Řepka 2007
Příspěvků: 27
• Stránka 1 z 1
- Zdenek Srytr
- Příspěvky: 132
- Registrován: 13 lis 2005 18:53
- Bydliště: Český Dub okr.Liberec
U nás tak týden,někde 14 dní a je to jak dneska,slunko a žlutá.
Jen jsem se chtě zeptat,nepřipadá vám to,že je ta řepka strašně nízká vůči třeba minulému roku?
A není to jen o odrůdách,když porovnám loňské 1.5 m rostliny když začali kvésti a letošní cca 1m které již začínají do květu?
Vysvětlete nebo poraďte,zajímá mě to.
Díky
Jen jsem se chtě zeptat,nepřipadá vám to,že je ta řepka strašně nízká vůči třeba minulému roku?
A není to jen o odrůdách,když porovnám loňské 1.5 m rostliny když začali kvésti a letošní cca 1m které již začínají do květu?
Vysvětlete nebo poraďte,zajímá mě to.
Díky
Nebojte ana se vytahne.Chyby ted vsemu voda.Ale ono to ani neni o tom jak je vysoka ale kolik ma vetvi.Stimulatory rustu su prece na principu toho, že porost neprerusta a zvetsuje se HTS.Ono je to taky ovlivnene tema extra vysokyma teplotama a slunkem, prvni pupeny zacinaji kvest ale vetve teptve se protahuji.Se podivejte na vsechno...trnky,broskve,merunky,mirabelky....vsechno kvete a to je 13.4.
Chemii k ne/uspechu a spokojenosti z ne/dobre sklizne.GMO je budoucnost
- Zdenek Srytr
- Příspěvky: 132
- Registrován: 13 lis 2005 18:53
- Bydliště: Český Dub okr.Liberec
No právě.Jde o to,že pokud bude sucho,tak se růst zastavý a větvení nebude tak bohaté.Když bude drobnější hlavní výhon,tak potom jižrostlinka nebude mít sílu na to,aby se košatila,ne?Jen o tom tak přemýšlím,takže kdyžtak mě opravte,pokud píši blbost.
Ještě jedný věci jsem si všiml dnes,když jsem byl fotit.Strašně jsou popraskané hlavní výhony,to jsou až cca 15 cm rýhy po obvodu.Je to ze sucha?Předpokládám a ptám se,nebo čím by mohlo?
A jaké to bude mít následky,až zaprší?Aby se do toho nedala plíseň a nezačala uhnívat od spodu,to by bylo nemilé,ale velice Emile.
Vysvětlete mi to prosím,rád se dovím nové věci.
Ještě jedný věci jsem si všiml dnes,když jsem byl fotit.Strašně jsou popraskané hlavní výhony,to jsou až cca 15 cm rýhy po obvodu.Je to ze sucha?Předpokládám a ptám se,nebo čím by mohlo?
A jaké to bude mít následky,až zaprší?Aby se do toho nedala plíseň a nezačala uhnívat od spodu,to by bylo nemilé,ale velice Emile.
Vysvětlete mi to prosím,rád se dovím nové věci.
Zdenek Srytr píše:No právě.Jde o to,že pokud bude sucho,tak se růst zastavý a větvení nebude tak bohaté.Když bude drobnější hlavní výhon,tak potom jižrostlinka nebude mít sílu na to,aby se košatila,ne?Jen o tom tak přemýšlím,takže kdyžtak mě opravte,pokud píši blbost.
Ještě jedný věci jsem si všiml dnes,když jsem byl fotit.Strašně jsou popraskané hlavní výhony,to jsou až cca 15 cm rýhy po obvodu.Je to ze sucha?Předpokládám a ptám se,nebo čím by mohlo?
A jaké to bude mít následky,až zaprší?Aby se do toho nedala plíseň a nezačala uhnívat od spodu,to by bylo nemilé,ale velice Emile.
Vysvětlete mi to prosím,rád se dovím nové věci.
Tak jsem se trochu poptal na tu výšku letošní řepky a bylo mi řečeno, že byla hodně bržděna regulátory růstu právě kvůli průběhu počasi během posledního půl roku. Jak moc na ní a ostatní plodiny působí současné sucho nedokážu říct. Zdá se mi , že přez letošní zimu se alespoň u nás dostalo do země víc vody než vloni kdy bylo dostatek sněhu. V zimě se téměř všechno vsáklo narozdíl od loňska kdy se většina sněhu svezla po ještě zmrzlé zemi do řek a potoků. A u nás napršelo celkem slušně.
Tak to praskani stonku muze met 3 duvody:
1.Pozdni mraziky(coz letos pochybuju)
2.Krytonosec repkovy(toho sem letos uz videl)
3.Fomova hniloba(ta se pozna podle toho ze podel pukliny jseo sedo-cerne skvrny-plodnice houby)
To vetveni myslim moc to sucho neovlivni(trochu jo ale zasadni vliv to met nebude), cely rustovy cyklus se zpozdi.Ted je problem ze pokud je sucho je potreba aplikovat hnojiva pouzitim listovych hnojiv, ty se sice pomerne rychle vztrebavaji ale to mnozstvi co se jim doda neni moc velke a repka v tomto obdobi potrebuje zivin hodne.Listova hnojiva jsou lepsi pro mikroprvky ale N atd je lepsi dodavat tuhyma hnojivama ktera se dyl rozpousti a davaji vetsi mnozstvi zivin.Vsiml sem si ze hodne porostu je popalenych DAMem.
1.Pozdni mraziky(coz letos pochybuju)
2.Krytonosec repkovy(toho sem letos uz videl)
3.Fomova hniloba(ta se pozna podle toho ze podel pukliny jseo sedo-cerne skvrny-plodnice houby)
To vetveni myslim moc to sucho neovlivni(trochu jo ale zasadni vliv to met nebude), cely rustovy cyklus se zpozdi.Ted je problem ze pokud je sucho je potreba aplikovat hnojiva pouzitim listovych hnojiv, ty se sice pomerne rychle vztrebavaji ale to mnozstvi co se jim doda neni moc velke a repka v tomto obdobi potrebuje zivin hodne.Listova hnojiva jsou lepsi pro mikroprvky ale N atd je lepsi dodavat tuhyma hnojivama ktera se dyl rozpousti a davaji vetsi mnozstvi zivin.Vsiml sem si ze hodne porostu je popalenych DAMem.
Chemii k ne/uspechu a spokojenosti z ne/dobre sklizne.GMO je budoucnost
- Zdenek Srytr
- Příspěvky: 132
- Registrován: 13 lis 2005 18:53
- Bydliště: Český Dub okr.Liberec
Tady a v širém okolí již min 3 neděle ani kapka.
Taky je to na jařinách již dost znát.Je to řidký až hrůza,ach jo,to zas bude rok....
Taky je to na jařinách již dost znát.Je to řidký až hrůza,ach jo,to zas bude rok....
- Mautinko
- Příspěvky: 27
- Registrován: 27 kvě 2007 14:36
- Bydliště: Žiar nad Hronom, Slovenská republika
Repka 2007
U nás to s repkou nevyzerá až tak zle. Síce , dá sa povedať, že celý apríl nepršalo no aj tak je tu celkom pekná . Meria akolo 150 cm , miestami aj 170 a to je podľa mňa celkom dosť nie? Neviem či je na všetkých poliach taká veľká ale aspoň na tých, ktoré mám blízko domu je taká mohutná. Chcem sa spýtať či nie je skoro, že už su vytvorene šušele keď je 27.5. Žiar je v nadmorskej výške cca 200 metrov. Tu začína žatva okolo 20 až 25 júla(červenca). Dik za odpoveď
Naposledy upravil Mautinko dne 26 čer 2010 18:23, celkově upraveno 1
čau tak ty rýhy na řepce může způsobit nedostatek mikroelementů, zejmena Zn zinek, a ta vejška rostlin je ovlivněna fotoperidou, což znamená že rostliny reagují na intenzitu slunečního záření a když je mooc teplo tak to přestane růst a začne kvést, to samé je u slunečnice ketrá je hodně malá něco kolem 30-50cm a začíná pomalu nakvítat.i hrách má ptoblémy s tím že bude malej.
Re: Řepka 2007
zdravím pánové, mam dotaz, máte nekdo zkušenost s polotrpasličími hybridy? Dost se o nich ted píše a pokud je to všechno pravda, byly by po me vyhodnejsí než liniovky/klasicke hybridy...ale zajimala by me zkusenost z praxe. Z hybridu se mi osvedčilo klasicke stare PRONTO a z liniovek mi nejlepe vychází ONTARIO, ale u obojiho mam problemy se vstupem do porostu od doby kvetí dál, vzhledem k technice a výšce porostu...děkuji za reakce
Re: Řepka 2007
Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušnosti s hnojením hnojem pod řepku. Hnojíte pod řepku, nebo pod předplodinu?
Re: Řepka 2007
Pokud se jedná o hnůj, tím hnojím pod předplodinu, ale jen z toho duvodu, že případně takto zavlečené plevele apod. snaze vyhubím v předplodině a nemusim je řešit v řepce....navíc v letě bych to pod řepku ani nestihl rozházet, pod předplodinu (oz.ječmen) je toho času přecejen víc.
Re: Řepka 2007
My hnojíme pod řepku a všichni v okolí taky, ale letos to asi zrušíme a budeme hnojit také pod předplodinu, právě kvůli úspoře času. Někde jsem četl, že je to snad i lepší pro výživu. No nevím, jak říkám nikdo v okolí to tak nedělá.
Re: Řepka 2007
Jako všechno v zemědělství, je i termín aplikace hnoje pod řepku kompromis. Pokud je na pozemku půda lehčího druhu, s horší sorpční schopností pro živiny, pak je vhodné snažit se zajistit výživu přímým hnojením. Moderní odrůdy řepky mají genetický potenciál k vysokému výnosu, který může být na chudších půdách limitován plynulým přísunem dusíku. Ten je možné částečně zajistit právě přímým hnojením hnojem. Nesmí přitom ale dojít k ohrožení vzcházení a následně zapojení porostu, asi hlavní otázky jsou:
1) první a nejdůležitější je, jestli mám k dispozici kvalitní a homogenní, dobře uleželý hnůj, vyrobený nejlépe za tepla, nebo neudržovanou směs vrstev přeschlé slámy
2) jestli jsem schopen hnůj jemně rozmetat a kvalitně rovnoměrně zapravit, s tím zase souvisí, jestli zpracovávám půdu orbou, nebo ji neobracím, čím horší kvalita rozmetání i hnoje a větší hloubka zpracování, tím delší doba mezi zapravením hnoje a setím. Pokud je vše uděláno dobře, pak je to z praxe osvědčených minimálně 21 dnů mezi zapravením a setím.
Jde hlavně o to, udělat všechny práce precizně a dodržet termíny, pak se řepka odvděčí, pokud to není možné stihnout, nebo nemám vhodnou mechanizaci a kvalitní hnůj, pak můžu řepce ublížit.
A samozřejmě, jiné množství dusíku v minerálních hnojivech musím řepce dodat, pokud je přímo hnojená hnojem, nebo jde až první rok po hnojení - bilancovat, bilancovat, bilancovat.
1) první a nejdůležitější je, jestli mám k dispozici kvalitní a homogenní, dobře uleželý hnůj, vyrobený nejlépe za tepla, nebo neudržovanou směs vrstev přeschlé slámy
2) jestli jsem schopen hnůj jemně rozmetat a kvalitně rovnoměrně zapravit, s tím zase souvisí, jestli zpracovávám půdu orbou, nebo ji neobracím, čím horší kvalita rozmetání i hnoje a větší hloubka zpracování, tím delší doba mezi zapravením hnoje a setím. Pokud je vše uděláno dobře, pak je to z praxe osvědčených minimálně 21 dnů mezi zapravením a setím.
Jde hlavně o to, udělat všechny práce precizně a dodržet termíny, pak se řepka odvděčí, pokud to není možné stihnout, nebo nemám vhodnou mechanizaci a kvalitní hnůj, pak můžu řepce ublížit.
A samozřejmě, jiné množství dusíku v minerálních hnojivech musím řepce dodat, pokud je přímo hnojená hnojem, nebo jde až první rok po hnojení - bilancovat, bilancovat, bilancovat.
Re: Řepka 2007
Uvádí se, že slabší rostliny řepky mohou být citlivé k velmi časné regenerační dávce N v močovině (jde zjednodušeně o to, že rostlina musí mít dostatek zásobních COH látek, aby dokázala využít amonnou a amidickou formu N - síran amonný, močovina...), údajně tak hrozí vyčerpání rostlin. V tomto případě je asi vhodné dát nejčasnější regenerační dávku v LAV, LAD, a jak řepka "více" obnoví vegetaci, trochu zesílí, nic nebrání užití vyšší dávky N v močovině (i když MO může při delším pobytu na povrchu půdy beze srážek ztratit většinu N, ale zase je ze všech hnojiv nejlépe rozpustná, takže se ke kořenům dostane i s minimem srážkové vody - řešením může být stabilizovaná močovina UreaStabil od AgraGroup).
Pokud se o to pokoušíš kvůli ceně hnojiva, pak určitým řešením může být využití DAMu a 1 - 3 otvorových trysek. DAM obsahuje podobně jako LAV jak nitrátový, tak i amonný a amidický (močovina) dusík (opět bych tam ale přimíchal StabilUren) - nemám to sice vyzkoušené , ale s největší pravděpodobností nic nebude ulpívat na rostlinách, takže to klidně může být užitelné i pro časnou regeneraci.
Pokud se o to pokoušíš kvůli ceně hnojiva, pak určitým řešením může být využití DAMu a 1 - 3 otvorových trysek. DAM obsahuje podobně jako LAV jak nitrátový, tak i amonný a amidický (močovina) dusík (opět bych tam ale přimíchal StabilUren) - nemám to sice vyzkoušené , ale s největší pravděpodobností nic nebude ulpívat na rostlinách, takže to klidně může být užitelné i pro časnou regeneraci.
Re: Řepka 2007
Letos sem řepku přihnojoval Dasou 2x200kg/ha, porost vypada zdravě a vyrovnaně. Jinak, jak předpokládáte, že se bude vyvíjet cena? Po loňském extrémním roku ( jak ve výnosech (4,97t/ha) tak cenách 5000-6000kč/t) se mi letos podařilo vyloudit smlouvu na 7500kč/t přímo z pole....tak doufam, že sem neprohlooupil
Příspěvků: 27
• Stránka 1 z 1
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků