čtyř pásový Case Steiger

[Cecka Profil]

Ale predsa keby neboli spokojny s tym starsim tak by nebrali novy a to hned 600ku za vyse 350 000€

A na to si přišel jak? Tohle není žádnej argument, může za tim být spousta věcí... Nemluva o tom, že 350k € je naprosto nehoráznej balík peněz v podstatě za jakýhokoli pásáka.

[Vaclav UPZT Profil]

Problemy s pasy se řeší výměnou Goodyear za Camoplast.
Zde je ještě historie značky Steiger to jen pro ty vymytý mozky co jsem letos slyšel že New Holland T9 je nejsilnější traktor na českých polích ne-li v Evropě:
http://www.youtube.com/watch?v=bE2tI-y7 ... ure=relmfu
Mimo jiné kolový traktor byť kloubový s výkonem na 300 koní je prakticky zbytečný.protože málo kdy přenese plný výkon na podložku a s dvoumontáží 900 + 720 vám v Evropě nikdo nedá povolení na vjezd na silnici.(šířka 5.4m).
Maximální kombinace 650+650 je na hraně 4,2m,ale pro výkon 400koní a výše to je nedostačující.

[ErroRiq Profil]

ako tak pozeram na tie klbove traktory, tak ma zaujima jedna vec. mam skusenost iba s jednym typom klboveho traktora a to v nasich podmienkach notoricky znama ST180. na tomto traktore mi najviac vadilo ze akonahle som zatocil ked bol traktor zatazeny zacalo sa vsetko triast od kardanu, mal som pocit ze mi odtrhne cely motor aj s prevodovkou zo silentblokov (smykobrany som na uvrati nezdvihal asi ako kazdy). Moja otazka. Je na tychto modernych klbovych traktoroch tento neziaduci jav nejako odstraneny? Neviem si predstavit ze dam za traktor niekolko stotisic eur a bude mi s nim triast ako so skodovkou.

[miki Profil]

Přední a zadní kolo na podvozku je zdviženo oproti kladkám z toho důvodu, aby se eliminovali vibrace a rázy při jízdě po tvrdém nerovném povrchu. Plocha pásu od krajního kola k první kladce tvoří jakousi nabíhací rovinu a pokud je na silnici nerovnost, tak kontakt s nerovnosti není do "tvrdé" části podvozku. Jinak na poli dojde k zaboření střední části a vznikne nám plocha, pod kterou nám nedochází k tak rychlému nárůstu tlaku a je tam eliminováno "hnětení půdy" (rozdíl mezi kolem malého průměru a kolem velkého průměru stejném osově zatíženém). V prospektech je uvedena samozřejmě plocha co možná největší . Je to relkamní bouda třeba jak plocha sít nebo plocha vitřasadel, skutečnost je vždy jiná Nejlepší pásový podvozek pro zemědělské stroje byl na českém pásáku PPT180 Pro Ferram, byl plně pneumaticky odpružený a měl možnost regulace světlé výšky.
Co se týká difuzního spojování, tohle může nastat pouze při mikrovibracích a při tom, když se plochy budou po sobě smýkat, pokud při práci dochází k podmínkám, které by tohle umožňovali, mělo by to být tedy řádně konstrukčně a materiálově ošetřeno, jinak je to konstrukční vada a šlendrián výrobce.
Pás by měl být z výroby dostatečně předepnut a odzkoušen(deformační zpevnění řetězů motorových pil)

[Jano SK Profil]

Miki: Ak je na podvozku Quadtrack vsetko pevne - hnacie, napinacie koleso aj kladky, ako pomoze gumovy ohybny pas tomu, aby kontakt s nerovnostou nebol do "tvrdej" casti podvozku ?

K tym zazracnym ukazom v gume som sa uz vyjadroval - opat sa tu objavuje odborne popisane "difuzne spajanie" a ja stale nemozem najst nikde rozumne zdovodnenie, preco sa take nieco nedeje v podvozku JD alebo CHallengeru. Tam sa obycajne opotrebovava guma mechanickym poskodenim, trenim s kladkami a pod., ale zatial som nezachytil ziadne ukazy nadprirodzenych javov a potreby odbornych slov. Hlavne som nikde nenasiel navod ako difuzne spojit gumu s gumou ( rad sa samozrejme dozviem nieco nove)

[miki Profil]

No právě, nerovnost narazí na pás mezi velkým kolem a kladkou, kde se pás chová jako struna nebo membrána (to si vyber sám), tudíž v průžné části, dále dochází k natáčení celé delty kolem hnacího kola.
Co se týká difuzního spojování, tak mám důvod právě podle toho, co zde bylo napsáno, se domnívat , že to není u CASE to pravé ořechové. Asi se jim to nějak "nepovedlo". Pásy u Steigeru jsou podstatně méně namáhány než pásy u CAT či JD, ale je s nima mnohem více problémů .
Mrknite na tohle, podívejte se na videa na youtube www.soucy-track.com

[Cecka Profil]

Zase Soucy pásy... To přece vůbec nejde srovnávat. Soucy dělá pásy primárně na rozložení hmotnosti apod. Rozhodně to není na těžký tahový práce - jinak to dopadne jako v "jednom podniku" u nás v ČR, kde to úplně servali z kladek... o ceně ani nemluva.

[miki Profil]

Ale to já netvrdím, dal jsem to jako příklad, kde je vidět chování delty v terenu a nerovnostech. Jinak každý pás rozkládá hmotnost. SoucyTrack je podstatně subtilnější konstrukce, to souhlasím

[Jano SK Profil]

Stale som sa nedozvedel nic o tom hnusnom difuznom spojovani, ale nevadi. Ked niekto bude na skoleni u Case, mohol by sa na to opytat, ak bude take nieco v prezentacii.

Problem u Quadtracku nie je v pasoch samotnych, tie v Camoplaste vedia urobit dobre ( a robia ich pre vsetkych vyrobcov pasakov ), ale v koncepcii prenosu sily. Dovolim si nesuhlasit s Mikim, ze pasy na Quadtracku su podstatne menej namahane, ako na CH/JD - prave naopak a to je dovod, preco sa deje co sa deje.

Prenos sily priamym zaberom, co je tlacene ako prednost, pretoze nemoze dojst k preklzu medzi nahonovym kolesom a pasom, je zaroven zdrojom problemov - vzdy povoli najslabsi clanok retaze, a to je zaberovy vnutorny blok v pase. Ak vypadne jeden spalok, pas skoncil.. Opasanie nahonoveho kolesa retazou ( pasom ) nie je velmi velke a ak sa spravne pamatam, najvacsia sila sa prenasa cez 3 prve zuby a od 1. sa postupne znizuje. Takze ak sa velke naradie vzoprie taznej sile, preklz je nizky, lebo je velka stycna plocha - tak prave ten jeden gumenny spalok v pase je na rade.. ak by vydrzal, moze byt dalsia v rade napr.prevodovka a pod. U CH/JD koncepcie je poslednych asi 20 rokov zadne koleso vacsie a prenos sily iba tlakom funguje bez preklzu. Ak ak by aj v extremnych podmienkach ten preklz nastal, urcite je lepsie zaznamenat hoci aj 10% preklzu medzi nahonom a pasom ako zniceny pas..Cena jedneho obutia Quadtracku je 2 x CH / JD. Co som videl novy Quadtrack s 660 HP, tak sa na podvozku vela nezmenilo, hodne vela koni tlaci na hodne maly kusok navulkanizovanej gumy..

[miki Profil]

Nebudu se dohadovat o nějaký kW, ale rámcově jsou to stroje o +-stejném výkonu a hmotnosti. Ovšem u CAT i JD je přenos výkonu realizován pomocí dvou dlouhých pásů, které jsou navíc určeny k řízení smykem, tudíž jsou namáhány i bočními silami. U CASE je tahová sila přenášena pomocí čtyř pásů a zatáčení se děje pomocí kloubu. Z toho mi jasně plyne rozdílé provozní zatěžování v neprospěch CAT i JD (nebo má někdo jiný pocit?). To, zda je přanos síly z hnacího kola na pás proveden pomocí tření nebo pomocí tvarového spojení je věcí pouze volby vhodnosti konstrukce . A to jak se daná konstrukce chová při dynamickém zatěžování či přeťěžování vlivem různých adhezních či provozních stavů svědčí o její spolehlivosti a odolnosti.
První modely CAT Challenger 65-85 měly hnací kolo malého průměru a postupem času se přešlo logicky na větší půměr (udělej si výpočet řemenového převodu pro různé průměry řemenic a zjistíš proč).

[Jano SK Profil]

Vypocet remenoveho prevodu si neurobim, pretoze netusim ako...zrovna vtedy som v skole chybal...

A mam naozaj iny pocit, co sa tyka toho namahania. Skus mi to nejako zdovodnit.

Asi by bolo dobre este ujasnit, co je to vlastne to namahanie - ci sa jedna o absolutnu silu ( jej velkost a smer ), alebo relativnu silu ( jej velkost a smer v pomere k pevnosti zatazovaneho dielu ). A ta relativna sila je prave to, co si myslim, ze je vacsi problem...

[miki Profil]

To jak je pás namáhaný z hlediska vnitřní konstrukce (tření nebo zuby) nás jako uživatele nemá příliš zajímat, nás zajímá to, jaký výkon případně tahovou silu je pás schopen přenést na podložku. Case, CAT i JD mají hmotnostně i výkonově přibližně "stejné" parametry, ovšem výsledný přenos síly je u CASE realizován 4 pásy a u CAT i JD pouze dvěma pásy, z čehož plyne že jeden pás u CASE je zatěžován poloviční silou než u konkurentů. A to do toho nejsou počítány jakékoli boční síly vznikající při řízení smykem.
Ovšem podíváme-li se na to ze strany hodně konzervativní, budou-li teréní či pracovní podmínky "zvláště nepříznivé", tedy bude-li přenos tažné síly realizován pouze jedním pásem, tak je pás u JD i CAT přetížen pouze jedním násobkem (dvojnásobná síla na pás, přičemž pás může proklouznout na turasu), kdežto pás u CASE je přetížen trojnásobkem (čtyřnásobná tažná síla, pás na turasu neklouzne ). A mám obavy, že tohle právě soudruzi z USA asi hodně podcenili

[Jano SK Profil]

Vysledok vieme obaja rovnaky, ale preco k tomu dochadza vidime rozdielne, hlavne nezdielam tvoj nazor, ktory system pasov je viac "namahany".

Ale pouzijem tvoj argument: zaujima nas, aky tahovy vykon / silu je schopny pas preniest na podlozku - suhlas. Len aby pas mohol preniest silu na podlozku, musi najprv hnacie koleso preniest silu na pas... a sme asi pri tom, kde mam opacny nazor ako tvoj. Ak berieme rovnaky vykon napr.500 HP ( mozno lepsie Nm ), tak na CH/JD je k stycna plocha hnacieho kolesa a pasu asi 6.280 cm2 ( (2 x 3.14 x 100)/2 x 20 - 50% opasanie , 20 cm sirka kolesa ). U Case si to netrufam uplne presne zratat, ale moze to byt orientace 630 cm2 ( 6 kladiek v zabere, spalok ma rozmer 15 x 7 cm ?). Takze cez stycnu ploch 6300 cm2 potrebujem preniest 250 HP, kym cez stycnu plochu 630 cm "iba"125 HP. 10 x mensia stycna plocha na prenos 2 x mensej sily znamena 5 x vacsie zatazenie. Ten prepocet asi bude trochu komplikovanejsi, ale podla mna je toto podstata.

Bocne sily zatacania smykom - aky je rozdiel medzi CH/JD a CASE ? Ak sa teda CH/JD otaca smykom a CASE nie, pretoze sa zataca pomocu klbu, ak by sa tahali za sebou 2 ks CH/JD na tyci uz by sa neotacali smykom ?? Poprosim vysvetlit....

[miki Profil]

Ve styku s podložkou (a třeba i prostý tah v pásu) jsou pásy namáhány jak píšu já, ovšem ve styku s turasem je to bohužel vlivem konstrukce (hrubé konstrukční chyby CASE) tak jak píšeš ty. To je celé. Slabé místo nemá být konstukce, ale tam, kde jsem schopen přenést sílu do podložky . Místo, aby tě došlo k prokluzu pásu po podložce (zemi, silnici atd), tak se ti urve špalek, ukroutí hřídel vylomí zub v převodovce. To je vše. Co je pro mně jako uživatele důležité? Řešit konstrukci? Ne přenést výkon a získat tažnou silu při extrémní životnosti . Je to asi tak jako by v jednom stroji byla převodovka mechanická, dostatečně předimenzovaná i na provoz v terenu, možnost velkých rázů a přetížení a v druhém stroji byla použita převodovka, která je určena pro plynulý provoz na silnici atd sice přenese daný výkon, ale její životnost je úplně někde jinde.
Kdyby jsi nechyběl ve škole při blbých řemenových převodech, tak by jsi zjistil, že existují koeficienty zatížení (rázový provoz, bezrázový provoz atd)

[Cecka Profil]

Furt tu diskusi nechápu. Miki tu tvrdí, že pásy na Quadtrakovi jsou mnohem méně namáhané, ale realita je taková že nevydrží vůbec nic, respektive aby něco vydržely, musí se dobře zajet BEZ zátěže traktoru + provést pár věcí proti "difusnímu spojování", což je naprostá hrůza. Asi se shodneme na tom, že v ohybu, který teoreticky později způsobuje praskání řemene/pásu, je mnohem víc namáhaný pás u Quadracu, protože kopíruje obvod mnohem menších kol, než je to u CHALL/JD.
Řešením, že zvednu na každém pásu Quadtraku přední a zadní kolo a kladky nechám více dole v praxi taky moc nefunguje. Jízda po silnici ve vyšší rychlosti na delší vzdálenost znamená pro obsluhu přímo krutej trest :/ A bavit se o tom, že kámen narazí do pružné plochy pásu mezi kladkou a vodícím kolem mi už přijde skoro k smíchu. To už sme fakt teoretici až na půdu.
To zatížení jedoho pásu... že ve specifických podmínkách je pás u Case přetížen trojnásobkem... dělá to na mě dojem, jako bych nutil krávu chodit po jedný noze a ne po čtyrech.
Já myslim, že praxe jednoznačně ukazuje, že konstukce tak jak ji má Case není bohužel pro zemědělský tahač vůbec šťastná - je to vhodný pro rozložení hmotnosti stroje. Malý úhel opásání pásu způsobuje extrémní zatížení záběrových bloků, které se pak samozřejmě vytrhávají. Absence jakéhokoli odpružení zhoršuje tahový vlastnosti a znepříjemňuje jízdu při dopravě (někde sem četl že u dozerů - což není zrovna supr příklad - se odpružením kladek zvedla výkonost stroje o 10-15%).
...a to sme se ještě nedotkli převodovek (:

[miki Profil]

No právě, jak chodí kráva (u Cecka po čtyřech )? Stojí na čtyřech nohách, Když jde tak vždy jednu nohu má zvedlou, tudíž její hmotnost nespočívá na čtyřech nohách, ale na třech , a když běží, nebo skáče, tak zabírají jen nohy dvě, hmotnost je rozdělena pouze na dvě. A u toho traktoru je to obdobné , jen nemá nohy, ale kola a vezmi to tak, že máš zaplé všechny uzávěrky a tři ze čtyř pásů máš na ledě (extrém), ale právě a pouze ten jeden pás musí přenést celou tažnou sílu. To je to přetěžování
Proč se u Zetoru vypíná při jízdě po silnici předek? Aby se neopotřebovávaly nadměrně pneumatiky, aby se nepřetěžoval kardan a neopotřebovávala ozubená kola. Navenek traktor jede, ale uvnitř trpí a stejné je to u CASE.
Pokud jde o to zvedání vodícího kola, tak je to v podstatě ekvivalent toho, jaký je rozdíl v jízdě po nerovnostech kola malého průměru a kola velkého průměru.
Udělejte si prosím základní silový rozbor, jedna síla na háku a k ní do rovnováhy u CASE čtyři čtvrtinový, nebo dvě poloviční u JD, CAT (tak který pás je zatížen víc?).
Bohužel konstruktéři u CASE mají konstrukci delty počítanou na tu 1/4 (nepočítají s možností přetížení, tudíž to nemá životnost)
Pánové, občas se taky dívejte na pracující stroj z pole a ne z kabiny. Sledujte jak se chová, jak mu zabírají které časti atd. A sledujte i tu přírodu (ne, že vám kráva chodí po čtyřech, žirafa má taky čtyři noho a chodí po dvou ). Máme se všichni co učit

[miki Profil]

Jo, ještě zde jsou pěkná videa, kde je vidět chování pásů http://www.howeandhowetechnologies.com

[Cecka Profil]

Na mě to celou dobu dělá dojem, že řešení podvozku u pásáku od Case prostě neodpovídá požadavkům na zemědělský pásový traktor. Proto kolem toho řeší přímo fantazijní teorie a v praxi jsou s tím strojem nemalý problémy... ono to taky docela koresponduje s tím, když Milata zkoušel do Quadtraka zapřáhnout skrejpry...

[George8030 Profil]

Na mě to celou dobu dělá dojem, že řešení podvozku u pásáku od Case prostě neodpovídá požadavkům na zemědělský pásový traktor. Proto kolem toho řeší přímo fantazijní teorie a v praxi jsou s tím strojem nemalý problémy... ono to taky docela koresponduje s tím, když Milata zkoušel do Quadtraka zapřáhnout skrejpry...

Ono co se týče P. Milaty,tak ten má hodně specifické podmínky a nároky na pásové tahače ve skrejprech ...tam bych byl velice opatrný. Ale budu psát svůj nároz z praxe,kdy jsem něco s pásákama najel.
Co se týče konstrukce CH/JD jsou shodné až na nějaké rozdílné prvky odpružení a použití nějakých jiných materiálů na rolnách apod. tam asi není moc o čem diskutovat. Jediný rozdíl je tu Case ve své konstrukci. Defakto obdobné konstrukce jako dělá Soucy Track - který jsem viděl jezdit na JD 8530 a VUBEC to nefungovalo!!! ... trhalo se to,i co se týče kvality materiálového zpracování,velké problémy s povolováním se celé konstrukce,trhání se pasů a hlavně pohonu špalků.-
Co se týče pohonů u CH/JD ...při tak obrovském přetížení,které se dovede nastínit defakto JEN v těch skrejprech,dojde k proklouznutí,aby nedošlo k poškození dalších segmentů podvozku,či případně komponentů přenosu síly a převodovky. U Case se v hodně případech utrhaly vnitřní špalky,skrze ně je celý pohon, kdy na 4 pasech na průměru 4 špalků (4*4=16) na 16ti špalcích se přenáší 600hp (beru dnešní STX 600)... CH/JD maji na hnacích rolnách odtokové kanály,kudy nežádoucí materiál odejde a nedostane se mezi hnací kolo a pás (je těmi kanály vytlačována i hlína,bláto aj.)
Další věc je,že dvou pásová koncepce má mnohem větší styčnou plochu než Case (když si vezmu,co uvádí a jaká je realita) + napínací rolny ve vzduchu,takže o namáhání vodících rolen ani nemluvim. Další věci o kterých jste tu už mluvili,jako je krátké opásání a malý poloměr pasu. Kde dochází k mnohem větším ohybům a namáhání. Oproti dlouhému opásání,kde je ten úhel mnohem plynulejší a méně agresivnější. Jediné,co je možná nevýhodou klasických pásáků je diferenciální řízení,kde dochází při otáčení ke snížení výkonu na vliv zatočení a dochází k tzv. vyjetí nepatrné koleje (kterou přejezdem souvratě snadno zapravíte a to jsem si sám vyzkoušel). Osobně pro mě,když se řekne pásák,tak pro mě je pásák klasicka Challenger/JD ... Case je kloubovej traktor hozený na pásové podvozky,které nejsou stavěny na takové výkonu,kdy u dnešního Case 600 uvedějí až 670HP (za určitých podmínek) a po tom,co Case vyměnil pro mě tak kvalitní motory Cummins za motory Iveco s dvojím přeplňováním, jen nad tím mávám ruku,kde z 12,9l motoru bi-turbo dostanu 670hp a ještě Iveco,když jsem viděl co to dělá v kombajnech New Holland TX např. kde 4 sezonu a motory KO na generálky a to nebyl jeden případ.
Dále když se vrátím z podvozkům,tak jediné co ocení obsluha je to,že Case má menší problémy s otáčením na souvrati díky kloubovému zatáčení,ale jinak jediné co teď udělali,tak je možnost připlatit si za odpruženou kabinu (komfort pro obsluhu), ale pro vylepšení snížení vibrací NIC.
Další to,že agrumenty Casu,že my máme 4 pásy a tudíž lepší styčnou plochu na víc pásech? Jděte se podívat na přejezdi po 2 pásových traktorech a po Casu,poznáte kde jezdil Case v tu chvíli. Kdy 2 pásové podvozky jedou zároveň za sebou a tudíž je to dvojí utužení při nižší styčné ploše. než 1 pás při x násobně větší styčné ploše.

[Honza Sedlák Profil]

Ač nemám s tímto společného nic, dovolil bych si malinko oponovat. Začnu s motory v kombajnech NH. Iveco motory byly použité pro typy TX 68 a TF 78, ostatní řady měly motory Ford, Ford New Holland později New Holland. Těchto mlátiček jsem poznal dost na to abych mohl s ledovým klidem říct že problémy nebyly jak u řad TX, tak později CX a CR s Cursory.
Myslím že nejen já ale i ostatní by uvítali návrat těchto spolehlivých motorů se spotřebou 12l/ha, které tlučou v mlátičkách mnohde ještě po 16 letech provozu.
Ke Quadtracu - s opásáním je to pravda, ale řeknu li A mohu říct i B. Case má zkušeností poměrně dost za dobu provozu Quadtraců, kdy měly ještě starší "Steigery" na pásech. Kupodivu poměrně dlouho používal Case pásy od Goodyearu, kt. nechtějí vidět majitelé už ani v Americe díky vytrhávání tažných bloků.
Dnes u nových typů jsou použité pásy od Camoplastu stejně jako u JD a Cat, navíc silnější skrejprová verze do extrémních podmínek s jiným řešením. Na Goodyearu byly bloky lepené, proto došlo k vytržení, u Camoplastu jsou řešené jinak, navíc s výztuhou a jsou součástí celého pásu. Takže tady by problém dál být neměl.
Další důležitou věcí je potřeba pečlivá obsluha. Pásy je třeba vystředit (4x rozjet na rovné ploše a zkontrolovat, příp. seřídit). Nic se nestane když se tohle udělá před hlavní prací (jaro, léto, podzim). Za další je třeba kontrolovat náplň v ložiscích na rolnách a před přejezdy dělat ještě jednu věc stejně jako u JD....
Viděly jsme ale novou STX 600 z nejmenovaného podniku, kde se tomuto zřejmě nevěnoval nikdo, vč. servisu a očekávám že mašina dopadne jako předešlé 450 a 530.
Co se týká motorů, tam není výrobce přímo Iveco ale FTP, součást koncernu CNH (Fiat), tudíž technologie vyvíjená trochu někde jinde.
Nedělám nic pro Case ani NH, pouze si dovolím napsat to co vím, jelikož kolem těchto strojů chodíme a snažíme se dávat dohromady jakékoliv informace, "vychytávky a špeky" od obsluh z provozu a záměrně ještě neuvádím vše

[neznalek Profil WWW]

http://www.globalwinnipeg.com/heavy+dut ... story.html

[komar Profil]

Chci se zaptat Honzy Sedláka, co se teda musí dělat před každým přejezdem u pás. traktorů?

[miki Profil]

No ony i ty olejovou mlhou mazené koncové převody jsou celkem úlet. Je to dost náchylné k poruchám a u traktoru na který potom beztak věším závaží nedat pořádně nadymenzovaný koncák který by vážil o pár kg víc je přinejmenším zvláštní.

[Vaclav UPZT Profil]

Na mě to celou dobu dělá dojem, že řešení podvozku u pásáku od Case prostě neodpovídá požadavkům na zemědělský pásový traktor. Proto kolem toho řeší přímo fantazijní teorie a v praxi jsou s tím strojem nemalý problémy... ono to taky docela koresponduje s tím, když Milata zkoušel do Quadtraka zapřáhnout skrejpry...

Myslíš si že je lepší na každé souvrati zpomalovat až brzdit jeden pás.aby jsi zatočil?
Na jarním mokrém poli nebo při zaorávání hnoje u klasických pásáků zapomeň na autopilota.
Provozujeme a servisujeme devět těchto pásáků a kolegové u Gruberra dalších dvanáct.
Pásy montujeme Camoplast,víčka podvozků průhledná,aby obsluhy mohli jen pohledem kontrolovat přítomnost oleje v rolnách.
S těmi problémy koncáků si převážně mohou obsluhy samy,protože zatáčet na uzávěrky nevydrží žádný stroj a dříve nebo později něco odejde.
Jediné co vidím jako slabší článek u podvozků Stejger je nemožnost mazání čepů spojovacích lišt,maznice dopraví mazací tuk pouze k vnější straně ložisku tzv.čočce,ale samotný čep je "nasuchu" postupem času vycuká se ve vnitřním kroužku ložiska,kde se udělá vůle a hrany přes které nejde čep demontovat,jen obtížně.Mnohé obsluhy tomuto předcházejí tím,že na konci sezony nebo před ní.Čepy povytáhnou a promažou.
Toto je ale bolest většiny podobných spojů používaných na všech strojích a značek z USA.

[Vaclav UPZT Profil]

No ony i ty olejovou mlhou mazené koncové převody jsou celkem úlet. Je to dost náchylné k poruchám a u traktoru na který potom beztak věším závaží nedat pořádně nadymenzovaný koncák který by vážil o pár kg víc je přinejmenším zvláštní.

Ve všech koncákách je taková "mlha"že když odejde těsnící kroužek,při destrukci ložiska,tak během chvilky vyteče veškterá hydraulika ven.Obě dvě nápravy slouží ještě jako zásobníky hydraulického oleje,tak že oleje tam je mnoho.
Původně jsme si taky mysleli že jsou nápravy poddimenzované,ale když tento problém řešíme pouze u dvou strojů z devíti ještě né těch nejsilnějších,tak jsme se pokoukli jak je kdo používá.

[Denis Profil]

John Deere oficiálně vstupuje do segmentu kloubových pásovců.

https://www.youtube.com/watch?v=fKtEQJ3HuXA


P.S. Vím, že to patří pod jinou značku, ale myslím si, že bude lepší když to bude tady (druhová příbuznost).