mlátící ústrojí sklízecích mlátiček - otázky k BP

[edoslakatos11 Profil]

Dobrý den, měl bych na vás velkou prosbu. K obhajobě BP jsem dostal otázky na které neumím sám odpovědět a proto bych vás chtěl požádat o pomoc. Otázky jsou následnující :
1) Čím je způsoben rozdíl mezi celkovým měrným příkonem mlátičky a součtem měrných příkonů naprázdno a na zpracování sklízené hmoty?
2) Jak by autor stanovil měrný příkon naprázdno v kW na kg/s?

[miki Profil]

Tak asi by bylo dobré sem tu BP hodit nebo mi poslat odkaz kde ji stáhnu, aby se dala přečíst, protože je otázka co tam máš napsáno a uvedeno. On tě může takhle někdo upozorňovat na chyby co tam máš. Ale aby jsi dostal odpověď.
Celkový měrný příkon je max. celkový příkon podělený max. hmotnostním tokem sklízené hmoty. (mlátička jede do max. stoupání, mlátí, je plně zatížená)
Měrný příkon naprázdno je příkon mlátičky když jede, ale nemlátí ( mlátička a lišta je však puštěná) a měl by být podělený taktéž max. hmotnostním tokem sklízené hmoty (ikdyž vlastně přes mlátičku nic nejde, jsou to pouze ventilační, třecí a valivé odpory).
Měrný příkon na zpracování hmoty by měl být vlastně rozdíl těch dvou předchozích. Pokud se ti to nerovná, tak je několik možností.
-mlátička nejede při měření pod zátěží a na prázdno po stejné dráze stejnou rychlostí a nemá přibližně stejnou hmotnost.
-při mlácení máš lištu dole a tudíž tam máš třecí ztráty při zkoušce naprázdno ji máš nahoře a ty ztráty tam nejsou

Ale jinak by na to měla existovat nějaká metodika ze státní zkušebny zem strojů.
To jsou tak věci co by mohly být, ale pokud jsem tvoji práci nečetl tak mohu těžko radit. Máš tam asi fakt nějakou nesrovnalost

[edoslakatos11 Profil]

Energetická náročnost sklízecí mlátičky
Sklízecí mlátička spotřebovává energii na pohon pracovních ústrojí, ale také na vlastní pojezd, tj. na překonání valivého odporu.
Energetická náročnost závisí na stavu sklízené hmoty (např. čím je zpracovávaná hmota vlhčí, tím je i energetická náročnost vyšší), na půdním reliéfu, stavu půdy sklonu pozemku. Lze ji vyjádřit vztahem:

kde:
Pm – celkový příkon sklízecí mlátičky (kW)
Pp – příkon na pohon pracovních ústrojí na vývodovém hřídeli motoru sklízecí mlátičky (kW)
v – pojezdová rychlost sklízecí mlátičky (m.s-1)
Fv – valivý odpor sklízecí mlátičky (kN)
G – tíha sklízecí mlátičky (kN)
η1 – účinnost pohonu pracovních ústrojí (-)
η2 – účinnost pohonu hnacích kol (-)
η3 – účinnost prokluzová (-)
α – úhel svahu (°)
Energetická náročnost sklízecí mlátičky je určena především průchodností a s ní spojenou pojezdovou rychlostí. Vyjadřuje se měrným příkonem na 1 kg průchodnosti.
• U tangenciálních sklízecích mlátiček je celkový měrný příkon do 25 kW na 1 kg.s-1, u axiálních je o 10 až 20 % vyšší, tj. do 29 kW na 1 kg.s-1.
• Příkon na pohon pracovních ústrojí se skládá :
- Z příkonu na pohon naprázdno
- Z příkonu na zpracování sklízené hmoty
• U tangenciálních sklízecích mlátiček je měrný příkon naprázdno 2,2 až 2,7 kW na 1 kg.s-1 a měrný příkon na zpracování sklízené hmoty 5,5 až 6,9 kW na 1 kg.s-1.
• U axiálních je měrný příkon naprázdno 2,5 kW až 3 kW na 1 kg.s-1 a měrný příkon na zpracování sklízené hmoty 6,6 až 7,9 kW na 1 kg.s-1.

• Ztráty v mechanických pohonech činí průměrně 20 % (účinnost 0,8).
• Ztráty v hydraulických pohonech až 35 % (účinnost 0,65). [4]

[miki Profil]

No tak to už chápu ten dotaz 1)
Vezmu-li tangenciální tak celkový měrný příkon je 25kW/(kg.s-1), naprázdno je 2.7kW/(kg.s-1), a na sklizenou hmotu 7kW/(kg.s-1), což 25-2.7-7 je 15.3 kW/(kg.s-1), které ti někde schází, proto se na to ptá. U axiálů je to obdobné. Tudíž je otázka , kde jsi čerpat tato čísla a podle jaké metodyky jsou zpracovaná.
Možná tam nemáš u příkomu naprázno a na sklizenou hmotu započítán výkon na pojezd. Případně každá plodina má jiné energetické nároky. Prostě sečítáš hrušky s hruškama.
Stejně tak nechápu rozdíl mezi celkovým příkonem a příkonem na hřídeli motoru

[edoslakatos11 Profil]

jo tak to potom už chápu, nejsou tam započítány asi určitě všechny příkony. Ale stejně furt nechápu proč autor knihy ze které jsem to citoval uvadí jako jednotku kW kg/s když mlátičkou nic neprochází.

[miki Profil]

No protože teoretický tok tou mlátičkou je třeba v obilí 20kg/s a proto, pokud porovnáváš měrné výkony, tak to musíš normovat tím teoretickým tokem.
Ono jak píšeš třeba že když je vlhká hmota, tak je výšší náročnost. To je pravda, ovšem ti klesá i ten max. možný průtok. Tj max průtok mlátičkou je funkcí jak vlhkosti, tak i typu mlácené hmoty (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice). Dále někdo měří enrgetickou náročnost pouze mlátičky (stroj stojí a na lištu se hází materiál, druhý to měří při klsickém provozu. Vše je dáno použitou metodikou.
Jinak může být i v podstatě problém v tom materiálu ze kterého jsi čerpal. Autor to nějak neřešil.

[edoslakatos11 Profil]

Dobrá tedy a jak by teda měly znít ty odpovědi, které bych měl podat při obhajobě. At to mám po kupě docela se do toho začínám motat.
1) Čím je způsoben rozdíl mezi celkovým měrným příkonem mlátičky a součtem měrných příkonů naprázdno a na zpracování sklízené hmoty?
2) Jak by autor stanovil měrný příkon naprázdno v kW na kg/s?

[miki Profil]

1) Dané informace byly uvedeny v literatůře ........ Za předpokladu použití metodiky měření že celkový měrný příkon je max. celkový příkon podělený max. hmotnostním tokem sklízené hmoty. (mlátička jede do max. stoupání, mlátí, je plně zatížená), potom měrný příkon naprázdno je příkon mlátičky když jede, ale nemlátí (stejné stoupání, rychlost,hmotnost, mlátička a lišta je však puštěná) a měl by být podělený taktéž max. hmotnostním tokem sklízené hmoty (ikdyž vlastně přes mlátičku nic nejde, jsou to pouze ventilační, třecí a valivé odpory), potom měrný příkon na zpracování hmoty by měl být vlastně rozdíl těch dvou předchozích.
Tudíž v litaratuře je chyba, které jsem si nevšiml, protže vezmu-li tangenciální mlátičku tak celkový měrný příkon je 25kW/(kg.s-1), naprázdno je 2.7kW/(kg.s-1), a na sklizenou hmotu 7kW/(kg.s-1), což 25-2.7-7 je 15.3 kW/(kg.s-1), které někde schází zdůvodu buď špatně použité metodiky nebo špatně opsaných údajů v literatuře...... U axiálů je to obdobné.
Je možné též použít metodiku měření kdy pojezdová rychlost mlátičky je nulová a potom je celkový měrný příkon roven měrnému příkonu naprázdno plus měrnému příkonu na zpracování hmoty plus měrnému příkonu na pojezd (ten se potom zjišťuje zvlášť jízdou) tohle se používalo dříve, kdy nevylo k dispozici mobilní měrné zařízení.

2)Viz část předchozí odpovědi. Měrný příkon naprázdno je příkon mlátičky když jede, ale nemlátí ( stejné stoupání, rychlost,hmotnost, mlátička a lišta je však puštěná) a měl by být podělený taktéž max. hmotnostním tokem sklízené hmoty (z měření max. celkového příkonu) (ikdyž vlastně přes mlátičku nic nejde, jsou to pouze ventilační, třecí a valivé odpory).

Jinak tato problematika je popsána v asi 40-50 let starých Mechanizacích zemedělství a Mechanizacích zemedělství-technický týdeník, kde tehdy vycházely celkem hezké vědecké články (ze zkušebny a výzkumáků). Bohužel nevím zda máte tohle na škole k dispozici

[edoslakatos11 Profil]

moc vám děkuji za odpovědi. Pro srovnání ješte uvádím odpověd na otázku 1 kterou jsem dostal od jednoho technika
1) Čím je způsoben rozdíl mezi celkovým měrným příkonem mlátičky a součtem měrných příkonů naprázdno a na zpracování sklízené hmoty?
Celkový příkon mlátičky naprázdno = součet všech příkonů naprázdno a
Celkový výkon mlátičky při zatížení = součtu celkových příkonů při zatížení.
Rozdíl je v tom, že při zatížení, bude v ložiskách větší tření = ztráty, větší tření bude i v samotném rotoru = ztráty, který musí protočit všechen materiál. Pokud jsou na mlátičce řemeny tak při zatížením zde bude určitý prokluz = ztráty. Rovněž budou ztráty při zatížení hydraulické soustavy = ztráty.
Obecně to budou ztráty tepelné a ztráty třením, které budou označeny řeckým „delta“. Všechny tyto ztráty budou ovlivněny účinností daných mechanismů označovaných řeckým „ný“

A prosím vás ještě o vyhádření.

[miki Profil]

účinnost ložisek je cca 99-98% zatížení které přes něho teče, účinnost klíňáku je někde kolem 92%
To zvýšené tření atd je zahrnuto do měrného příkonu na zpracování hmoty.
Měrný příkon na prázdno je příkon hlavně na pohyb (zanedbám li pojezdovou rychlost) ventilátorů na vzduch na čištění, pohyb dopravníků, sít, vytřasadel, kosy, přihaněče, šneku, drtiče atd. Všechno tohle se musí točit a má to nějaké hmoty, které jsou ovšem v porovnání k hmotě zpracovávané majoritní.
Obecně to budou pouze ztráty třením, které se přemění na teplo

[edoslakatos11 Profil]

Poslední otázku kterou bych měl by byla:
Uveďte rozdíly z hlediska teorie mlácení a separace mezi axiální a hybridní SM

[miki Profil]

Ta to snad si dokážeš najít sám, ale u axiálního stroje je to jak když vezmeš klasy do dlaně a začneš vydrolovat semena, následné odloučení zrna je důsledkem odstředivých sil. U tangenciálního je to jako když do ruky vezmeš snopek a udeříš s ním např o nějakou tyčku.

[edoslakatos11 Profil]

Může být?
Tangenciální mlátička - výmlat probíhá v mláticím ústrojí (buben a koš, případně bubny a koše, když jich více), separace zbytkového zrna ve slámě probíhá na vytřasadle
axiální mlátička - výmlat probíhá v první části rotoru (cca 1. třetině) ve zbylé části probíhá separace.
Hybridní mlátička - výmlat probíhá mezi bubnem a košem, separace obvykle ve 2 rotorech
U tangeciální mlátičky dochází k mlácení úderem mlatky do klasu (nešetrné, vede k poškození zrna) u axiálního výmlatu je zrno z klasu vytíráno a separováno odstředivou silou (velmi šetrné a účinné)

[miki Profil]

Jo, to je dobré

[edoslakatos11 Profil]

ok každopádně ti moc děkuji za odpovědi na ty mé předchozí otázky.