámu jak obilnou,kukuřičnou, nebo řepkovou bude docela rvačka. Jsou oblasti, kde je živočišná na útlumu, nebo úplně zmizela. Jenom v mém blízkém okolí je asi 2000ha z na kterých se vše drtí a to už by dalo docela slušnej objem hmoty. Otázka je zdali někdo dokáže postavit takovou linku, která bude schopna zpracovat takové množství aniž by to zdržovalo další práce. U těchto podniků je totiž normální, že se ještě týž den nebo den po sklizni podmítá a někdy i vzápětí seje. Pokud by se to podařilo rozjet mohlo by se tím ušetřit spousty problémů s plísněmi z velkého množství mělce zapodmítaných rostliných zbytků a následně ušetřit i za postřiky tyto plísně regulující. A v neposlední řadě by se mohl popel z takto spáleného materiálu vracet zpětně na pole, alespoň jako malá náhrada kravského hnoje, kterého je čím dál méně. Co myslíte je to jen utopie, nebo je to do budoucna reálné? Já bych tipoval, že ano. :wink:

Uživatelský avatar
Příspěvky: 257
Registrován: 30 pro 2005 19:32
Bydliště: MladoBoleslavsko

Příspěvekod vasek » 13 led 2007 11:14

Jeden příklad: Boleslavská firma Ško Energo, která zásobuje energiemi celou Škodovku a město Mladá Boleslav má letos spálit 10% biomasy z celkového objemu paliv. A to je již pěkné množství a do budoucna se má tento podíl snad i zvyšovat.V tomto bych viděl šanci i pro zemědělce jak dobře zpeněžit svůj rostliný odpad. Uvidíme v dalších letech jak se to rozjede. Doufám, že pro zemědělce to bude dobrým směrem. :)

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 13 led 2007 14:44

To vasek: O slámu bude v budoucnu velký boj. Například u nás v okolí jsou desetitisíce hektarů, kde se drtí již více než deset let. Ovšem po tom co vyšel zákon č. 180/2005 Sb. (Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie) se v našem okolí začínají stavět dvě bioelektrárny (jednu připravuji já). A do nedávna se dala sláma sehnat zcela zadarmo, teď už o ni začíná být boj.
Co se týče spoluspalování biomasy v teplárnách, tak to zatím není jednoduché. Před několika lety, kdy stát začal ČEZu připlácet za spoluspalování, se díky tomu cena štěpky zvedla přibližně desetinásobně. Proto se začlo uvažovat i o jiné biomase. Postupně cena za spoluspalování klesala a tím pádem i cena štěpky. Většina tepláren tudíž k uhlí přidává právě štěpku. Aby se dalo štěpce konkurovat, musela by cena vycházet okolo 1100kč za tunu, což už není takový problém. Největší problém je v objemech dodávek. Například ve Škodě energo o jiné biomasy není moc zájem, právě kvůli malým dodávkám. Aby si byl zajímavým partnerem, musel by si dodávat minimálně 8-10 tisíc tun ročně. Trošičku lepší situace je například v Plzeňské teplárně.
Sklidit slámu z pole během jediného dne je nemyslitelné a ani to není nutné. Myslím že ideální je tak do deseti dnů (ale jak píšeš, to je pro spoustu podniků nepřijatelné).
Popel z biomasy se může vracet zpět na pole. Nechal jsem si dělat rozbory popela ze slámy a nevychází to špatně. Stačí k popelu přidat trochu dusíku a je z toho dobré hnojivo. Pokud by si si popel rozvážel zpět na vlastní pozemky, nemusíš ani dodržovat zákon o odpadech. Pokud by si ho ovšem chtěl prodávat, musíš již projít nákladným schvalovacím řízením.
Závěrem lze říci jediné, obor biomasy v nejbližších letech bude raketově vzrůstat, jen se obávám, že zemědělci to nedokáží zachytit a opět se tohoto perspektivního oboru ujmou jiní dravci. :D

Uživatelský avatar
Příspěvky: 257
Registrován: 30 pro 2005 19:32
Bydliště: MladoBoleslavsko

Příspěvekod vasek » 13 led 2007 15:08

Ty 2 tísíce ha je málo, kdybych do toho počítal řepky a kukuřice bylo by toho taky mnohem víc. Problém je, že se zemědělci a to ať soukromí nebo as. atd nedokážou dohodnout a vytvořit dostatečně silného partnera právě pro velké odběratele. Tento problém už se opakuje delší dobu viz. obchodní řetězce. A než se dohodnou (jestli vůbec) bude pozdě jak sám píšeš. Kormidla se chopí silné finanční skupiny, které na tom budou vydělávat majlant a hospodář zase ostrouhá mrkvičku. Právě ta neschopnost, nebo snad ješitnost brání vytvořit větší celky zastupující řádově desetitíce hektarů a to už by snad byl partner pro jednání? Nebo proč se nedá několik hospodářů dohromady a nesnaží se vybudovat vlastními silami něco na způsob Jevišovické bioplynky a neříkám, že to musí být zrovna bioplynka. Je to jen moje úvaha Škoda jen, že se stát k tomuto staví tak nerozhodně a neurčí nějaká jasná pravidla co a jak bude. A to je v době kdy nám bývalí bratři na věčné časy zastaví ropu kdy se jim zachce víc než alarmující. Okolní státy nám ujedou a zase budem něco dohánět jako vždy že! :?

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 13 led 2007 15:14

Máš naprostou pravdu. Čeští zemědělci se nedokáží dohodnout na ničem (alespoň tady). Přijde mi, že si závidí mezi sebou, než aby spolupracovali.
Nevím jaký je u vás výnos slámy, ale 2000ha by už nebylo málo. U nás se z 2000ha sklidí tak 6-8 tisíc tun slámy.

Příspěvky: 267
Registrován: 09 pro 2006 00:16
Bydliště: karpentná 8

Příspěvekod crossman » 13 led 2007 19:42

jsem z třinecka mccormicku :wink: od vás znám z bílova juru beníčka

Příspěvky: 30
Registrován: 25 dub 2006 22:02
Bydliště: Bílovec

Příspěvekod McCormick » 15 led 2007 08:08

To crossman: tak to máš ke mě 70km. Jo tak toho znám taky, dobrodruha :)

To matthew: nedala by se poslat fotečka té tvé linky(jen pro představu)? mccormick@seznam.cz
Každý správný ekologický zemědělec práškuje v noci :)

Site Admin
Uživatelský avatar
Příspěvky: 315
Registrován: 12 lis 2005 00:23
Bydliště: blízko Olomouce

Příspěvekod Martin » 15 led 2007 09:27

Musím uznat matthew maš to dobře promyšlený a plně souhlasim s tim že je potřeba začit tyhle veci dělat co nejdřív. Ja nad timhle už přemyšlím hrozně dlouho protože když vidim co slamy se tu v okolí drtí .On je ted trendt stavet bioplynky,ale když vidim to množství materialu co se tam musi každy den naves a odvest je to hruza ,jak sme byli na srazu FW tak nam Vojta řikal že denně se tam navaží 300t hmoty a berte že ten fermentačni proces se nemuže zastavit,ale u toho spalovani když necham vyhasnout kotel tak ho zas zapalím . Tady u te slamy se zabere ve žně nadělají baliky navozi na farmy a je to.Ono když by ta lisovna pelet byla mobilni tak by ty stohy mohli byt na vice střediscích a jem k nim navest lisovaci linku. A potom si už jen do spalovny svažet hotove peletky ,zas určitě lepši manipulace než s baliky.
Opravdu to maš moc dobře promyšlene a určitě bych se přijel rad podivat až to budeš mit v provozu.

Uživatelský avatar
Příspěvky: 612
Registrován: 15 led 2007 09:04
Bydliště: Opava

Příspěvekod VonVagel » 15 led 2007 09:32

Jak to vidite s delkou rezanky pri pouziti kukurice do Bioplyn stanic?

Příspěvky: 24
Registrován: 30 lis 2006 21:48

Příspěvekod Mirin » 15 led 2007 19:29

Souhlasím s Martinem,té slámy je škoda.Ale stálo by za to,porovnat bioplyn versus spalování slámy.Veškeré náklady, výsledný zisk a návratnost.Tyto technologie si nekonkurují,mohou existovat vedle sebe.Někdo dostatečně zasvěcený by to tu mohl projasnit.Je to škoda pro celou společnost,že tyto technologie jsou tak málo rozšířené.Je to jeden z příkladů plýtvání naší civilizací.Když si vzpomenu,že už před více než 20ti lety(minimálně)už jezdily pokusné traktory na bioplyn,tak je mi z toho trochu smutno. :cry: Před 80ti lety podepsal T.G.Masaryk zákon o výrobě biolihu. :evil: Tomu říkám pokrok :roll:

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 15 led 2007 21:49

To Martin: Tak promyšlený to mám již hezkých pár let. Teď už se více jak dva roky věnuju tomu, aby se to uvedlo do praxe. Co se týče mobilní lisovny pelet, tak poslením problémem zůstává závislost na velkém výkonu elektrické přípojky. Takže převážet linku přímo ke stohům zatím nepude a bude se muset vždy využít přípojka v areálu farmy. Na mobilní lince mám sice plánovaný dieseleagregát, ale při dnešní ceně elektřině, se této ceny ještě dieselagregátem nedá dosáhnout a cena elektřiny je ten nejdůležitější ukazatel rentability výroby peletek. Měl jsem nabídku i na agregát, který spaluje řepkový olej, kde cena za litr je okolo 18kč, přesto se cena elektřiny pohybuje okolo 4kč za kWh, což je stále dost. Cena ze sítě při velkoodběru stále vychází mezi 2-3 kč za kWh v závislosti na odběru. Tolik asi k peletkám.
Co se týče spalování slámy a následné výroby elektrické energie, tak mohu říct, že v tomto oboru se vyznám ještě o něco více než v peletkách. Na jaře začneme se stavbou takovéto biomasové elektrárny, kde se bude spalovat sláma. Tento projekt připravuji několik let, avšak nedostatek finančních prostředků nedovolil dřívější realizaci. Zlom přinesl až zákon 180/2005 (Zákon o podpoře výroby elektrické energie), díky kterému jsou již banky velice ochotny půjčit chybějící prostředky. Nebylo sice jednoduché bankéře přesvědčit, že spálením slámy může vzniknout pára a ta roztočí turbínu (přesto že století páry je za námi a nyní máme století atomu :D ), ale chápu je, neboť nikdo není vševědoucí. Výše zmíněný zákon je pro banky dostatečnou zárukou, protože kromě toho, že nařizuje rozvodným závodům vykoupit veškerou takto vyrobenou elektřinu, ještě k tomu nařizuje, že za tuto elektřinu budete dostávat 15 let stejnou cenu jako v době připojení (a ta cena je velice zajímavá 2,98kč/kWh). Zařízení které budeme stavět má výkon 1,2 MW elektrických, což je přibližně 6,5MW tepelných. Účinnost je samozřejmě nízká, neboť spálením slámy lze dosáhnout poměrně špatných parametrů páry, teplota max. 230 C a tlak 1,2MPa. Největším problémem je, kam s odpadním teplem. Takovéto množství se nedá jednoduše využít po celý rok a převážná většina se ho bude muset nákladně mařit v chladících věžích. Přesto ekonomika vychází velice příznivě a mnohem lépe než u bioplynové stanice (čímž nechci nijak hanit bioplynky, neboť se jimi také zabývám a především tzv. suchá fermentace má před sebou obrovskou budoucnost). Na tento výkon budeme potřebovat cca 13000 tun slámy, což je přibližně 3500-4000 ha.
Toto množství se bude muset slisovat během jednoho měsíce, což nebude nejjednodušší. Co se týče návratnosti investice, tak pokud nezapočtu žádné teplo a budu brát pouze tržby za prodej elektřiny, tak je přibližně 4 roky. Ten kdo by dokázal zpeněžit takovéto množství tepla, by měl návratnost během pouhých 2-3 let!!! Ovšem za předpokladu že nebude muset investovat do nových rozvodů tepla. Což mohou tak některá velká města, která by pouze vyměnila technologii kotle a soustavu připojila na stávající rozvody. Návratnost bioplynové stanice takovéhoto výkonu by se pohybovala o něco výše cca 6-8let (přesto že za elektřinu z bioplynu je ještě vyšší cena).
Bohužel musím konstatovat, že tento obor již zemědělcům opět unikl a v nejbližší době se očekává nástup velkých finančních skupin, které nejenom že postaví a budou provozovat elektrárnu, ale bohužel půjdou rovnou ke zdroji slámy (a jiné biomasy), tím že skoupí půdu, nebo nabídnou nájem kterému nebude možno konkurovat. Jen tak pro představu mám také spočítáno do jaké výše bych mohl jít s nájmem a pokud toto číslo uvidí vlastník půdy, okamžitě se toho chytne, neboť tento nájem by se pohyboval v řádu desetinásobku běžných nájmů...
V současnosti vím zhruba o třech podobných projektech, které se budou v tomto roce realizovat, ale bohužel ani jeden projekt nebudou realizovat zemědělci, nebo alepoň lidé z blízkých oborů. Což je škoda.

Příspěvky: 267
Registrován: 09 pro 2006 00:16
Bydliště: karpentná 8

Příspěvekod crossman » 16 led 2007 23:23

mathew co kdybychom se s mccormickem prijeli k tobe poskolit a zmoudret?

Site Admin
Uživatelský avatar
Příspěvky: 315
Registrován: 12 lis 2005 00:23
Bydliště: blízko Olomouce

Příspěvekod Martin » 19 led 2007 15:10

Dost jsem přemyslel nad tim co řekne puda na to že budu každej rok odvažet slamu na spalovaní a nebudu ji vracet v podobě hnoje zpet na pole aby se vytvořil nejaky urodny humus. Vim že se da i kukuřice pestovat mnoho let na jednom pozemku a nic se nedeje a stale ma dobre vynosy ,ale zajima mě vaš nazor muže to urodne zemi ublížit nebo se stim nejak srovná?

Uživatelský avatar
Příspěvky: 522
Registrován: 08 led 2006 00:49
Bydliště: okolí Litovle

Příspěvekod libor » 19 led 2007 15:22

mi máme hodně hektaru a myslim si že se třetina slisuje na vlastní potřebu další třetina zapodmitat a tu třetí využít na spalování Je pravda že na těžkých půdách slámu necháváme v půdě každy rok a po 10 letech je to znát

Příspěvky: 694
Registrován: 20 led 2007 09:54
Bydliště: SLOWAKIA

Příspěvekod maclos » 22 led 2007 11:07

ja by som sa chcel spytat na preklad štoviku do slovenciny
dik .....lebo ozaj ani netusim

Příspěvky: 267
Registrován: 09 pro 2006 00:16
Bydliště: karpentná 8

Příspěvekod crossman » 22 led 2007 17:01

maclos-štovík je po slovensky štiav

Příspěvky: 694
Registrován: 20 led 2007 09:54
Bydliště: SLOWAKIA

Příspěvekod maclos » 22 led 2007 18:28

crossman diiiiiiik....ty ale to musi byt nejako specialne vyslachteny lebo ten co u nas rastie to nezore ani krava po diete :P

Příspěvky: 267
Registrován: 09 pro 2006 00:16
Bydliště: karpentná 8

Příspěvekod crossman » 22 led 2007 18:36

no to si pis ze je to specialne vyslechtene,ten plevel co normalne roste po polich to opravdu neni,nekdo tu ve foru psal ze se je o to treba starat jako o normalni plodinu

Příspěvky: 694
Registrován: 20 led 2007 09:54
Bydliště: SLOWAKIA

Příspěvekod maclos » 22 led 2007 18:49

no ono je to asi docela dost zaujimava plodina kedze sa to da viuzit aj ako krmivo aj na vyrobu toho paliva...no zatial ta cena 3000 na hektar je celkom dost...a ktovie ci su na to postreky ci ked sa do toho obuju nejake pliagy ci to neskape po dvoch rokoch

Příspěvky: 267
Registrován: 09 pro 2006 00:16
Bydliště: karpentná 8

Příspěvekod crossman » 22 led 2007 22:41

mela by to byt dlouholeta plodina,a pokud na to budou dotace tak to do budoucna bude mit mozna nejaky smysl,ale koho znam co to mel,tak s tim skoncil,si predstav ze mas lan stoviku nekde kde jsou baraky-co by na to ti lidi rekli?to uz bych sel radsi do konopi.postriky a kompletni zpusob pestovani urcite najdes nekde na netu

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 23 led 2007 00:25

Nějaký menší dotace jsou už teď. Bylo to okolo 2000kč/ha, teď možná o něco více. Takže celkem se SAPS a TOP-UP to je cca 7000kč/ha za rok.

Příspěvky: 694
Registrován: 20 led 2007 09:54
Bydliště: SLOWAKIA

Příspěvekod maclos » 23 led 2007 00:28

to su dotacie ci co tie skratky

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 23 led 2007 00:32

SAPS jsou dotace na plochu, TOP-Up jsou dotace na plodinu. To jsou klasické dotace, které máte u vás taky.

Příspěvky: 694
Registrován: 20 led 2007 09:54
Bydliště: SLOWAKIA

Příspěvekod maclos » 23 led 2007 00:33

a ked ta plodina stoji okolo 3000/ha tak sa to potom aj oplati si myslim

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 23 led 2007 00:40

No na ceně osiva moc nezáleží. Ekonomika pěstování stále moc nevychází. Pořád se ještě vyplatí pěstovat klasické plodiny, např. obilí a zpracovávat slámu.

Příspěvky: 694
Registrován: 20 led 2007 09:54
Bydliště: SLOWAKIA

Příspěvekod maclos » 23 led 2007 00:45

si tiez myslim ze je to najvyhodnejsie....a mohla by sa aj kukuricna byl tak spracovat??

Příspěvky: 85
Registrován: 04 kvě 2006 21:58
Bydliště: Praha

Příspěvekod matthew » 23 led 2007 00:50

Kukuřice jde taky. Letos se už zkoušela jedna odrůda přímo na peletky. Ovšem kukuřici je nutné sušit, takže musíš mít levný zdroj tepla.

PředchozíDalší

Zpět na Co se sem nevešlo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 30 návštevníků