Svazenka vratičolistá
Příspěvků: 26
• Stránka 1 z 1
Svazenka vratičolistá
Potřebuji zasít svazenku vratičolistou jako včelí pastvu. Svazenka vykvete asi po 40 dnech a 40 dnů i kvete. To znamená, že bych ji mohl otočit dvakrát do roka. Zajímalo by mě, jestli stačí svazenku pokosit a nechat ji znovu obrazit - jestli vykvete, nebo jestli je nutné pro další květ ji zorat a znovu zasít?
Kvalitní psí pelech vhodný i do kotců. Matrace pro psy slouží ke zdravému ležení psa.
Re: Svazenka vratičolistá
když ji necháš odkvést tak ti "zaseje" sama. Já ji minulý rok řešil na semeno.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet
Re: Svazenka vratičolistá
Nevím, jestli se mi vyplatí nechat ji odkvést. Když ji hned po odkvětu zaseju znova, tak můžu mít včelí pastvu dvakrát do roka, ale když si ji nechám na semeno, tak jenom jednou. Semena bych mohl prodat včelařům, ale zisk by to byl nižší než z medu, které včely ze svazenky přinesou.
Kvalitní psí pelech vhodný i do kotců. Matrace pro psy slouží ke zdravému ležení psa.
Re: Svazenka vratičolistá
no nevím, pokud se ti svazenka povede tak je to celkem dobrý džob.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet
Re: Svazenka vratičolistá
Svazenka - prodej semene z 1 ha = cca 30 000 Kč.
Svazenka - medonosnost z 1 ha = 600 kg * 100 Kč = 60 000 Kč.
Pořád mi to vychází lépe zasít svazenku 2 x za rok, protože 2 x 60 000 Kč = 120 000 Kč.
Takže na semeno čekat nebudu.
Svazenka - medonosnost z 1 ha = 600 kg * 100 Kč = 60 000 Kč.
Pořád mi to vychází lépe zasít svazenku 2 x za rok, protože 2 x 60 000 Kč = 120 000 Kč.
Takže na semeno čekat nebudu.
Re: Svazenka vratičolistá
Pavel10 píše:Svazenka - prodej semene z 1 ha = cca 30 000 Kč.
Svazenka - medonosnost z 1 ha = 600 kg * 100 Kč = 60 000 Kč.
Pořád mi to vychází lépe zasít svazenku 2 x za rok, protože 2 x 60 000 Kč = 120 000 Kč.
Takže na semeno čekat nebudu.
jen ze zvědavosti - kolik musíš mít včelstev aby ti tuhle snůšku z 1ha svazenky přinesli?...
Re: Svazenka vratičolistá
Pavel10 píše:Svazenka - prodej semene z 1 ha = cca 30 000 Kč.
Svazenka - medonosnost z 1 ha = 600 kg * 100 Kč = 60 000 Kč.
Pořád mi to vychází lépe zasít svazenku 2 x za rok, protože 2 x 60 000 Kč = 120 000 Kč.
Takže na semeno čekat nebudu.
2x setí po 30 litrech = 60litrů
2x snáška po 60 l = 120 l
minus 60 l (setí + náklady) ???????
Nebyl by výsledný efekt, semeno, lepší?
Re: Svazenka vratičolistá
Já si myslim (nejsem odborník na včelaření),že ta výtěžnost z 1ha svazenky ze dvou pastev nebude tak výhodná , jak uvádíš. Část tý pastvy jak uvádíš ti odnesou cizí včely (sousedů, divoký a jiní opilovači), cena květovýho medu neni tak vysoká (může být při prodeji ze dvora), kvetení svazenky se ti může částečně krýt s řepkou nebo hořčicí čast včel poletí tam.
Druhej osev se ti může odálit kvetení. Bude přísušek,nebo špatný podmínky pro založení a kvetení se ti posune do doby, kdy se včeli už přikrmujou na zimu. To ušetříš ,že nebudeš muset tolik přikrmovat. Pochybuju že stihneš dvakrát za rok vytočit med ze svazenky.
Na druhou stranu dělat semeno na malý výměře taky nebude tak zajímavý.
Svazenka často může zmladit po deštích, ale většinou to neni takový jako kdybys ji znova zasel.
Druhej osev se ti může odálit kvetení. Bude přísušek,nebo špatný podmínky pro založení a kvetení se ti posune do doby, kdy se včeli už přikrmujou na zimu. To ušetříš ,že nebudeš muset tolik přikrmovat. Pochybuju že stihneš dvakrát za rok vytočit med ze svazenky.
Na druhou stranu dělat semeno na malý výměře taky nebude tak zajímavý.
Svazenka často může zmladit po deštích, ale většinou to neni takový jako kdybys ji znova zasel.
Re: Svazenka vratičolistá
Kolik musíš mít včelstev?
To se liší včely od včel - myslím tím šlechtění včel, protože i když můžou vypadat stejně, tak mohou mít jiné vlastnosti. Některé včelstvo přinese třeba jen 100 kg medu (70 kg spotřebují za rok samy) a některé přinesou i 200 kg. Právě ty dobře přešlechtěné, s kterými včelaří Břetislav Pravda (včely linie Sklenar) dávají 80 kg za rok + 100 kg medu pro vlastní obživu včel. Pokud tedy budu brát tyto přešlechtěné včely, s kterými včelaří komerční včelaři, tak můžeme počítat, že nasbírají 200 kg medu za rok (ať se to lépe počítá). Pokud se někdo na svůj chov příliš nezaměřuje a včelaří se stejnými včelami už 100 let, tak můžou přinést až o polovinu méně. Já si ale budu kupovat letos Sklenarky, takže počítejme, že 1 včelstvo = 200 kg vytvořeného medu a z toho můžu 80 kg odebrat.
Nebyl by výsledný efekt lepší na semeno?
Když budu počítat, že svazenka na semeno vydělá 30 000 Kč z 1 ha (o čemž se dá pochybovat z mnoho stran), tak je to pořád 30 000 Kč z 1 ha za rok. Není možné zasít svazenku 2 x za rok a chtít po ní semeno. Semena musejí zrát delší dobu. Když tedy počítám, že zisk z medu je 120 000 Kč = 1 200 kg, mínus náklady na obdělání půdy 30 000 Kč, tak je zisk 90 000 Kč.
Výtěžnost svazenky nebude výhodná
Svazenka se cíleně pěstuje jako včelí pastva. Je to nenáročná rostlina, vyžaduje především dobře urovnaný povrch a přihnojení půdy by mělo být samozřejmostí. V optimálním roce včely přinesou 400 kg - 600 kg medu z 1 ha. To jsou prostě tabulky, které už jsou léta platné. Když nic nevzejde, bude sucho, nebo zaprší moc, tak samozřejmě nebude vůbec žádný nektar. Počítal jsem s horní hranicí 600 kg medu, protože včely stejně zaletí i někam jinam. Jinak dalo by se říct, že žádný rok není ideální, takže můžu počítat jen s těmi 400 kg, ale to zase záleží na úrodnosti kraje, na praxi... Jiní opylovači toho tolik nespořádají, včely sousedů nejsou v takové síle, takže přinesou méně. Je ale pravda, že se mi to vyplatí více, když si to zaseju jen pro sebe - v místě 5 km od pole budu mít jen moje včely.
Cena medu není tak vysoká
Profesionální včelaři prodávají med za 120 Kč - 140 Kč. Já jsem se držel ještě té spodní hranice 100 Kč (těch 20 Kč je potřeba přičíst na marketing, prodej apod.). Svazenka má velmi zvláštní med - tmavě fialový, aromatický, bylinný. Je žádaný, tolik nekrystalizuje a jako jednodruhový med se dobře prodává. Obliba českých potravin stoupá a tento med se dá prodat za 130 kg za 1 kg třeba na farmářských trzích.
Včely poletí jinam
Včely samozřejmě poletí i jinam, ale určitě ne velká část. Funguje to u nich tak, že včely průzkumnice nejdříve brzy ráno zjistí, kde je nejbližší a vydatný zdroj nektaru. Potom si tuto informaci předávají a tomuto stanovišti jsou věrni po celý den. Pokud zjistí, že mají pod rypákem zlatý důl a že se nemusí namáhat letět nikam daleko, tak jsou věrni tomuto zdroji. Proto se také s nízkými nástavkami výborně dělají jednodruhové medy. Je pravda, že kdybych to zasel v bezprostřední blízkosti řepky, tak by to nebylo dobré.
Nemusí se povést počasí
To je jasné. Ale jenom bych chtěl upozornit na včely linie Sklenar. Pan Břetislav Pravda včelaří již několik let a průměr medu má 80 kg / 1 včelstvo / 1 rok, aniž by sel svazenku, nebo něco takového a navíc včelaří ve vyšší nadmořské výšce než já. Tyto včely si med umí rychle najít a rychle zpracovat. Na to také hodně sázím. Kdyby ale všichni zemědělci počítali s tím, že se jim každý rok nepovede plodina, tak by už nikdo raději nezaséval.
Přikrmování včel
Ještě jedna zajímavost, pan Břetislav Pravda včely linie Sklenar nepřikrmuje, jelikož si za rok přinesou dostatečné množství zásob.
Pochybuju, že stihneš dvakrát za rok vytočit med.
Svazenka kvete po 40. dni od výsevu a kvete celkem 40 dnů. Spočítal jsem si to a druhá várka bude kvést srpen / září. Včely by měly mít dostatek zásob již na konci srpnu a již by se do nich nemělo zasahovat (jsou zde již zimní včely - potřebují klid, aby se neupracovaly). Takže celé to asi stihnout vytočit nestihnu, možná jen polovinu z druhé várky, ale to je všechno o praxi. Když v úle zůstane na zimu více medu, tak mi to zase včely vynahradí rychlým jarním rozvojem.
Dělat semeno nebude zajímavý.
Pro mě to nebude dvojnásobně zajímavé.
Svazenka možná může zmladit.
Díky, takže ji raději budu přeorávat a přesévat.
To se liší včely od včel - myslím tím šlechtění včel, protože i když můžou vypadat stejně, tak mohou mít jiné vlastnosti. Některé včelstvo přinese třeba jen 100 kg medu (70 kg spotřebují za rok samy) a některé přinesou i 200 kg. Právě ty dobře přešlechtěné, s kterými včelaří Břetislav Pravda (včely linie Sklenar) dávají 80 kg za rok + 100 kg medu pro vlastní obživu včel. Pokud tedy budu brát tyto přešlechtěné včely, s kterými včelaří komerční včelaři, tak můžeme počítat, že nasbírají 200 kg medu za rok (ať se to lépe počítá). Pokud se někdo na svůj chov příliš nezaměřuje a včelaří se stejnými včelami už 100 let, tak můžou přinést až o polovinu méně. Já si ale budu kupovat letos Sklenarky, takže počítejme, že 1 včelstvo = 200 kg vytvořeného medu a z toho můžu 80 kg odebrat.
Nebyl by výsledný efekt lepší na semeno?
Když budu počítat, že svazenka na semeno vydělá 30 000 Kč z 1 ha (o čemž se dá pochybovat z mnoho stran), tak je to pořád 30 000 Kč z 1 ha za rok. Není možné zasít svazenku 2 x za rok a chtít po ní semeno. Semena musejí zrát delší dobu. Když tedy počítám, že zisk z medu je 120 000 Kč = 1 200 kg, mínus náklady na obdělání půdy 30 000 Kč, tak je zisk 90 000 Kč.
Výtěžnost svazenky nebude výhodná
Svazenka se cíleně pěstuje jako včelí pastva. Je to nenáročná rostlina, vyžaduje především dobře urovnaný povrch a přihnojení půdy by mělo být samozřejmostí. V optimálním roce včely přinesou 400 kg - 600 kg medu z 1 ha. To jsou prostě tabulky, které už jsou léta platné. Když nic nevzejde, bude sucho, nebo zaprší moc, tak samozřejmě nebude vůbec žádný nektar. Počítal jsem s horní hranicí 600 kg medu, protože včely stejně zaletí i někam jinam. Jinak dalo by se říct, že žádný rok není ideální, takže můžu počítat jen s těmi 400 kg, ale to zase záleží na úrodnosti kraje, na praxi... Jiní opylovači toho tolik nespořádají, včely sousedů nejsou v takové síle, takže přinesou méně. Je ale pravda, že se mi to vyplatí více, když si to zaseju jen pro sebe - v místě 5 km od pole budu mít jen moje včely.
Cena medu není tak vysoká
Profesionální včelaři prodávají med za 120 Kč - 140 Kč. Já jsem se držel ještě té spodní hranice 100 Kč (těch 20 Kč je potřeba přičíst na marketing, prodej apod.). Svazenka má velmi zvláštní med - tmavě fialový, aromatický, bylinný. Je žádaný, tolik nekrystalizuje a jako jednodruhový med se dobře prodává. Obliba českých potravin stoupá a tento med se dá prodat za 130 kg za 1 kg třeba na farmářských trzích.
Včely poletí jinam
Včely samozřejmě poletí i jinam, ale určitě ne velká část. Funguje to u nich tak, že včely průzkumnice nejdříve brzy ráno zjistí, kde je nejbližší a vydatný zdroj nektaru. Potom si tuto informaci předávají a tomuto stanovišti jsou věrni po celý den. Pokud zjistí, že mají pod rypákem zlatý důl a že se nemusí namáhat letět nikam daleko, tak jsou věrni tomuto zdroji. Proto se také s nízkými nástavkami výborně dělají jednodruhové medy. Je pravda, že kdybych to zasel v bezprostřední blízkosti řepky, tak by to nebylo dobré.
Nemusí se povést počasí
To je jasné. Ale jenom bych chtěl upozornit na včely linie Sklenar. Pan Břetislav Pravda včelaří již několik let a průměr medu má 80 kg / 1 včelstvo / 1 rok, aniž by sel svazenku, nebo něco takového a navíc včelaří ve vyšší nadmořské výšce než já. Tyto včely si med umí rychle najít a rychle zpracovat. Na to také hodně sázím. Kdyby ale všichni zemědělci počítali s tím, že se jim každý rok nepovede plodina, tak by už nikdo raději nezaséval.
Přikrmování včel
Ještě jedna zajímavost, pan Břetislav Pravda včely linie Sklenar nepřikrmuje, jelikož si za rok přinesou dostatečné množství zásob.
Pochybuju, že stihneš dvakrát za rok vytočit med.
Svazenka kvete po 40. dni od výsevu a kvete celkem 40 dnů. Spočítal jsem si to a druhá várka bude kvést srpen / září. Včely by měly mít dostatek zásob již na konci srpnu a již by se do nich nemělo zasahovat (jsou zde již zimní včely - potřebují klid, aby se neupracovaly). Takže celé to asi stihnout vytočit nestihnu, možná jen polovinu z druhé várky, ale to je všechno o praxi. Když v úle zůstane na zimu více medu, tak mi to zase včely vynahradí rychlým jarním rozvojem.
Dělat semeno nebude zajímavý.
Pro mě to nebude dvojnásobně zajímavé.
Svazenka možná může zmladit.
Díky, takže ji raději budu přeorávat a přesévat.
Re: Svazenka vratičolistá
kdyby jsi chtěl osivo tak se ozvi.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet
Re: Svazenka vratičolistá
Tady je vidět jak sou farmářský trhy na nic. Vy "jako" zemědělci, chováte se stejně nebo eště hůř než větší zemědělské firmy. Kdo to kdy viděl sít do rozkládající se plodiny stejnou. A co fytosanitární účinek?! Doufám, že při takovémhle jakopěstování tato plodina brzo "chytne" ( dostane ) nějakou chorobu a pak tuto vcelku bezproblémovou rostlinu budete muset chemicky ošetřovat proti "chorobám", což bude určitě včelám chutnat, a není nic lepšího než mít med s rezidui pesticidů. Ve snaze honby za zisk mi připomínáte porevoluční "podnikatele" kteří se za honbou za zisk neštítíte ničeho i obchodovat s takovýma ... .
Svazenka kvete většinou až po 50-ti dnech, teda podle teploty i někdy později. Doufám, že při letošním pozdním nástupu jara se ti to i třeba po zase vykýveným počasí v létě a na podzim nepodaří uskutečnit!
Není snad velký problém střídat plodiny ( které také mohou být medonosné ), také z důvodu zamezení ochuzóvání půd. Všude se nadává, že se furt pěstuje jen kukuřice a to několikrát po sobě ( ale aspoň až v dalším roce) a teď eště tohle. Nejste zemědělci, pečovatelé o půdu a krajinu, pouze honci za penězi.
Určitě budu chlastat fialové med!
Svazenka kvete většinou až po 50-ti dnech, teda podle teploty i někdy později. Doufám, že při letošním pozdním nástupu jara se ti to i třeba po zase vykýveným počasí v létě a na podzim nepodaří uskutečnit!
Není snad velký problém střídat plodiny ( které také mohou být medonosné ), také z důvodu zamezení ochuzóvání půd. Všude se nadává, že se furt pěstuje jen kukuřice a to několikrát po sobě ( ale aspoň až v dalším roce) a teď eště tohle. Nejste zemědělci, pečovatelé o půdu a krajinu, pouze honci za penězi.
Určitě budu chlastat fialové med!
Re: Svazenka vratičolistá
vážený pane, či hochu.
Strašně rád bych dodržoval střídání plodin tak, aby se příroda měla lépe. Ovšem kdo vykoupí cukrovou řepu? Kdo vykoupí brambory? Kdo dá dobrou cenu za obilí? (vím letos všichni) Osobně nejsem soustružník a nejsem schopen překvaltovat výrobu z obilovin na řepu s minimálními vklady. Investice do technologie na výrobu čehokoliv je v řádu milionů, tudíž nelze dělat něco co o co nikdo nemá zájem. Zemědělství je jen prvním článkem ve výrobě potravin, pokud nebude navazující technologie tak se to prostě nedá prodat. Jsem v řepařské výrobní oblasti, řepu jsem neviděl už hodně dlouho, místo cukrovarů jsou pěkné plochy či chátrající budovy. Bohužel nemáme jinou možnost než vyrábět to, po čem je poptávka a co nám zaplatí aspoň náklady. Pokud nás považuješ za "honce za penězi" tak nám poraď co máme pěstovat tak abych měl aspoň 100kč na hodinu mé práce a tak aby se zaplatili stroje. Pokud si myslíš že je zemědělství výdělečný podnik tak proč je nás tak málo, proč nemáme na to abychom zkoupili půdu která je naším prostředkem výdělku? Proč se musím dívat na to jak zde skupují půdu pochybné individua a proč na to nemám já? ano jsem honec za penězi a proto plánuju zatravnění 1/4 svých ploch jetelotravní směskou aby si půda odpočinula, proto dělám špaldu (mimochodem mám jí cca 5 tun a nikdo to nechce) proto dělám žito , proto nedělám řepku a asi proto jsem v zápřahu 14 hodin denně.
Strašně rád bych dodržoval střídání plodin tak, aby se příroda měla lépe. Ovšem kdo vykoupí cukrovou řepu? Kdo vykoupí brambory? Kdo dá dobrou cenu za obilí? (vím letos všichni) Osobně nejsem soustružník a nejsem schopen překvaltovat výrobu z obilovin na řepu s minimálními vklady. Investice do technologie na výrobu čehokoliv je v řádu milionů, tudíž nelze dělat něco co o co nikdo nemá zájem. Zemědělství je jen prvním článkem ve výrobě potravin, pokud nebude navazující technologie tak se to prostě nedá prodat. Jsem v řepařské výrobní oblasti, řepu jsem neviděl už hodně dlouho, místo cukrovarů jsou pěkné plochy či chátrající budovy. Bohužel nemáme jinou možnost než vyrábět to, po čem je poptávka a co nám zaplatí aspoň náklady. Pokud nás považuješ za "honce za penězi" tak nám poraď co máme pěstovat tak abych měl aspoň 100kč na hodinu mé práce a tak aby se zaplatili stroje. Pokud si myslíš že je zemědělství výdělečný podnik tak proč je nás tak málo, proč nemáme na to abychom zkoupili půdu která je naším prostředkem výdělku? Proč se musím dívat na to jak zde skupují půdu pochybné individua a proč na to nemám já? ano jsem honec za penězi a proto plánuju zatravnění 1/4 svých ploch jetelotravní směskou aby si půda odpočinula, proto dělám špaldu (mimochodem mám jí cca 5 tun a nikdo to nechce) proto dělám žito , proto nedělám řepku a asi proto jsem v zápřahu 14 hodin denně.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet
Re: Svazenka vratičolistá
Svatopluk píše:Tady je vidět jak sou farmářský trhy na nic. Vy "jako" zemědělci, chováte se stejně nebo eště hůř než větší zemědělské firmy. Kdo to kdy viděl sít do rozkládající se plodiny stejnou. A co fytosanitární účinek?! Doufám, že při takovémhle jakopěstování tato plodina brzo "chytne" ( dostane ) nějakou chorobu a pak tuto vcelku bezproblémovou rostlinu budete muset chemicky ošetřovat proti "chorobám", což bude určitě včelám chutnat, a není nic lepšího než mít med s rezidui pesticidů. Ve snaze honby za zisk mi připomínáte porevoluční "podnikatele" kteří se za honbou za zisk neštítíte ničeho i obchodovat s takovýma ... .
Svazenka kvete většinou až po 50-ti dnech, teda podle teploty i někdy později. Doufám, že při letošním pozdním nástupu jara se ti to i třeba po zase vykýveným počasí v létě a na podzim nepodaří uskutečnit!
Není snad velký problém střídat plodiny ( které také mohou být medonosné ), také z důvodu zamezení ochuzóvání půd. Všude se nadává, že se furt pěstuje jen kukuřice a to několikrát po sobě ( ale aspoň až v dalším roce) a teď eště tohle. Nejste zemědělci, pečovatelé o půdu a krajinu, pouze honci za penězi.
Určitě budu chlastat fialové med!
Samozřejmě tady naprosto souhlasím s Boldem, ale zajímalo by mne odkud jste. Tráva u Vás musí být zelenější, pečení holubí Vám létají sami do úst a do práce chodíte jistě jen proto abyste si ukrátil chvíli Mějte trochu selského rozumu, jinak Váš příspěvek vyzní jako prachsprostá buzerace všech co dělají svou práci jak nejlíp umí
Re: Svazenka vratičolistá
Teď jsem si vzpomněl, co jsem chtěl. hele bolde nemáš ještě trochu osiva svazenky ? Potřeboval bych asi cca 0,8-1kg osiva, kvůli včelám.
Dík , kdyžtak SZ
Dík , kdyžtak SZ
Samí vole, ale stádo nikde ...
Re: Svazenka vratičolistá
Svatopluk píše:Tady je vidět jak sou farmářský trhy na nic. Vy "jako" zemědělci, chováte se stejně nebo eště hůř než větší zemědělské firmy. Kdo to kdy viděl sít do rozkládající se plodiny stejnou. A co fytosanitární účinek?! Doufám, že při takovémhle jakopěstování tato plodina brzo "chytne" ( dostane ) nějakou chorobu a pak tuto vcelku bezproblémovou rostlinu budete muset chemicky ošetřovat proti "chorobám", což bude určitě včelám chutnat, a není nic lepšího než mít med s rezidui pesticidů. Ve snaze honby za zisk mi připomínáte porevoluční "podnikatele" kteří se za honbou za zisk neštítíte ničeho i obchodovat s takovýma ... .
Svazenka kvete většinou až po 50-ti dnech, teda podle teploty i někdy později. Doufám, že při letošním pozdním nástupu jara se ti to i třeba po zase vykýveným počasí v létě a na podzim nepodaří uskutečnit!
Není snad velký problém střídat plodiny ( které také mohou být medonosné ), také z důvodu zamezení ochuzóvání půd. Všude se nadává, že se furt pěstuje jen kukuřice a to několikrát po sobě ( ale aspoň až v dalším roce) a teď eště tohle. Nejste zemědělci, pečovatelé o půdu a krajinu, pouze honci za penězi.
Určitě budu chlastat fialové med!
Už sis dnes opláchl přirození vlažnou vodou Svaťo? Věř, že je to velice účinný prostředek pro nabytí patřičné životní rovnováhy! Připomenul jsi mi jednoho převzdělaného teoretika, který když viděl hovno od slepice na trávníku, tak se nebál optat, co že to je . S tímto příspěvkem uspěješ tak leda na nějakém webu, který je víc zelený než tento
Re: Svazenka vratičolistá
bold píše:kdyby jsi chtěl osivo tak se ozvi.
Nemáš ještě nějakou svazenku?potřeboval bych na 2ha
Re: Svazenka vratičolistá
Chystám se na jaře zkusit svazenku na semeno a mám dotaz kdy dozrává a sklízí se? Stihnu po ní dát ještě pšenici? Rád bych zasel do 15.9. Tom
Re: Svazenka vratičolistá
pšenici stihneš bez obav, sklízí se v době žní, aspoň mně to tak vyšlo.
Ať to skládám jak to skládám pokaždé je z toho kulomet
Re: Svazenka vratičolistá
vážený pane, či hochu.
Strašně rád bych dodržoval střídání plodin tak, aby se příroda měla lépe. Ovšem kdo vykoupí cukrovou řepu? Kdo vykoupí brambory? Kdo dá dobrou cenu za obilí? (vím letos všichni) Osobně nejsem soustružník a nejsem schopen překvaltovat výrobu z obilovin na řepu s minimálními vklady. Investice do technologie na výrobu čehokoliv je v řádu milionů, tudíž nelze dělat něco co o co nikdo nemá zájem. Zemědělství je jen prvním článkem ve výrobě potravin, pokud nebude navazující technologie tak se to prostě nedá prodat. Jsem v řepařské výrobní oblasti, řepu jsem neviděl už hodně dlouho, místo cukrovarů jsou pěkné plochy či chátrající budovy. Bohužel nemáme jinou možnost než vyrábět to, po čem je poptávka a co nám zaplatí aspoň náklady. Pokud nás považuješ za "honce za penězi" tak nám poraď co máme pěstovat tak abych měl aspoň 100kč na hodinu mé práce a tak aby se zaplatili stroje. Pokud si myslíš že je zemědělství výdělečný podnik tak proč je nás tak málo, proč nemáme na to abychom zkoupili půdu která je naším prostředkem výdělku? Proč se musím dívat na to jak zde skupují půdu pochybné individua a proč na to nemám já? ano jsem honec za penězi a proto plánuju zatravnění 1/4 svých ploch jetelotravní směskou aby si půda odpočinula, proto dělám špaldu (mimochodem mám jí cca 5 tun a nikdo to nechce) proto dělám žito , proto nedělám řepku a asi proto jsem v zápřahu 14 hodin denně.
---------
Myslím, že pokud máš technologii na pěstování obilí, můžeš pěstovat hořčici nebo řepku (ne obojí na stejném pozemku kvůli herbicidům), můžeš pěstovat mák, trávy na semeno, svazenku na semeno, jetele na semeno, vikev, hrách, nevím jak slunečnici... U nás je na ní zima, tak ji nestuduju. No a kdyby sis sehnal někoho, kdo má adaptér a koupil si starou sečku, mohl by ses pustit směle i do kukuřice. Většinu těch věcí si musíš nastudovat, musíš si zajistit sušení, ale ten, kdo to dělá, rád přijme nového zákazníka. Platby za služby si často vezme až z prodeje. Apropos... Co máš proti řepce? Jde o vynikající předplodinu, peníze jsou za ní slušné, snadno se v ní likvidují plevele... Jo, je náročná na živiny. Draslík, fosfor, vápno, dusík tam musíš cpát horemdolem, ale řepka to všechno zaplatí, živiny v poli převážně zůstanou se slámou a další roky z toho čerpají i následné plodiny.
Strašně rád bych dodržoval střídání plodin tak, aby se příroda měla lépe. Ovšem kdo vykoupí cukrovou řepu? Kdo vykoupí brambory? Kdo dá dobrou cenu za obilí? (vím letos všichni) Osobně nejsem soustružník a nejsem schopen překvaltovat výrobu z obilovin na řepu s minimálními vklady. Investice do technologie na výrobu čehokoliv je v řádu milionů, tudíž nelze dělat něco co o co nikdo nemá zájem. Zemědělství je jen prvním článkem ve výrobě potravin, pokud nebude navazující technologie tak se to prostě nedá prodat. Jsem v řepařské výrobní oblasti, řepu jsem neviděl už hodně dlouho, místo cukrovarů jsou pěkné plochy či chátrající budovy. Bohužel nemáme jinou možnost než vyrábět to, po čem je poptávka a co nám zaplatí aspoň náklady. Pokud nás považuješ za "honce za penězi" tak nám poraď co máme pěstovat tak abych měl aspoň 100kč na hodinu mé práce a tak aby se zaplatili stroje. Pokud si myslíš že je zemědělství výdělečný podnik tak proč je nás tak málo, proč nemáme na to abychom zkoupili půdu která je naším prostředkem výdělku? Proč se musím dívat na to jak zde skupují půdu pochybné individua a proč na to nemám já? ano jsem honec za penězi a proto plánuju zatravnění 1/4 svých ploch jetelotravní směskou aby si půda odpočinula, proto dělám špaldu (mimochodem mám jí cca 5 tun a nikdo to nechce) proto dělám žito , proto nedělám řepku a asi proto jsem v zápřahu 14 hodin denně.
---------
Myslím, že pokud máš technologii na pěstování obilí, můžeš pěstovat hořčici nebo řepku (ne obojí na stejném pozemku kvůli herbicidům), můžeš pěstovat mák, trávy na semeno, svazenku na semeno, jetele na semeno, vikev, hrách, nevím jak slunečnici... U nás je na ní zima, tak ji nestuduju. No a kdyby sis sehnal někoho, kdo má adaptér a koupil si starou sečku, mohl by ses pustit směle i do kukuřice. Většinu těch věcí si musíš nastudovat, musíš si zajistit sušení, ale ten, kdo to dělá, rád přijme nového zákazníka. Platby za služby si často vezme až z prodeje. Apropos... Co máš proti řepce? Jde o vynikající předplodinu, peníze jsou za ní slušné, snadno se v ní likvidují plevele... Jo, je náročná na živiny. Draslík, fosfor, vápno, dusík tam musíš cpát horemdolem, ale řepka to všechno zaplatí, živiny v poli převážně zůstanou se slámou a další roky z toho čerpají i následné plodiny.
Kupec, řezník a sedlák v jedné osobě
Re: Svazenka vratičolistá
Nemáte někdo zkušenosti se svazenkou? Jak ji naset, kdy, jak hnojit, na co si dát pozor, má ráda lehčí nebo těžší zem, stal se vám průšvih, proč? nebo nějaký odkaz na technologii?
Kupec, řezník a sedlák v jedné osobě
Re: Svazenka vratičolistá
Prosím o radu,chci dat na pole svazenku,pro včely.Chci to provest,nejjednoduším způsobem.A co hořčici, můžu jí střídat se svazenkou?Díky ,za případné rady a odpovědi.
Re: Svazenka vratičolistá
Strekni to glyfosátom kvôli trvácim burinám a zasej o 1-2 týždne bezorebnou sejačkou. Môžeš pridať aj 50-100 kg liadku
Re: Svazenka vratičolistá
Bohužel,nemám bezorebnou sečku ,myslel jsem rozhodit a přeject branama ostrym hrotem dozadu.Šlo by to tak? Mám jenom kultivator a brány.
Re: Svazenka vratičolistá
Brácha to dělá včelkám na políčkách kolem úlů (3*0.1 ha + 0.3ha).
Na jaře přejede zorané pole smykem s bránama a seje to ručním strojkem https://eshop.oslavan.cz/rucni-lzickovy-seci-stroj-k-2 do řádků, jak to přestane kvést, tak to rozbije mulčovačem, udělá podmítku, přejede bránam a zaseje znovu. Potom to zase rozbije a zoře.
Zkoušel to set starou koňskou lžičkovou mašinou aji to sel ručně rozhozem, ale to nebylo tak dobré.
Na jaře přejede zorané pole smykem s bránama a seje to ručním strojkem https://eshop.oslavan.cz/rucni-lzickovy-seci-stroj-k-2 do řádků, jak to přestane kvést, tak to rozbije mulčovačem, udělá podmítku, přejede bránam a zaseje znovu. Potom to zase rozbije a zoře.
Zkoušel to set starou koňskou lžičkovou mašinou aji to sel ručně rozhozem, ale to nebylo tak dobré.
Překovejme meče v pluhy a naopak
Příspěvků: 26
• Stránka 1 z 1
Zpět na Setí a sadba ostatních plodin
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník